|
Opět jedna malá procházka do historie Jenštejna a jeho blízkého okolí. Poté procházka pěší nebo cyklo do příjemné lokality poblíž starodávného dvora Vřesek, který najdete na výchozích souřadnicích - navštivte, má ducha místa. Při odlovu pozor na okolí.
O TVRZÍCH
Jeden z našich nejznámějších historiků Dr. August Sedláček nám zanechal mapku, na které je zakresleno pouze v okolí Prahy více než 700 tvrzí i s jejich popisem. V okolí Jenštejna byla tvrz v každé vesnici. Většinou to byla pevná stavba obklopená hradbou, někdy i obranným příkopem naplněným vodou, s výstavným obydlím, s velkými hospodářskými budovami i s obrannou věží. Rozhodně však nebyla schopná čelit válečným nájezdům vojsk, tak jako pevný hrad. Jejich opevnění sloužilo hlavně k obraně proti nájezdům různých lapků (zlodějů) a loupeživých hord. Sloužila i jako útočiště poddaných lidí z vesnice, která ke tvrzi patřila. Jejich nevelká pevnost oproti hradům byla důvodem, že se nám těchto tvrzí dochovalo do současnosti velice málo. Často vůbec nic. To je přesně případ sousedních Radonic. Ves byla založena poměrně pozdě. První zmínka pochází až z roku 1397. Tvrz však pochází z doby pozdější, až z poloviny 16. století, kdy byli majiteli Hrzánové z Harasu. Tento rod byl v té době i majitelem Jenštejna. Samotná tvrz se nedochovala a zůstalo po ní pouze pojmenování „Na Tvrzi“.
DVŮR VŘESEK
Na místě úvodních souřadnic (tam, kde je na mapě otazník) se nacházel svobodný dvůr Vřesek. Podrobně o něm vypráví historik Václav Kovanda: Nebyl tvrzí patřící vrchnosti. Vznikl ve stejnou dobu jako jenštejnská tvrz (později hrad) v polovině 14. století. Svobodný dvůr to byl proto, že po většinu času trvání, který mu byl vyměřen, patřil pražským klášterům. Řízený byl tak zvaným hamfestem, to znamená privilegia či práva v listině potvrzená smlouvou. Na mapě z roku 1547 je zaznamenaná i poloha tohoto dvora. Je to oválná asi 13 až 15 metrů vysoká skála, přibližně 80 x 150 metrů veliká. Najdeme ji asi 600 metrů jihozápadně od Jenštejna v širokém údolí poblíž obce Radonice.
Údolí Vřesek vždy patřilo a stále patří do katastru obce Jenštejna. Jenom jméno se částečně s dobou měnilo. Se zánikem dvora v 17. století zmizel i jeho název Vřesek. Na dlouhou dobu se v literatuře vyskytuje název Vřísek. V 19. století však zdomácněl jeho současný název Břízek. Po samotném dvoru nezůstala ani stopa. Vlastně se na něj úplně zapomnělo. Celá skála je v současné době porostlá mohutným borovicovým lesem. Možná už od 19. století se této skále říká Amerika. Kde a kdy tento pomístný název vznikl, se již nikdy nedozvíme. Platí však dodnes.
O dvoře Vřesek a jeho dávné minulosti se zmiňovalo nezávisle na sobě několik historiků. To mě přivedlo na myšlenku využít v roce 2000 badatelský tým pracující pro televizi Prima, která pod názvem „Záhady a mysteria“ nechala prozkoumat detekčním přístrojem podzemní chodby od Proseka až do Brandýsa a Staré Boleslavi, včetně jenštejnského podhradí. Požádal jsem je o prozkoumání možných pozůstatků dvora Vřesek. Překvapení bylo veliké a nadšení ještě větší. Výzkum prokázal pod vrstvou hlíny a pod kořeny stromů základy pěti větších obdélníkových staveb, včetně kruhové základny obranné věže. Na straně východní, kde byla skála nejpřístupnější, byly objeveny dnes již velice pozměněné zbytky umělého příkopu, přes který pravděpodobně vedl padací most. Těsně vedle byly objeveny zbytky základů strážního domku. Dvůr neměl žádné hradby. Byl chráněn uměle vytvořeným velkým rybníkem, který obepínal celou skálu se dvorem a zasahoval jedním svým ramenem do údolí vedoucího k severu. Dnes bychom řekli k vesnici Podolánce. Uprostřed tohoto bočního ramene byla vytvořená napříč umělá hráz, která zadržovala vodu celého rybníka. Hráz byla v dobrém stavu znatelná ještě v roce 1979, část zděného stavidla ještě na začátku 20. století. Dvůr Vřesek pravděpodobně zanikl v roce 1639, kdy švédská vojska generála Bannera ve třicetileté válce pobořila jenštejnský hrad i všechny grunty ve vsi. Po této válce není o dvoru Vřesek nikde již žádná zmínka. Spolu se dvorem zanikl i velký rybník.
O existenci dvora Vřesek svědčí i malá příhoda z roku 1949. Na lesem porostlou skálu Amerika si často chodily hrát děti z Radonic. Lezly po skalách a hloubily si pod nimi různé díry na schovávání. Při jednom takovém hloubení pod skálou nalezly džbánek se stříbrnými mincemi. Poklad pocházel z doby před třicetiletou válkou. To znamená těsně před zánikem dvora.
Ve vyprávění o dvoru Vřesek bych chtěl použít závěr průzkumu badatelů, kteří při hledání podzemních chodeb pod hradem Jenštejn přišli v roce 2000 s domněnkou, že jedna z chodeb vedla právě do dvora Vřesek a dále do tvrze ve Vinoři, která stávala v místech nynějšího zámku. Dále měla pokračovat až do labyrintu chodeb pod Prosekem. Žádná chodba v těchto místech nebyla skutečně potvrzena, a tak zůstane pouze při té domněnce.
Plánek dle senzibila Jiřího Vydry:
JAK NA KEŠ?
A
B
C
D
E
F
G
H
Ve zdejším blízkém okolí se nacházela nebo stále nachází řada tvrzí. Některé zcela zmizely, některé byly přestavěny na zámky či hrady a jiné se dochovaly téměř v původní podobě tvrze až do dnešních dnů. Na fotografijích níže vidíte několik takových míst - pokud jste je v rámci geocachingu již navštívili, o to budete mít luštění snadnější. Všechny tvrze najdete do 7km od úvodních souřadnic. Stačí každou tvrz dle obrázku přesně identifikovat a vyrazit pro keš. 
Počáteční písmeno názvu tvrze (místopisného!) převeďte na číslici pomocí tabulky (příklad: V Praze Počernicích je část Chvaly, tedy tvrz se nazývá Chvalská - C - získaná číslice dle tabulky je tedy 3). Pokud je číslo dvouciferné, sčítejte číslice dokud nebude jednociferné (příklad: P=16, 1+6=7).
Získané číslo zaměňte za písmeno přidělené každému z obrázků ve vzorci níže:
N 50° 08.((A+B+C+D)*83)+2
E 014° 36.((E+F+G+H)*31)+2
|