Chodská keramika
Jihozápadní cást pohranicí, Chodsko, melo príznivé podmínky pro vývoj hrncírského remesla i manufakturní a tovární výrobu keramiky - dostatek surovin, dreva, vody a výhodnou zemepisnou polohu. Z nedostatku zpráv se lze pouze domnívat, že se zde vývoj hrncírského remesla až do XIX. stol. nijak nelišil od ostatních regionu. Hrncíri byli remeslníky nezámožnými, sídlícími zpravidla na okraji mest bez jakéhokoliv vlivu na spolecenský život. Na území Chodska jich bylo registrováno r. 1654 celkem 11. Teprve po tricetileté válce nastává rozvoj hrncírského remesla, které se soustreduje do trí mest: Domažlic, Hostoune a Kolovce.
Klencí pod Cerchovem je centrem Horního Chodska v jihozápadní cásti pohranicí. Jako první hrncír se v Klencí objevuje J. Schwarz. Roku 1835 se do Klencí ze Ždánova pristehoval syn F. J. Mayera, hrncír J. Mayer, považovaný za zakladatele klenecské keramické tradice. Tím zacal slibný vývoj svetoznámé keramiky. Klenští hrncíri byli technicky dobre vybaveni, meli kasselské pece a zpracovávali kvalitní jíly. Výrobky dosahovaly pomerne dobré kvality, a každý hrncír mel zpravidla svoji znacku. Specializace byla na urcité druhy výrobku, které manufaktury a továrny nevyrábely. Tento slibný rozvoj hrncírství zarazila až 1. svetová válka. Mnozí z hrncíru byli odvedeni na vojnu, kde padli. Rada živností byla zastavena. Rychlému rozvoji však pomohlo založení CHODOVIE dne 13. 8. 1920, družstva pro chodský svéráz a lidovou tvorbu.
Dekor
O podporu chodské keramiky se zasloužil i spisovatel J. Š. Baar. Ten usiloval o návrat ke starým chodským vzorum, za než považoval do jisté míry oprávnene pestré kytice, malované starou klenecskou manufakturou. Za tvurce dekoru, který je v dnešní dobe již klasikou, je považován František Míca. V r. 1932 vytvoril pro Mícu strakonický malír Havlovic ze Strakonic dekor z rudých máku na bílém podklade. Zároven malírka Kreuzová z Postrekova vytvárela vzory prevzaté z chodských kroju a zanedlouho sám Míca vytvoril vzor rudých máku na cerném podklade. Vše bylo ve stylu volne nahozených kvetu a zvláštní puvab dekoru spocíval ve “vyzvedávání barev”. Tyto tri typy dekoru se v zásade používají dodnes a jejich jasné a pestré barvy v široké palete svojí veselostí vyjadrují mentalitu lidu tehdejšího Chodska. Po mnohých pokusech tedy vzniká specifický dekor, který mel vyjadrovat chodský svéráz. Nakonec jsou tedy v dekoru zkombinovány inspirace chodským krojem, moravskými vzory, starými keramickými vzory klenecských a ždánovských manufaktur a v neposlední rade i švýcarskými vzory. Chodská keramika je zdobena témer po celé ploše rostlinnými vzory, inspirovanými lucními kvety. Ornament je rytmizující na vertikální cásti. V každé z následujících cástí dochází k posunu, a proto pusobí konecný celek jednotne a kompaktne.
Zdroj: chodovia.jz.cz, chodska-keramika.cz
Cache
Pokud nekoho zajima, proc je cache zrovna zde a ne jinde, tak je odpoved jednoducha. Prislo nam to lepsi, nez ji davat na namesti... Z tohoto mista je alespon hezky vyhled do kraje a pokud ani to nestaci, tak vezte, ze se divate primo na misto, kde stoji zminovane vyrobni druzstvo Chodovia. Prejeme prijemny lov a daleky vyhled do kraje.