Západní cást Zámecké skály pod hradem s vrásami
Zámecká skála představuje řez čočkou metamorfovaného (přeměněného) páskovaného krystalického vápence s obsahem dolomitu, přecházejícího při okraji do světle zelených erlanů (přeměněné horniny, více o erlanech: http://cs.wikipedia.org/wiki/Erlan). Čočka je uložena v silimanit-biotitických pararulách ledečské pestré skupiny české části moldanubika. Zajímavé a výrazné je intenzivní provrásnění vápence a erlanů řadou typů vrás. Celé je to navíc protkáno drobnými apofýzami (výběžky) světlých dvojslídých granitů moldanubického plutonu. Ve východní části Zámecké skály (pod východním rohem hradní budovy, nejlepší pohled je z druhého břehu řeky) je odkryt kontakt vápenců s pararulami, ve kterých jsou obsaženy poměrně velké čočky bílého křemene.
Kontakt krystalických vápenců a pararuly v Zámecké skále
Některé křemenné žíly a čočky v pararulách v okolí Ledče nad Sázavou obsahují zrudnění stříbra, olova a zinku. Dvě takovéto žíly byly v 16. století otevřeny štolami za ledečským židovským hřbitovem. O těžbě se mnoho zpráv nezachovalo, ložisko však nebylo moc bohaté a těžba byla zastavena pro nevýnosnost. V pararulách Zámecké skály byla v létech 1752 – 1759 ražena směrem od řeky pod hrad průzkumná štola. O dolování stříbra se znovu pokusil v roce 1824 majitel papírny v Podolí Jan Antonín Heller, ale bez výsledků. Portál štoly se zachoval do dnešních dnů. Na železných dveřích štoly můžete spatřit hornický znak (dvě zkřížená kladívka).
Geologická mapa Ledče nad Sázavou 1:50 000
Vrásy
Jedním z geologických jevů, které můžeme studovat na Zámecké skále je intenzivní provrásnění vápence a erlanů řadou typů vrás. Vrása je útvar vzniklý pohybovou, převážně plastickou deformací vrstev. Na vývoji vrásy se podílela jak smyková, tlaková a tahová napětí, tak i další řada procesů fyzikálně chemických. Podle úklonu ramen a osní plochy se rozlišují především vrásy přímé, šikmé, překocené, ležaté a zabořené (viz obr.). Dalšími zvláštními typy jsou vrásy kufrovité, vějířovité, izoklinální, zalomené (viz obr.). Podle velikosti dělíme vrásy na milimetrové, centimetrové, decimetrové, metrové, desítimetrové a stometrové. Každá vrása je složena ze dvou základních částí - antiklinály (místa vyklenutí) a synklinály (místa poklesnutí). Spojeny jsou rameny vrásy. U vrás se obecně rozlišuje jejich zámek, který odpovídá místu maximálního ohybu a ramena neboli křídla vrás ležící mezi zámky. Osou vrásy se rozumí linie vedená středem zámku, ale někdy se tímto termínem označuje i průsečnice povrchu terénu s osní plochou (rovinou). Na Zámecké skále nás budou zajímat především vrásy dělené podle úklonu ramen a osní plochy a podle velikosti.
Základní druhy vrás podle úklonu ramene a osní plochy
Zvláštní typy vrás
Vápence pokračují západním směrem za řekou Sázavou útvarem Šeptouchovských skal. Těm je věnována cache GC1PFA0 Septouchovske skaly.
Pro zalogovani nalezu teto earthcache je nutne splnit nasledujici podminky:
1) Na souřadnicích N49°41.786 E015°16.867 můžete vidět výrazné vrásy v krystalickém vápenci. Změřte šířku vrásy dle fotohintu v desítkách centimetrů (zaokrouhlete na celé desítky cm) a pokuste se určit druh měřené vrásy. V těsné blízkosti měřeného objektu jsou další typy vrás. Najdete zde vrásu zalomenou? Jest-li že ano, kde (popište místo vzhledem k měřené vráse)?
2) Na souřadnicích N 49° 41.788 E 015° 16.895 je ve skále uložen poměrně velký útvar, výrazně odlišné barvy od okolní horniny. Víte o jaký běžný minerál se jedná?
3) Na souřadnicích N49°41.785 E015°16.909 najdete portál průzkumné štoly. V jaké hornině je ražena?
4) Povinný úkol. Vyfotografujte sebe, nebo svoji GPS či předmět s vaším nickem u branky do průzkumné štoly (stage 3) a foto přiložte k logu.
Odpovědi zašlete přes náš profil, poté se zalogujte. Pokud bude něco špatně, ozveme se vám. Logy, které nedodrží toto pravidlo, budou smazány.
>
Zdroje:
Česká geologická služba - Mapa 2312 Ledeč nad Sázavou, legenda č. 1264 a 1342
František Pleva – Průvodce regionem Ledečsko, 2011
Naučný slovník geologický, II.díl N-Ž - Nakladatelství ČSAV, Praha 1961
RNDr. Tomáš Kadlec - Turmalinity z Ledče nad Sázavou, 2014
ZO ČSOP Vlašim – Národní geopark Kraj blanických rytířů
Foto vlastní