Tajemství lesa
Přírodní park Jevišovka byl vyhlášen v roce 1977 a rozprostírá se na ploše 14 300 ha, v délce 18 km kolem toku Jevišovky a její přítoků. V centru přírodního parku se nachází město Jevišovice. Nachází se na Jevišovické pahorkatině, konkrétně v jejím podcelku Znojemská pahorkatina v nadmořské výšce od 260 m (údolí řeky Jevišovky v jihovýchodním cípu parku) do 423 m (Svatý Kopeček na západním okraji parku u obce Grešlové Mýto). V přírodním parku Jevišovka nebo na jeho hranici se nachází na dvacet obcí.Geologické podloží je tvořeno horninami moravského moldanubika, většinou migmatity a biotitickými pararulami, místy ortorulami a granulity, ojediněle ultrabazity. Na jihu se vyskytují i assyntské zvrásněné horniny s variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly). Na východním okraji také kvartérní horniny.Údolí Jevišovky je v horních partiích jen místy hluboce zaříznuto, na západním okraji Jevišovic je vybudována nejstarší přehrada na Moravě, je z konce 19. století. Od Vevčic protéká řeka zaklesnutými meandry s častými skalními výchozy a skalisky, podobný charakter má i Plenkovický potok. Významným geomorfologickým jevem je Čertova stěna nad levým břehem Hlubockého potoka se skalními stupni a balvanitou sutí.
Území parku je z velké části zalesněno. Jevišovka je v úsecích ve volné krajině většinou upravena a porostlá souvislými břehovými porosty, zatímco v zalesněné krajině má přírodě blízký charakter. Přírodní park Jevišovka je sice značně ovlivněn výsadbou jehličnanů – smrku ztepilého (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), ale zejména v členitých a skalnatých údolích vodních toků se nacházejí přírodě blízké až přirozené porosty. Většinou se jedná o dubohabřiny s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petraea), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a lípy srdčitá (Tilia cordata). Bylinné patro je většinou tvořeno porosty lipnice hajní (Poa nemoralis), metličky křivolaké (Avenella flexuosa), strdivky nicí (Melica nutans) a ostřice prstnaté (Carex digitata). Vyskytuje se zde také kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kopytník evropský (Asarum europaeum), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), pitulník horský (Galeobdolon montanum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), bukvice lékařská (Betonica officinalis) nebo plicník měkký (Pulmonaria mollis). V údolí Jevišovky a Plenkovického potoka se také vyskytují doubravy, vzácněji teplomilné s jeřábem břekem (Sorbus torminalis) a v okolí Jevišovic a Rudlic na skaliskách reliktní bory. Ze vzácnějších druhů rostlin zde lze najít okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) nebo kruštík modrofialový (Epipactis purpurata). Již od středověku se zde také vyvíjela nelesní vegetace. Dodnes se zachovaly fragmenty dřívějších rozsáhlých pastvin (např. PP Rudlické kopce). Dnes jsou tvořeny roztroušenými křovinami růže šípkové (Rosa canina), trnky obecné (Prunus spinosa) a hlohu (Crataegus sp.).
Roste zde vzácná květena, například křivatec český (Gagea bohemica), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), tařice skalní (Aurinia saxatilis), vstavač kukačka (Orchis morio), smil písečný (Helichrysum arenarium), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), modřenec chocholatý (Muscari fimosa), hvězdnice chlumní (Aster amellus), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) nebo skalník obecný (Cotoneaster integerrimus).
Kolem vodních toků a častých rybníků je charakteristický konipas horský (Motacilla cinerea), objevuje se zde také ledňáček říční (Alcedo atthis) nebo skorec vodní (Cinclus cinclus). Ve skalách hnízdí výr velký (Bubo bubo). V řece plave ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) a ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus). Z obojživelníků zde žije nejpočetněji ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria) a rosnička zelená (Hyla arborea). Dále zde můžete objevit čolka obecného (Triturus vulgaris), kuňku ohnivou (Bombina bombina), skokana zeleného (Pelophylax esculentus), vzácně čolka velkého (Triturus cristatus). V údolí Plenkovického potoka je početný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z plazů se vyskytuje hojně ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix) i užovka hladká (Coronella austriaca). Ze savců zde žije například bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon). V lesích hnízdí řada ptáků: čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), datel černý (Dryocopus martins), žluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), žluva hajní (Oriolus oriolus) nebo lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Řada ptáků hnízdní také v otevřené krajině, která je tvořena především poli. Vyskytuje se tu ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nebo krutihlav obecný (Jynx toquilla). Na zámku v Jevišovicích jsou významné letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) a netopýra brvitého (Myotis emarginatus), v lesích se vyskytuje také netopýr Brandtův (Myotis brandtii) a netopýr černý (Barbastella barbastellus), v údolí Jevišovky též netopýr stromový (Nyctalus leisleri).
Zdroj: http://prirodniparky.hys.cz/jevisovka/
Ke keši samotné
Pěkně popořádku, vítám vás u této multi-cache. Tato multi-cache není pro všechny kačery. Ale pokud máte rádi dlouhé toulání po lesích a nevadí vám trochu bláta, vody a prolézání křoví je tato multi-cache právě pro vás! Cache vás provede části Přírodního parku Jevišovka (okolí Vranovská Ves, Olbramkostel, Bojanovice, Plenkovice, Kravsko). Možná se do budoucna dočkáte pokračování dalších oblastí tohoto nádherného parku, kdo ví …
Chtěl bych poprosit všechny kačery, aby se v parku chovali slušně a ctili přírodu. Děkuji.
A hurá na výpravu
Zastavení (1) - N 48° 55.920 E 015° 57.467
Vás přivede k místu nedaleko břehu rybníka Vlašňov. Vlašňov má rozlohu cca 11 ha.
Rybník je určen k chovu ryb. A využívá se i pro cvičení loveckých psů.
Zde je potřeba zjistit písmeno A.
Nedaleko vás stojí posed A = 0
Nedaleko vás stojí krmelec s boudou A = 7
Nedaleko vás stojí dub A = 28
Nedaleko vás stojí buk A = 9
Zastavení (2) - N 48° 56.076 E 015° 57.048
!POZOR! DO PTAČÍCH BUDEK NELEZTE. PÍSMENO "B" TAM NENAJDETE. DĚKUJI.
Vás přivede k rybníku Čekál. Bližší informace o rybníku najdete na informační tabuli.
Po prostudování informační tabule, se vydejte ke stavidlu. Hledejte číslo.
To bude písmeno B.(pro kontrolu proveďte ciferný součet = 19).
Zastavení (3) - N 48° 56.157 E 015° 56.587
Vás přivede kousek od pramene bezejmenného potoka, který napájí rybník Čekál.
Zde je potřeba zjistit písmeno C.
Stojíte před pařezem C = 18
Stojíte před posedem C = 13
Stojíte před velkým kamenem C = 3
Cestou na další zastavení se zastavte na těchto souřadnicích N 48° 56.441 E 015° 56.485.
Zde hledejte číslo (pozor 53 to není!!!!) to bude písmeno D.
Zastavení (4) - N 48° 56.622 E 015° 56.310
Vás přivede na místo které se nazívá Holý kopec. Nadmořská výška 417,5 m.
Z něho jde za jasného počasí vidět Vodojem u statku Šumná a Šumenské silo.
Zde je potřeba zjistit písmeno E.
Stojíte u pařezu E = 58
Stojíte u posedu E = 96
Stojíte u křížku E = 10
Zastavení (5) – N 48° 56.944 E 015° 56.818
Vás přivede na vrch Spálená. Nadmořská výška 412,5 m.
Zde je potřeba zjistit písmeno F.
Nachází se zde vrcholový triangulační bod?
Ano F = 44
Ne F = 22
Dále pokračujte na tyto souřadnice: N 48° 57.268 E 015° 55.750. Vás dovedou k výhledu ze Suché louky.
Odtud je nádherný výhled na Vranovskou Ves, Pavlice a za jasného počasí i část Moravských Budějovic.
Zde se bude nacházet kříž, kde zjistěte písmeno G.
Ježíšovi na kříži chybí pravá noha G = 69
Ježíšovi na kříži chybí pravá ruka G = 3
Ježíšovi na kříži chybí levá ruka G = 2
Ježíšovi na kříži chybí levá noha G = 25
Dále pokračujte na tyto souřadnice: N 48° 57.456 E 015° 56.006.
Kde se nachází Zásmětův kříž.
Opište si letopočet (jen rok, pro kontrolu proveďte ciferný součet = 21).
To bude písmeno H.
Zastavení (6) - N 48° 57.440 E 015° 56.201
Vás přivede k prameni Hluboký potok. Zde je potřeba zjistit písmeno I.
Ptačí budka ale pták se tam nedostane.
Pak jděte po proudu potoka, až na rozcestí Jankovec (háj.). Tam si můžete odpočinout, ale jen krátce!
Do cíle máte ještě daleko ;) Odtud pokračujte po asfaltové cestě ke stavidlu rybníka Jankovec.
Zde je potřeba zjistit písmeno J.
Lávka stavidla je: Dřevěná J = 33; Pozinkovaná J = 6; Rezavá J = 0;
Po zjištění písmena se vraťte zpátky na asfaltovou cestu a vydejte se ke stavidlu rybníka Peleš.
Zde se nachází lávka ke stavidlu a na ní je připevněno? Číslo přiřaďte k písmenu K.
Měřidlo hladiny K = 20; Zákaz vstupu K = 1; Nic K = 99
Zastavení (7) - N 48° 57.0(E+J) E 015° 58.(FxK)
Vás přivede, zkuste hádat?
Po prohlednutí místa a odechnutí po dlouhé cestě se vydejte na tyto souřadnice:
N 48° 56.(IxG) E 015° 58.(AxF)xG. Ty vás dovedou na bezejmenný vrch, kde se nachází?
To bude písmeno L.
Vrcholový triangulační bod L = 23
Nic L = 14
Mraveniště L = 1
Zastavení (8) - N 48° 56.(FxL)+C E 015° 57.(DxL)+(F-A-G)
Vás přivede na rozcestí kde je potřeba zjistit písmeno M.
Nachází se zde:
Veliká socha M = 6
Veliký dub M = 3
Veliký kříž M = 9
Teď stačí jen spočítat finální souřadnice. A hurá pro poklad. :)
N 48° 55.(B-H)+(IxG)+(E+J+G)
E 015° 57.(F+G+G)xL+(C-M)