KESTRANY - Goticke tvrze a barokni zamek Traditional Geocache

Puvod Horní tvrze se klade do druhé poloviny 13. století. Jejím nejstarším známým držitelem byl Albert z Kestran, pripomínaný poprvé v r. 1315. Jeho synové Michal, Šimon a Bartolomej se uvádejí v r. 1338. Díl zemrelého Bartolomeje daroval pak (1360) král Karel IV. bratrum Buškovi, Ondreji a Jakubovi ze Lhoty. O Ondrejovi jsou zmínky v l. 1370-1396. Pocínaje Arnoštem (1396-1404) nazývali se majitelé této tvrze Údražskými z Kestran. Pred r. 1416 Arnošt z Kestran prodal tvrz s dvorem, dílem vsi Kestran a vesnicí Lhotou príbuznému Vankovi Koktanovi, od nehož pak získal tvrz v r.1460 jeho synovec Bohuslav. Ten prikoupil kestranskou Dolní tvrz v r. 1475 a vše prodali jeho synové Václav a Jirík r. 1491 Jindrichu ze Švamberka, který si v následujícím roce vymohl u krále Vladislava II. osvobození Kestran z manství. Po Jindrichovi ze Švamberka (+1523) dedil Kryštof ze Švamberka (+1534). Když se v r. 1540 delila jeho pozustalost, získal Kestrany jeho syn Jindrich. Po jeho smrti (1574) pripadl kestranslry statek r. 1576 príbuznému Kryštofu Švamberkovi, a když tento v r. 1582 zemrel, zdedil Kestrany v r. 1584 Jan Vilém ze Švamberka z horské rodové vétve (+1590). Trebaže se jeho syn Jindrich Erenreich nepripojil k odbojným stavum, byl mu kestranský statek po bitve u Záblatí (1619) císarskými vojáky vyplenen. Syn Jirího Jan Vilém po dosažení plnoletosti prevzal r. 1627 kestranský statek, na nemž žil se svou manželkou Johankou, rozenou Trckovou z Lípy až do své smrti v r. 1651. Protože nemel mužské potomky, prevzala statek, Horní tvrz s dvorem, Dolní tvrz a vesnice Kestrany, Lhotu, Sudomer, Vítkov, Dobev, Nepodrice a Zátaví Janova dcera Františka Polyxena, provdaná Paarová. Nejstarší cástí tvrze je tzv. purkrabství v severní polovine nádvorí, které si dosud zachovalo v prízemí rane gotickou žebrovou klenbu a mladší gotické klenby a portály. Pravdepodobne již koncem 14. století bylo toto jádro sevreno hradbou se dvema hranolovými obytnými vežemi pri jihozápadním nároží a na východní strane a s menší válcovou veží na severovýchode. Za Švamberku byl vystaven vstupní pozdne gotický palácový trakt vložený pred starší jižní hradbu. Soucástí východního krídla paláce byla kaple sv. Man Magdalény, klenutá sklipkovou klenbou. Tvrz je obehnána príkopem puvodne napájeným vodou z blízkých rybníku. Drevený zdvihal most k bráne nahradil v 18. století dnešní kamenný. Sál paláce získal v 16. stole renesancní klenbu s bohatou freskovou výzdobou zjištenou sondami>

Sirotci po vnuku Alberta z Kestran, Mikuláši receném Baroch, si spolu s Matejem Brusem z Kovárova vystaveli behem 14. století vlastní tvrz pod starší (Horní ) kestranskou tvrzí. Mikuláše vystrídal Ctibor, po nem následoval jiný Mikuláš Baroch, který r. 1475 prodal Dolní tvrz majiteli Horní tvrze Bohuslavu z Kestran. Když r. 1491 kupoval obe kestranské tvrze Jindrich ze Švamberka, byla neobývaná Dolní tvrz již pustá a cástecne prestavená na pivovar. Dolní tvrz je obehnána hradbou, zesílenou v severním nároží válcovou baštou. Vchod býval puvodne od západu. Uprostred obdélného dvora slojí hranolová dvoupatrová vež, kdysi obytná. Na hradbe, bašte a veži jsou stopy po krakorcích, na nichž spocívaly hrázdené ochozy. Pri jižní strane hradební zdi je pristaveno prízemní obytné stavení s gotickým portálkem, jehož se pozdeji užívalo jako sýpky. V severozápadním nároží je menši budova s renesancní klenbou.

Zámek

Karel Paar, který získal Kestrany snatkem s Františkou Polyxenou ze Švamberka, vystavel naproti Dolní tvrzi rane barokní zámek a pri nem založil okrasnou zahradu a vinici. R. 1678 Františka Polyxena Paarová prodala Alžbete Zuzane Vratislavové, rozené z Geršdorfu, Horní tvrz a zámek, ctyri dvory a vesnice Kestrany, Sudomer, Vitkov, Nepodricc, Zátaví a Lhotu. Od Vratislavové koupil r. 1685 rytír Adam Humprecht Koc z Dobrše kestranský statek se „starým a novým zámkem. R. 1700 koupil Kestrany od Koce kníže Ferdinand Schwarzenberk a pripojil je k protivínskému panství. V majetku jeho potomku zustal kestranský velkostatek do první pozemkové reformy, kdy historické objekty v Kestranech prevzal ceskoslovenský stát (r. 1924). Dvoupatrový rane barokní zámek mel puvodne pri východním boku arkádovou chodbu a v klenutém prízemí sálu terrenu se štukovou výzdobou, na kterou navazovala okrasná zahrada. Strední díl chodbového traktu byl zboren v první tretine 19. století. Objekt byl nadále využíván pro byty, sklady obili a dílny.

V roce 1989 se na techto místech natácela cást pohádky Jestrábí moudrost

Jestrábí moudrost

Ponurá pohádka o králi, kterého pýcha pripravila o lásku, prátele i moc. Na pocátku príbehu výpravné pohádky, která vznikla na motivy staré irské legendy, je krutá kletba. Dokud práve narozený králuv syn nepozvedne mec proti svému otci, nenastane v Jestrábím království jaro. Král sice narídí rádci Ordonovi, aby díte zabil, ale chuva ho zachrání a díte sverí do výchovy ptácníkovi. Ten mu dá jméno Kryštof a vychová ho spolecne se svým synem Jankem. O dvacet let pozdeji podlehne král Ordonovu naléhání k válce se sousedním králem Ubaldem. A práve v této válce se naplní kletba a zacne se odvíjet tragický osud nového krále, jenž neumí naslouchat správným ústum.

CR, 1989

Režie:

Vladimír Drha

Scénár:

Miloš Fedaš, Jana Procházková, Vladimír Drha, Jaromil Jireš

Kamera:

Emil Sirotek

Hudba:

Jirí Stivín

Hrají:

Grzegorz Emanuel, Piotr zymyszkiewicz, Markéta Hrubešová, Jirí Pomeje, Ladislav Lakomý, Nela Boudová, Eugeniusz Kujawski, Eva Matalová, Pavel Pípal, Jaroslav Radimecký, Katerina Besserová, Juraj Mokrý, Ivana Valešová, Pavel Nový ad. ,

Tato keš je zarazena do serie Filmová místa