Vítejte na části linie lehkého opevnění, které mělo původně chránit naši hranici a naši zem před vpádem německé armády během druhé světové války. Tak jako zde, i v jiných částech naší republiky byly stavěny v období od roku 1935 do roku 1938 soustavy pevností a pevnůstek v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách, které měly v kritickém období zamezit, nebo alespoň zmírnit vpád armád nepřátel.
Něco o jednotlivých typech bunkrů
V rámci budování našeho pohraničního opevnění se stavěly linie několika typů bunkrů. Na nejexponovanějších částech hranic s nejvíce předpokládaným místem vpádu nepřátel se stavělo těžké opevnění (TO), sestávající z tzv. pěchotních srubů s vyšší osádkou vojáků, těžšími zbraněmi a podzemím s vlastní filtrací, agregátem aj. Mezi sruby byl vybudován důmyslný systém protipěchotních, ale také protitankových překážek. Na strategických místech v severní části republiky bylo vybudováno několik tzv. dělostřeleckých tvrzí, sestávajících z jednotlivých pěchotních srubů a speciálních pevností, navzájem propojených systémem podzemních chodeb a sálů různé funkce. Objekty byly osazeny účinnými a moderními zbraněmi.
V horských oblastech kolem hranic, na jihu a ve vnitrozemí byly u nás vybudovány linie lehkého opevnění (LO). Sestávají z lehkých objektů vz. 36 a vz. 37. (příp. vz. 38).
Opevnění vz. 36 má střílny orientované čelně k hranici, jsou předsunuté před linii objektů pozdějšího typu a tvoří tak první překážku nepřátelům. Proto se počítalo s jejich kratší životností. Realizovány byly typy A, B, C (speciální typ E byl vystavěn jen ve dvou exemplářích). Jednotlivé typy se odlišují počtem střílen a tloušťkou obvodových stěn. Tyto bunkry jsou vybudovány v nepravidelných shlucích na mnoha místech v republice.
Zcela jiný systém opevnění tvoří objekty lehkého opevnění vz.37 (nebo vz.38 – stejná konstrukce, pouze mají ve střeleckých místnostech na podlaze nádržky na vodu pro chlazení hlavní), tzv. řopíky. Lidové označení „řopík“ vzniklo již v druhé polovině třicátých let podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací – orgán, založený ke koordinaci výstavby opevnění). ŘOP výstavbu opevnění řídilo a zadávalo externím stavebním firmám - vždy za celý úsek linie, na které se průběh opevnění dělil.
Hlavním rozdílem oproti předchozímu typu je vedení linie s boční palbou, čelně k hranici je bunkr krytý silnou stěnou a záhozem z přírodních materiálů (mimo některé typy, viz níže). Výhodou je krytí jednotlivých bunkrů navzájem z bunkru sousedního, vždy tak je vidět z jednoho bunkru do druhého. Bunkry byly vybaveny jedním nebo dvěma (dle typu bunkru) lehkými, popř. těžkými kulomety, vstup byl opatřen mříží a jedněmi pancéřovými dveřmi. V zalomeném meziprostoru byl vstup chráněn vchodovou střílnou. Ruční ventilátor zajišťoval dodávku čerstvého vzduchu a chránil tak osádku v počtu 3 až 7 mužů před zadušením zplodinami vzniklými při střelbě. K obraně nepostřelovaných částí týlu sloužil granátový skluz a k pozorování a signalizaci jeden, nebo dva periskopy ve stropu pevnůstky. Linie těchto bunkrů byly stavěny v 1 řadě, na ohroženějších místech i ve dvou a více řadách.
V rámci typu vz. 37 existuje 5 základních podtypů : A, B, C, D, E, které se ještě dělí podle jednotlivých odlišností. Podívejme se tedy na jednotlivé varianty blíže:
Typ A
Bunkr má 2 střílny pro boční palbu. Jedná se o nejrozšířenější typ a tvoří základní prvek obranné linie. Rozlišuje se 6 typů dle úhlu rozevření os střílen. Typy se poznají dle zalomení čelní stěny a dalších charakteristických prvků:
Dle volby umístění bunkru a konfigurace v terénu dochází k různým odlišnostem a speciálním modifikacím, rozlišujeme typ rovný, se šikmou podlahou a lomený (uvnitř jsou mezi střeleckými místnostmi schůdky, patrné i zvenčí nápadným poklesem stropu). Pro nastavení ideálního palebného úhlu ve svahu jsou občas střílny vykloněny nahoru nebo dolů oproti stěně bunkru (elevace a deprese). Jiným řešením palby ve svahu je použití vyšší střílny, u které je možné vsazení kulometu do dvou poloh (vsazení výše, níže - vykrytí jiného úhlu) - tento typ střílny je osazen např. v bunkru č. 8 (levá) a 11. (pravá). V místech křížení linie se silnicemi, železnicemi, mosty či jinými strategickými prvky bývají bunkry stavěny se zesílenými stěnami pro vyšší odolnost. Naopak v těžkém, zapadlém terénu byly zácně postaveny i pevnůstky se zeslabenými stěnami oproti standartním mocnostem.
Typ B
Bunkr má jednu střílnu boční a jednu čelní. Varianty jsou B1 (při pohledu čelem k nepříteli je boční střílna vpravo) a B2 (vlevo). Bunkr je využíván k pokrytí hluchých míst nebo při zalomení linie.
Typ C
Jednoduché kulometné hnízdo nižší odolnosti s jednou střílnou pro čelní palbu. Původně měly tyto objekty být vybaveny střechou pouze z vlnitého plechu, avšak velká část jich byla při výstavbě opatřena střechou železobetonovou. Využívá se k pokrytí menších hluchých míst.
Typ D
Bunkr má 1 střílnu pro boční palbu, jde o jakousi polovinu typu A. Podle orientace rozlišujeme typ D1 (střílna z pohledu od vchodu vpravo) a typ D2 (vlevo). Je využíván k pokrytí údolí pod linií, překonání překážek v linii – náspy, mosty (často v párech).
Typ E
Bunkr má jednu střílnu pro čelní palbu. E1 má vstupní chodbu zalomenou doprava a E2 doleva.
Budování opevnění v roce 1938 bylo v plném proudu, avšak 29.září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda o odstoupení pohraničních zemí fašistickému Německu. Podepsali ji Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. Rozhodli o osudu českého státu bez jeho vědomí a budování opevnění přestalo. Dodnes je v některých částech linií patrná nedokončenost a rozpracovanost jednotlivých bunkrů (to je ostatně patrné i na části linie kterou projdete).
Blíže k této linii
Během sběru indicií si projdeme několik objektů části linie lehkého opevnění, stavěného v tomto kraji v roce 1938. Tato linie lehkého opevnění byla zadána 9.5.1938 firmě Ing. Dajbych, Kutná Hora. Místní úsek opevnění začíná na Ovčí hoře a probíhá až k Jítravskému vrchu. Z celkem 70 plánovaných bunkrů jich bylo postaveno 41 a u 16 byl proveden pouze výkop. Kvůli vedení linie v kopcovitém terénu je část bunkrů lomených nebo šikmých, vyskytují se i zesílené střílny a elevace střílen. Několik bunkrů je zesílených. V lesnatém terénu jsou dodnes mezi jednotlivými bunkry občas patrné průseky pro pozorování a střelbu. Při procházení linií jsou užitečným vodítkem ke hledání sousedního bunkru.
Jak na keš
Na výchozích souřadnicích začíná naše procházka po linii, a také je zde první z jejích bunkrů. Postupně projdeme 12 bunkrů, u kterých nasbíráme potřebné indicie pro odlov finálky. Půjde se pořád v lese, mimo cesty, mnohdy je i obtížnější terén, proto je dobré mít pevné boty. Občas nějaký ten bunkr navštívíte i uvnitř, proto se bude hodit baterka. Pro snadnější vyluštění a určení všech indicií doporučuji vytisknout si listing a vzít ho sebou, výkresy se určitě budou hodit pro určení typů řopíků. Musím uvést upozornění, přestože jsem prolezl osobně nespočet bunkrů a jsou bezpečné, vstup do bunkrů je na vlastní nebezpečí.
Celková délka trasy je asi 5 km, pokud se chcete vrátit na místo vyznačeného pro parkování, což je ideální varianta. Pro odlov keše doporučuji udělat si čas, třeba strávit zde pěkné odpoledne, protože se určitě občas u bunkrů zdržíte, a není jich málo. Jednotlivé bunkry jsem nedefinoval souřadnicemi, je proto nutné jít pečlivě po linii a bunkry odpočítávat.
INDICIE
1. bunkr (výchozí souřadnice) - typ A - 1A0 od něj se vydejte na západ po linii
2. bunkr - je a) lomený B=3 b) rovný B=0 c) šikmý B=4
3. bunkr - typ A - 1C0
4. bunkr - typ A - 1D0
5. bunkr - typ A - 1E0
6. bunkr - na bunkru je F úchytů na maskovací síť
7. bunkr - zde se nachází 2 indicie: první je G a je umístěna ve filmovce v rouře nasávání vzduchu k ventilátoru, druhou indicií je H - tvoří ji poslední číslice čísla levé střílny (nachází se uvnitř na okraji střílny, bílý nátěr)
8. bunkr - na okraji strže, tady si odpočiňte, tentokrát nic luštit nemusíte :-)
9. bunkr - jedná se o typ a) C I=9 b) E1 I=4 c) D2 I=5
10. bunkr - jedná se o typ a) B2 J=6 b) D2 J=8 c) D1 J=0
11. bunkr - tady musíte najít opět indicii K v petce, tentokrát v kabelovém vstupu do bunkru (hledej v nejbližším okolí vchodu, zevnitř)
12. bunkr - typ A - 1L0
Máte všechny indicie? Tak to nebylo zase tak těžké!!! Tak hurá na finále:
N 50°4(E+1).(G) (I-C) (J)
E 014°5(H+3).(K-B-1) (D-F) (A-L)
Kontrola: součet všech čísel výsledných souřadnic po ciferaci je 8
Prosím, vracejte keš tak, jak byla a opatrně při manipulaci, ať vydrží! Přeji příjemný lov!