Brandovska panev predstavuje tektonicky zaklesly denudacni relikt permokarbonske sladkovodni panve. Antraciticke uhli zde bylo objeveno v roce 1825 a v nasledujicim roce se zacalo s jeho tezbou, ktera dosahla nejvetsiho rozmachu v roce 1913, kdy bylo vytezeno 3700 t antracitu. Pote tezba postupne klesala az byla v roce 1924 zcela zastavena v dusledku inflace v Nemecku. Behem nasledne stavky doslo k pozaru v kancelarich dolu Zdar Buh (Gluck Auf), pri kterem byla znicena veskera dokumentace dolu. Zachovana halda byvaleho dolu Zdar Buh je asi 200m dlouha, porostla vetsinou brizami. Nachazi se zde vetsina zakladnich typu permokarbonskych hornin, ktere jinak nevystupuji na povrch. V tmave sedych prachovcich se vyskytuji i vetsi otisky rostlin, zejmena rodu Sigillaria a Calamites.
Pro schvaleni odlovu teto kese:
Pobliz parkovacich souradnic se nachazite na pocatku naucne stezky Gabriela, ktera vede mene znamymi misty vychodni casti Krusnych hor, ktera ovsem stoji za to shlednout.
Stezka zacina v obci Brandov se zastavkou u stare haldy, ktera vznikla pri tezbe antracitu (nejkvalitnejsiho uhli). Pokracuje udolim Nacetinskeho potoka a u soutoku s Telcskym potokem se staci k mistu zanikle obce Gabrielina hut, ktera byla jeste pred 100 lety osidlena a v 50 letech minuleho stoleti byla prakticky vymazana z povrchu. Od Gabrieliny huti pokracuje stezka mirnym stoupanim az pod rozvodi rek Bilina a Floha, odkud nas zavede k Rudolickemu rybniku a pres zastavku u raseliniste s jeho typickymi rostlinami, pastviny jelenu na Malem Haji, az do byvaleho hornickeho mestecka Hora svate Kateriny.
Trasa je dlouha 16 km , s moznostmi odklonu od jinych smeru ci s vyuzitim variabilnich cest vhodnych pro cyklisty.
Na trase se setkate s 20-ti naucnymi tabulemi, ktere krome historie seznami turisty i s mistni faunou a florou, problematikou lesu Krusnych hor a s jejich ekosystemy.
Zajiste Vas nenutim objet si celou cestu. Kousek od mista parkoviste naleznete tabuli cislo 2, kde muzete splnit nektere z nize uvedenych ukolu.
- Jake jsou rozmery spodni stoly ?
- Kam se odvazela vytridena ruda ?
- Jake bylo uhelne "blejno" ?
- Stejne jako v dobe, kdy vznikalo uhli zde rostou ........... , jen jsou ponekud mensi.
- Pouzival se zde tezeny antracit jako palivo v domacnostech - zduvodnete proc ano nebo proc ne
Po vycteni vseho potrebneho doporucuji nasledovat odbocky z waypointu smerem k zastavce c.2, kde najdete antracit. Vezmete si vzorek a pokracujte nahoru na haldu, kde naleznete vzorek jilovce (pozor nezaměňte s břidlicí, které je tam také hodně), ktereho je na hrebeni v ruznych mistech mnoho (stačí se dívat po obnažených místech). Jeden veliky kus jílovce naleznete na uvedenem WP "veliky vzorek"
- Odhadni, co ma vetsi hustotu (co je tezsi pri stejne velkem objemu)
- Nozem nebo nejakym jinym tvrdym predmetem provedte vrypy do vzorku a urcete jejich barvu
- Popis odlisnosti v lesku jednotlivych vzorku
- Dobrovolne - foto se vzorky pri zkoumani vzorku nebo jinde, aby byla videt halda
Po splneni vsech ukolu prosim vratte vse tam, kde jste nasli.
Odpovedi mi prosim posilejte na email pres muj profil a na pocatek prosim uvedte nazev kese.
For other languages please use Original text and translate on the Web, because my english isnt good.
Logujte prosim tuto kes, az po zaslani odpovedi. Pokud by bylo neco chybne, pak se ozvu.