Něco málo z historie obcí Hrobce a Rohatce mezi nimiž se keška nachází
HROBCE
První zmínka o Hrobcích je činěna v tak zvané zakládací listině benediktinského kláštera v Kladrubech. Klášter založil v roce 1115 kníže Vladislav I. společně se svou manželkou Richenzou z Bergu. Zmíněná "zakládací listina" se hlásí do uvedeného roku 1115, ale je falsem z konce 12. století. Po sto letech se však jako držitel vsi připomíná okolo roku 1238 Zbraslav z Miletína, významný šlechtic na dvoře krále Václava I., kde zastával úřad číšníka. Později se Hrobce staly majetkem pražského arcibiskupa a v roce 1390 jsou připomínány jako součást arcibiskupského panství Roudnice nad Labem. S tímto panstvím sdílely Hrobce další osudy až do konce patrimoniální správy v roce 1850. Držitelé vsi se shodují s držiteli Roudnice nad Labem. Po husitských válkách se bývalé církevní panství dostalo natrvalo do rukou světských. Po několika držitelích z řad české šlechty (Jan Smiřický, Zdeněk ze Šternberka, král Jiří z Poděbrad, Svojanovští z Boskovic, Švihovští z Rýzmberka, král Ferdinand I., obec města Roudnice n. L., Karel Dubanský z Duban) se zde vystřídali i šlechtici polští (hrabě z Tarnowa, kníže Ostrorog). V roce 1575 byla Roudnice postoupena císařem Maxmiliánem II. Vilémovi z Rožmberka (+ 1592). Vdova Polyxena z Pernštejna se jako držitelka Roudnice vdala v roce 1602 za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, pána na Vysokém Chlumci, později povýšeného do knížecího stavu. Jeho potomci drželi zámek v Roudnici nad Labem jako středisko rozsáhlého panství a hlavní rodové sídlo až do doby krátce po roce 1948, kdy byl Maxmiliánovi z Lobkowicz státem vyvlastněn.
ROHATCE
Rohatce mají své počátky odlišné od Hrobců. První zmínka o nich je v písemných pramenech činěna v roce 1226, kdy král Přemysl Otakar I. potvrzoval klášteru v Doksanech držení statků darovaných jeho otcem králem Vladislavem II. Text listiny týkající se Rohatců v překladu zní: A tak, ačkoliv byl pilný při službě bohu, ovšem nejvíce, pokud živ byl, miloval Strahov a Doksany. Z toho daroval doksanskému klášteru tyto vsi: Doksany, Mury, Rohatce, Chvalín, Libotenice s přívozem ... Z uvedeného vyplývá, že Rohatce byly majetkem kláštera v Doksanech již od dob vlády krále Vladislava II. (* okolo 1110, + 18. 1. 1174; českým knížetem od roku 1140, králem od roku 1158). Doksanské opatství premonstrátek u kostela Narození P. Marie bylo založeno v roce 1 144 zmíněným Vladislavem (II.) a jeho první manželkou Gertrudou z Babenbergu, která byla v chóru klášterního kostela po své smrti v roce 1186 pohřbena. Podruhé jsou Rohatce zmíněny v listině papeže Řehoře X., který v roce 1273 konfirmuje doksanskému klášteru držené statky. Při doksanském klášteře zůstaly Rohatce až do roku 1436, kdy byly císařem Zikmundem zapsány obci města Litoměřice. Asi od roku 1460 patřila polovina vsi k panství Mšené. Později zase patřily k doksanskému klášteru. Od něj byla ves a dvůr Rohatce přikoupeny v roce 1575 Vilémem z Rožmberka k Roudnici. I tato ves pak měla stejné osudy jako Hrobce. Okolo roku 1744 byl v Rohatcích postaven kostel Všech svatých, který nahradil dřívější původem středověkou stavbu. Stavitelem byl významný barokní architekt, projektant a stavitel Oktavián Broggio z Litoměřic autor mnoha staveb nejen v severních Čechách, ale i v Praze.
Cesta ke kešce:
Pokud se vydáte kešku hledat autem, doporučuji ho nechat v obci Rohatce a vydat se pěšky zpátky směrem na Hrobce. Přibližně po 300 m od konce obce vede po levé straně cesta směrem dolů, tzv. Úmrčí cesta. Úmrčí proto, že po ní kdysi chodily pohřební průvody do Libotenic na hřbitov. Na konci cesty na rozcestí se dejte doprava. Dále už se řiďte GPS. Najít pomník není těžké :-) Nedoporučuji odlov keše po oblevě a velkém dešti - hrozí zablácení obuvi!!!