ARNOST PORÁK A SYN EVŽEN
Rod Poráku pocházel z jihoceského Lišova , kde se roku 1815 narodil Antonín Porák (zemrel 1892), puvodním povoláním lékar. Služba ho zavedla do Trutnova, kde se oženil s Annou Faltisovou, dcerou významného lnárského prumyslníka Johanna Faltise (1796-1874). Johann Faltis byl zakladatel prvních mechanických prádelen (s háckem na r) v celém Rakousku. Antonín Porák se v Trutnove pozdeji stal predsedou okresního zastupitelstva a posledním ceským starostou mesta.
Jeho syn Arnošt Porák (1849-1918) po studiích, praxi u svého deda Johanna Faltise a pobytu USA roku 1871 založil spolu se svými bratry Krumlovské grafitové závody a nekolik let se venoval težbe grafitu.
Roku 1884 zavítal do obce Loucovice. Pri obhlídce místa byl nadšen vodní silou toku Vltavy a hojností dreva, jako suroviny pro výrobu celulózy. Ihned nechal vypracovat návrh na vybudování papírny, která se po dokoncení v roce 1886 stala jedním z nejvetších papírenských podniku v Rakousku-Uhersku. V roce 1901 byl nedaleko postaven druhý závod s názvem Svatý Prokop.
PAPÍRNA V ROCE 1886
Po smrti Arnošta Poráka do vedení podniku nastoupil jeho syn Evžen (1892-1985).
V letech 1920 a 1921 papírnu v rychlém sledu postihly dve živelné katastrofy – voda a ohen. Škody se podarilo postupne nahradit a roku 1930 byla již firma opet predním evropským výrobcem lepenky. V té dobe papírna vyrábela 2.500 až 3.000 vagónu výrobku rocne. Využívala 10 vodních turbin o výkonu 4.850 HP a 2.700 HP získaných z páry.
PAPÍRNA V ROCE 1928
Po skoncení 2. svetové války musel Evžen Porák již jako nemecký obcan opustit republiku. Odešel do rakouského Štýrska, kde byl ve vedení papírny a celulózky „Brigl und Bergmeister“ až do svého odchodu na odpocinek.
Co u Porákovy rodiny zduraznit?
- Puvodem schopný lišovský rodák po „výhodném“ snatku dal základ rodu, který svým významem prekrocil hranice ceských zemí. Príjmení Porák (v letech 1897 až 1904 se šlechtickým prídomkem „de Varna“) lze na netu najít nejen v západní Evrope, ale i v Americe. Rozsáhlý rodokmen rodu Porák dokazuje, že osoby v dalších pokoleních hojne využívaly príležitosti ke snatkum se spolecensky významnými osobnostmi a cleny šlechtických rodu.
- Papírna Loucovice byl nejjižnejší prumyslový podnik ceských zemí a napr. v 30.-tých letech zamestnával 1.100 až 1.850 delníku a opatroval tím živobytí 6.000 lidem, tj. více než 1/3 obyvatelstva soudního okresu Vyšší Brod.
- Arnošt Porák patril mezi nejvýznamnejší podnikatele jižních Cech. Težil grafit, spolupracoval s nekolika textilními závody, nejvíce ho však proslavila výroba papíru.
- Arnošt Porák spolu s vyšebrodským opatem Bruno Pammerem byli držiteli koncese na výstavbu železnice z Rybníka na Lipno v délce 23 km. Byla to druhá elektrifikovaná trat v Cechách podle návrhu Františka Križíka. Puvodní koncepce použití stejnosmerného proudu zustala zachována do roku 2003, tj. 92 let. Výstavba probehla v letech 1909 až 1911 a nahradila 60 páru koní, které denne prepravovaly suroviny a hotové výrobky.
- Evžen Porák se nemohl smírit s tím, že se majetek ocitl v roce 1918 na území nového samostatného ceskoslovenského státu. Také v roce 1945 vítal Americany vyvešením americké a rakouské vlajky s predstavou, že jeho majetek nebude soucástí Ceskoslovenska.
- Porákova papírna vlastnila dva významné patenty chránené ve 20-ti zemích.
- Synovec Arnošta Poráka - Waldemar Porák (1880-1960) vynalezl v roce 1901 vrtulník o váze 350 kg a nosnosti 500 kg.
- Po továrníku Porákovi byl v C. Krumlove pojmenován most a dodnes mužeme poblíž najít ulici „U Poráku“.
HLAVICKA DOPISNÍHO PAPÍRU
Po Porákove rodine zustala v Loucovicích vila, která se však po roce 1989 prestala tešit dobrému technickému stavu. Papírna Loucovice ji prodala za „hubicku“, a podle toho se s ní nakládalo. V soucasné dobe je predmetem exekuce. Krome prirozeného chátrání a nezájmu nových majitelu je vila rejdištem vandalu, kterí ponicili jak vnitrní vybavení, rozbili okna, tak se „postarali“ o honosné venkovní kamenné zábradlí terasy. Neudržovaná a nezabezpecená vila pomalu speje k záhube. Naposledy jsme o vile mohli císt v Jihoceských listech 2. brezna 2009: „Požár ponicil architektonicky významnou vilu továrníka Poráka …“.
PORÁKOVA VILA 2009
Vilu nechal v roce 1921 postavit Evžen Porák podle projektu významného pražského nemeckého architekta Karla Járaya, který v Praze navrhl treba Eskomptní banku, což je dnešní Komercní banka Na Príkopech. Stylem je vila na pomezí neobaroka a art deca.
PORÁKOVA VILA VE 20.-TÝCH LETECH 20. STOL.
Po roce 1945 vila sloužila jako kulturní a spolecenské zázemí papírny a obce Loucovice. Vznikl zde i hvezdárský kroužek, který vedl známý jihoceský hvezdár Vilém Erhart, který se v mezinárodním merítku proslavil amatérskou výrobou hvezdárského dalekohledu (vcetne tavení skla a broušení optiky) a zasloužil se o vznik hvezdárny na Kleti (mechanické díly 1. dalekohledu na Kleti byly vyrobeny v papírne Loucovice).
Vilu obklopovala zahrada, z které lze dnes zahlédnout jen náhodné zbytky okrasných stromu a keru.
Zajímavost: Nedaleko Loucovic (u Certovy steny, dríve Strašidelník) byla v letech 1902 až 1903 firmou Ignaz Spiro & Söhne vybudována vodní elektrárna s 3 turbinami o výkonu 2.500 HP. V té dobe byla druhá nejvetší v Rakousku-Uhersku.
Keška je uložena na pomerne rušném míste, budte nenápadní, at krabicka vydrží.
