POZOR !!!  Další změna umístění keše (12. 1. 2015)

Nálet na Záluží u Litvínova 21. července 1944

Věnováno památce 14 letců United States Army Air Forces (USAAF), kteří zahynuli při tomto náletu na území města Teplice. 

21. července 1944 odstartovala letadla 744. perutě 15. letecké armády amerického letectva z jihoitalské Stornary. Část se jich kvůli špatné viditelnosti před Alpami musela vrátit, ale ostatní pokračovala v letu směrem na Brno a pak na Záluží. Náletu se zúčastnila 143 letadla, která nalétávala na cíl v několika vlnách. Jejich bomby tentokráte rafinerii příliš neuškodily, protože většinou dopadly na přilehlé tábory zahraničních dělníků a válečných zajatců a téměř 200 jich usmrtily. Německé protiletadlové dělostřelectvo ale střílelo jako vždycky přesně a sestřelilo 10 letounů, z nichž dva spadly na území města Teplice. Kolem poledne byl zasažen jeden bombardér B-24 Liberator a při pokusu o nouzové přistání narazil do druhého letounu. Jeden z nich spadl poblíž továrny Zeiss Werke (pozdější SOMET), druhý se pokusil nouzově přistát, zboural při tom krajní vilu v Doubravské ulici a skončil u Písečného vrchu. Většině letců se podařilo vyskočit s padákem, ale místní Němci jich asi 3 – 6 zlynčovali, jednoho zastřelili a dalšího přivázali příslušníci Schutzpolizei k autu a v ulicích Teplic jej usmýkali. Z osmnácti členů obou posádek přežili pouze čtyři a byli odvedeni do zajetí. Těmto i dalším příslušníkům 15. letecké armády, kteří zahynuli v letech 1944 – 1945 na Teplicku, byl v roce 1995 odhalen na Písečném vrchu pomník. (podle K. Vilím: Když mlčely múzy, Teplice 2006)

Spojenecké bombardování nacistického Německa

Předválečné představy o činnosti bombardovacího letectva byly velice naivní. Vycházelo se ze zkušeností I. světové války a též ze zničujícího účinku bombardování španělské Guernicy. Představitelé letectva byli přesvědčeni, že strategické bombardování může samo rozhodnout válku. Zcela vážně se předpokládalo, že asi 50 tun bomb svržených na metropoli jako Londýn nebo Paříž nadělá tak rozsáhlé škody, že se obyvatelstvo vzbouří a donutí svou vládu, aby se nepříteli vzdala. Piloti měli svá letadla navigovat podle kompasu a map, v noci podle hvězd, po cestě sestřelovat dotírající stíhačky palubními kulomety (případně jim uletět), nad cílem svrhnout bomby – a přesně se trefit...

Jenže realita byla jiná, jak se záhy také ukázalo. První britský denní nálet na Německo v prosinci r. 1939 skončil katastrofální 50% ztrátou vlastních bombardérů. Proto britská RAF už pak bombardovala pouze v noci.

V r. 1942 zahájila svoji činnost na území Anglie 8. letecká armáda USA, která bombardovala zásadně ve dne. Výsledky však byly v obou případech žalostné. Vlastní ztráty byly neúnosné a se zdokonalující se protivzdušnou obranou nepřítele stále vyšší, přesnost bombardování byla malá, a když už něco Spojenci Němcům zničili, tak ti to v několika dnech zase opravili. Koncem roku 1943 RAF i USAAF v podstatě uznaly svoji porážku v letecké bitvě nad Německem.

Bezvýchodná situace se ale dramaticky a trvale zlepšila na jaře 1944, kdy Američané dostali stíhačky s dlouhým doletem P-51 Mustang, které byly konečně schopny doprovázet bombardéry B-17 a B-24 po celé trase letu, ovládnout vzdušný prostor nad Německem a eliminovat německé stíhací letectvo. Z 12. letecké armády, původně operující v Africe, byla vyčleněna 15. letecká armáda, která se zapojila do bombardování Německa a jím okupovaných zemí z italských základen. Intenzita spojeneckého bombardování pak stále rostla a výsledky bombardování se též podstatně zlepšily. Nálety působily těžké škody a postupně rozvrátily německé hospodářství, až tato ofenziva vyvrcholila snad až příliš brutálním náletem na Drážďany v únoru 1945.

Ačkoliv se jednotliví historikové v hodnocení účinnosti bombardovací ofenzívy za 2. světové války poněkud liší, tak se shodují v tom, že příslušníci letectva prokázali příkladnou odvahu, statečnost a hrdinství. Hellerův román Hlava XXII nebo film Nebeští jezdci realisticky ukazují, co se asi odehrávalo na palubách bombardérů...

Bitva o Atlantik a Enigma

Aby mohla být spojenecká vojska zásobována vojenským  materiálem vyrobeným v USA, musel být tento materiál nějak dopraven do Evropy. Také britské hospodářství bylo životně závislé na dodávkách potravin, surovin, strojů a dalšího zboží přepravovaného  z USA a Kanady. Jinak než po moři takovéto objemy zboží nebylo možné přepravit. Němci to dobře věděli a proto vyrobili a v průběhu války vyslali do Atlantiku stovky ponorek, které měly ničit (a ničily!) lodi plující ve spojeneckých konvojích. Ponorky se dorozumívaly se svým velitelstvím i mezi sebou radiem a je pochopitelné, že zprávy musely být zašifrované. K tomu účelu sloužily šifrovací stroje ENIGMA, které zprávy šifrovaly i luštily. Také ostatní druhy vojsk nacistického Německa užívaly k šifrování tyto stroje. První šifrovací stroj tohoto typu byl sestrojen v r. 1918, v dalších letech byl dále zdokonalován a od roku 1928 masově zaváděn do armády. Ovšem už ve 30. letech jeho šifry rozluštil polský matematik M. Rejewski a na začátku války v r. 1939 předal výsledky svého bádání Francouzům a Britům. Ti navázali na jeho práci a zanedlouho několik tisíc zaměstnanců Bletchley Parku v Anglii úspěšně luštilo německé depeše – nejprve pozemního vojska a letectva (už v létě 1940 při letecké Bitvě o Anglii) – a od jara 1941 i německého námořnictva, čímž zachránili množství lodí před potopením německými ponorkami. Přidání dalšího válce k předchozím třem v únoru 1942 na většinu měsíců toho roku sice dešifrování německých zpráv znemožnilo, ale britští kryptoanalytici opět zapracovali, koncem roku 1942 i tento systém kódování prolomili a v létě 1943 již tyto zprávy luštili ve velkém, takže tzv. bitvu o Atlantik nakonec koncem roku 1943 Německo prakticky prohrálo a působení německých ponorek v Atlantiku muselo kvůli těžkým vlastním ztrátám a stále horším výsledkům své bojové činnosti omezit na minimum. Dalšími stejně důležitými faktory bylo nasazení hlídkových bombardérů B-24 Liberator s velmi dlouhým doletem, zařazení menších letadlových lodí do konvojů k jejich ochraně a zavedení centimetrového radaru do výzbroje letadel a lodí. Masívním dodávkám amerických zbraní a materiálu do Evropy podmiňujícím vítězství nad Německem už pak téměř nestálo nic v cestě.

O šifrování

Původně jsem chtěl připojit pohled do historie šifrování a stručný přehled šifrovacích metod. Pro úsporu místa ale nabízím lepší řešení – přehled zde .

A teď už konečně, jak najít keš:

Nebude to ale tak jednoduché. Souřadnice jsem zašifroval Enigmou – a Enigmou je taky vyluštíte! Nevadí, že ji nemáte, můžete si její funkční model (počítačový program Enigma Crypter) stáhnout třeba např. z www.stahuj.cz , www.slunecnice.cz atd. Program vytvořil v r. 2007 tehdejší student gymnázia v Blansku Petr Koupý v rámci SOČ.

Program se nemusí instalovat, jenom ho stáhněte, uložte třeba na Plochu a spusťte.

Pořadí válců (scramblerů) nastavte na I III II, počáteční nastavení válců je kvůli utajení uvedeno u waypointu finálky. Dále na propojovací desce propojte písmena D>S a  E>T (musíte předtím zaškrtnout malé čtverečky vpravo u těchto 2 řádků). Zkopírujte zašifrovaný text z tohoto listingu (celý odstavec, mezery nevadí) a vložte ho (CTRL V) do horního pole ("Vstupní text") modelu Enigmy. Jezdec rychlosti přesuňte doleva asi do poloviny a klikněte na tlačítko Šifrovat/Dešifrovat. A pak uvidíte...

Zašifrovaný text:  

POZOR !!!  Další změna umístění keše 12. 1. 2015 – pokud jste souřadnice vyluštili dříve, tak vyluštěte tyto – nové:

KMJYI  NMDOU  DAFYT  WGUIZ  PFNHI
YBLLG  NRUET  CEUSS  VBGFT  UXYFF
CHENN  AYXIT  XMRBZ  NULQH  WUJGT
CZXZY  PACBS  VLMMQ  XVIWN  SCJEW
LLBDI  ZYHQU  MRPIK  LJQPX  DOGEX
ZSECI

Raději připojím spoiler; válce jsou v této ukázce nastaveny na T C S.

Poznámky

• Souřadnice uvedené v záhlaví listingu se vztahují k pomníku, kde naše putování začíná.
• Možnosti parkování v blízkosti pomníku jsou omezené, většina ulic v okolí je jednosměrných. Parkoviště u Botanické zahrady je vyhrazeno do 17 hodin pro její návštěvníky.
• Ke keši lze pohodlně dojít oklikou po cestách a pěšinkách, ale po dešti tam bývá kluzko (až posledních pár metrů je horší terén odpovídající stupni T2,5).
• V lednu 2015 jsem keš opět přemístil kvůli terénním úpravám  pozemku.
• Pokud máte problém se stažením programu Enigma Crypter (někde je zakázáno stahovat soubory EXE), tak mi napište přes můj profil a já Vám zašlu souřadnice zašifrované jinou metodou. Luštění bude trochu pracnější.
• Keš přece jenom není dost daleko od procházejících  mudlů. Čím podrobnější nápověda, tím rychlejší nalezení a tím menší možnost prozrazení. Proto mě prosím nekritizujte za podrobnou nápovědu. 
• Další použitá literatura: W. J. Boyne: Křídla proti křídlům, Praha 2001; W. J. Boyne: Srážka titánů, Praha 2001;  K. Macksey: Vojenské omyly druhé světové války, Praha 2002. Internet: doplňující informace i hezké obrázky si můžete najít na webu. 

Konec textu

GC201NN – verze 1.6 z 15. 1. 2015