TA ŽENA
Je ještě jeden příběh, který bych vám chtěl vyprávět. Stal se na začátku července a byl pro Sherlocka velice netypický. Do tohoto okamžiku se setkal při řešení případů s různými protivníky, ale ještě nikdy mu nestála v cestě žena. Udělala na něj během vyšetřování takový dojem, že jí nikdy nenazval jejím jménem. Vždy pro něj byla známá jako TA ŽENA. V tomto případě se jednalo o vyjádření uznání.
Seděli jsme se Sherlockem v jedné londýnské restauraci. Bylo letní odpoledne, i když počasí venku tomu moc neodpovídalo.
,,Tak povídejte, co vidíte?" Sherlock se na mě díval tázavým pohledem, bylo mi to trochu nepříjemné, ale co jsem měl dělat.
,,Víte, jak nerad s Vámi tuhle hru hraju? Nejsem jako Vy. Prostě nic nevidím."
,,Ale vidíte, Watsone. Vídete přesně to co já, jenom si toho nevšímáte. Nekladete na to patřičný důraz. A přitom je to tak lehký."
Otočil se směrem k nejbližšímu stolu, který byl od nás sotva pár metrů. Seděl u něj mladý pár. Chvíli je pozoroval, pak se obrátil zpět na mě.
,,Ti dva spolu strávili noc v hotelu. Ona je jeho milenka, ale o je ženatý s jinou. Ona o tom neví. On má dvě děti a jeho žena na nevěru brzy přijde."
Zůstal jsem s otevřenou pusou, i když jsem za tu dobu byl na Holmesovi dedukce zvyklý.
,,Jak...?" nenechal mě ani dokončit větu.
,,Jak jsem na to přišel? Dívám se a sleduju. Strávili spolu noc v hotelu, jsou jenom na lehko oblečení. Připouštím, kabát si mohli odložit na věšák, ale podívejte na jejich boty. Jsou čistý. V Londýně od včerejšího večera prší. Měli by je zablácený. Milenka? Svatební prsteny, ona žádný nemá, manželé to nejsou, on má na prsteníčku bílý proužek. Z toho vyplývá, že prstýnek nosí, ale sundává si ho před svojí milenkou, aby nevěděla, že je ženatý. Prst má hodně opálený, kdyby byl po rozvodu a prstýnek delší dobu nenosil, bílej pruh by nebyl tak výraznej. Dvě děti? Když před chvílí platil, viděl jsem v peněžence fotografii s dvěma malýma dětma."
,,A jak jste přišel na to, že se o tom jeho manželka dozví?" podivil jsem se.
Sherlock se zasmál.
,,Každá manželka se o tom přece jednou dozví."
Najednou se ozval hlas spoza stolu.
,,Bavíte se o ženách? Jak příhodné."
Oba jsme se otočili a viděli, jak k nám příchází sherlockův bratr Mycroft.
,,Co potřebuješ, Mycrofte?" zeptal se Sherlock úsečně.
,,Potřeboval bych tvoji pomoc, Sherlocku. Doufám, že to tentokrát půjde bez problémů."
,,Beze všeho, o co jde?"
,,Jedná se o jednu ženu. Má ve vlastnictví kompromitující fotografii jedné významné britské osoby a my potřebujeme, aby si jí získal."
,,Proč jí nenabídnete peníze?" vložil jsem se do hovoru.
,,Milý Johne, o žádné peníze nestojí."
,,Takže je to hra o moc, velice zajímavé. Ten případ beru."
,,Dobrá, to jsem rád. Až seženeš tu fotografii, dej mi vědět."
Mycroft se otočil a zamířil zpět ke vchodu.
,,Takže ..." chtěl jsem začít.
,,Takže máme případ." Sherlock se zadíval kamsi do dáli a pousmál se.