Z HISTORIE SEMILSKÉ NEMOCNICE:
0 prvopočátcích veřejné lůžkové zdravotní péče v Semilech máme málo spolehlivých zpráv.
Jedním z prvních lékařů v Semilech byl Antonín Nečásek. V roce 1830 si postavil za 400 zlatých domek č.p.282 (v místech dnešní Integrované střední školy). Domek byl přízemní se dvěma místnostmi a komorou. V jedné místnosti Dr. Nečásek bydlel, druhá sloužila jako ordinace.
Když v roce 1832 propukla v Semilech cholera, Dr.Nečásek tehdy zřídil ve svém domku malou ošetřovnu. I po přechodu zhoubné epidemie zůstalo lůžkové zařízení zachováno a bylo honosně nazýváno městskou nemocnicí. Když Dr. Nečásek 2.prosince 1861 ve věku 79 let zemřel, zanikla s ním i první semilská nemocnice.
Časté úrazy v místní textilní firmě F.Schmitt vedly továrníka F. Schmitta v letech 1891 až 1892 k postavení jediné nemocnice v okrese s 16 lůžky.
Pro malou kapacitu byla podaná žádost o zřízení okresní nemocnice v Semilech v roce 1900. Na stavbě nemocnice se ovšem začalo pracovat až 22.března 1906.
Nemocnice v Semilech byla slavnostně otevřena 28. záři 1908 za účasti zástupců všech místních úřadů, členů okresního zastupitelstva, představitelů města, škol, starostů okolních obcí a velkého množství obyvatel z města i okolí. Okresní zastupitelstvo se rozhodlo, že nemocnice ponese jméno císaře Františka Josefa I. Nová nemocnice měla v prvních letech 50 lůžek a pacientům sloužily řádové sestry. V roce 1928 byl otevřen nový pavilon a řádové sestry byly nahrazeny civilním zdravotnickým personálem. Ve 30. letech byla na hlavní budově provedena nástavba, díky níž se navýšila kapacita nemocnice na 220 lůžek.
Nemocnici v Semilech tvořilo v roce 1938 pět objektů - pavilon chirurgicko-gynekologický, v němž byla i správa ústavu a přijímací kancelář, pavilon chorob interních a tuberkulózních s léčebnou pro počínající tuberkulózu plic (o rok později byla výnosem zemského úřadu zrušena), pavilon chorob infekčních, hospodářská budova s garážemi, márnice s pitevnou a dezinfekční stanicí. Co do počtu přijatých pacientů dosáhla nemocnice v roce 1938 historického maxima od svého založení. Při počtu 225 lůžek zaznamenala nejvyšší denní stav 272 hospitalizovaných. Jen na interně muselo být během roku 58 nemocných pro nedostatek místa odmítnuto a bylo zavedeno přijímání pacientů na záznam. Nedostatkem lůžek trpěl i chirurgický pavilon. Proto se plánovalo zahájení výstavby infekčního pavilonu, kde rozšíření vzhledem k narůstajícímu počtu infekčních chorob u dětí se ukázalo jako nejpotřebnější. V nevyhovujících místnostech se někdy muselo na 34 postelích tísnit až 64 malých pacientů. Ale výstavba byla nepředvídaně odsunuta a nepodařilo se ji uskutečnit ani v dalších letech.
V roce 1938 se nemocnice konečně zmohla na velký dvoulůžkový sanitní automobil Tatra.
V roce 1942 přijala nemocnice rekordních 4388 pacientů. V témž roce bylo do Jilemnické nemocnice přijato 2720 a do nemocnice ve Vysokém nad Jizerou 1343 nemocných.
Vzhledem k mnohaletým trpkým zkušenostem s přeplňováním nemocnice ozývaly se již ve třicátých letech hlasy, že by bylo potřeba v Semilech postavit novou nemocnici s dostatečnou lůžkovou kapacitou. Po válce zaznívalo toto volání ještě silněji. Dr. Pluhař získával postupně stoupence pro svůj názor, že dosavadní nemocnice je zcela nevyhovující. V 50. letech vznikla na nároží ulic Tyršova a Špidlenova dvojposchoďová poliklinika náležící nemocnici. V novém objektu s č.p.622, postaveném při silnici před vjezdem do nemocnice, bylo v přizemí pět místností vyhrazeno pro správní kancelář, účtárnu, kancelář hospodáře, přijímací kancelář, další čtyři místnosti byly obytné. V prvním a druhém poschodí se nacházely byty lékařů, ošetřovatelek a dalších zaměstnanců nemocnice.
Semilská nemocnice měla 211 lůžek, z toho 79 chirurgie, 20 gynekologie, 25 porodnice, 87 interna. V roce 1957 bylo přijato 5199 nemocných. Při porodnici však chybělo oddělení dětské. Od 1.ledna 1958 bylo zřízeno v bývalém infekčním pavilonu oddělení ušní, nosní a krční. Aby se tak mohlo stát, musel být snížen lůžkový fond interny na 76 lůžek. Naopak na chirurgii 9 lůžek přibylo, takže celková kapacita ústavu se zvýšila na 229 míst.
V roce 1960 byla provedena celostátně reorganizace okresů a krajů, při níž vznikla současná podoba okresu Semily. Dřívější samostatné OÚNZ (Okresní ústavy národního zdraví ) Semily (s Lomnicí nad P.), Turnov a Jilemnice splynuly v nový velký okresní ústav národního zdraví se sídlem v Semilech. Nemocnice s poliklinikou v Turnově a Jilemnici zůstaly samostatnými organizačními a hospodářskými jednotkami, ale byly řízeny z OÚNZ Semily. Prvním ředitelen nového OÚNZ v Semilech se stal dosavadní ředitel Nemocnice s poliklinikou v Semilech Dr.František Dupal.
Protože nebylo možno očekávat, že dojde k výstavbě nové nemocnice, požádal OÚNZ o přidělení učňovské školy a internátu v Lomnici n. Pop. pro zdravotnické účely. Okresní národní výbor vyhověl a dal v roce 1959 žádaný objekt k dispozici. Po rekonstrukci v letech 1959-1960 se stal detašovanou součástí semilské nemocnice, při čemž po stránce organizační a hospodářské byly obě nemocnice vedeny jako jeden celek. Do Lomnice n.Pop. byla ze Semil přeložena gynekologie a rozšířena na 55 lůžek, dále oddělení ušní, nosní a krční, které získalo v Lomnici 35 lůžek. Nově bylo v Lomnici zřízeno oddělení dětské s 35 lůžky. Ústav pro nemoci stáří s 80 lůžky se změnil na interní oddělení II.
V Semilech bylo v roce 1962 zřízeno v bývalém infekčním pavilonu dvacetilůžkové oddělení kožní a ortopedický ordinariát Ale již v následujícím roce přišla další reorganizace. Gynekologicko-porodnické a dětské oddělení v Lomnici n. Pop. bylo zrušeno a převedeno do Turnova a Jilemnice. Z dosavadních oddělení zůstalo v Lomnici jen ušní, nosní a krční (ORL). Z Jilemnice však sem bylo přemístěno neurologické oddělení s 50 lůžky a ze Semil kožní s 35 lůžky. Po této změně měla lomnická pobočka 120 lůžek.
V Semilech došlo v roce 1967 k nástavbě bývalého infekčního pavilonu o jedno podlaží a tím získány další prostory pro ubytování zaměstnanců. V roce 1970 byla postavena vrátnice s dispečinkem, garáže, stará márnice přestavěna na údržbářskou dílnu a postavena márnice nová. V roce 1973 bylo reprofilizací chirurgického oddělení zřízeno ortopedické oddělení se 40 lůžky. Chirurgickému oddělení zůstalo rovněž 40 lůžek. V roce 1974 zahájila provoz nově vybudovaná kotelna na lehké topné oleje. Roku 1979 postavena v areálu nemocnice brigádnickou svépomocí montovaná budova ředitelství Okresního ústavu národního zdraví a do ní soustředěny kanceláře rozptýlené v nemocnici i ve městě.
Z důvodu plánované rekonstrukce interního pavilonu byl 1.září 1984 ukončen příjem pacientů a pavilon postupně vyprázdněn. Spádová oblast nemocnice byla v interním oboru rozdělena mezi Jilemnici a Turnov, aby tamní nemocnice nahradily výpadek lůžkových kapacit v Semilech.
Rekonstruovaný interní pavilon byl otevřen 23.března 1987 za účasti představitelů okresu, města a okresní odborové rady. Téhož roku byla zahájena a o rok později dokončena výstavba čističky odpadních vod v hodnotě 1,2 mil.Kčs, kterou provedly Vodohospodářské stavby Ústí nad Labem, závod Liberec.
Investičních akcí bylo v nemocnici v roce 1990 poskrovnu, jen hospodářská budova dostala novou střechu, ale ožila několik let stará myšlenka na zřízení zdravotnické záchranné služby.
Zkušební provoz záchranné služby byl zahájen 27.května 1991. Zpočátku se jezdilo jen od pondělí do pátku od 7.00 do 15.30 hodin, nepřetržitý provoz byl zaveden od 1.listopadu 1991.
V letech 1992-96 proběhla rekonstrukce a do pavilónů byla přemístěna oddělení z Lomnice nad Popelkou.
Více než čtyřletá přestavba nemocnice, která z ní učinila jeden z nejmodernějších nemocničních komplexů v republice, skončila. Celkové náklady včetně technologie a zdravotního zařízení přesáhly částku 400 mil.Kč. I když byly hrazeny převážně ze státních dotací, podíl dobrovolných dárců, jejichž seznam by zabral několik stran, nebyl zanedbatelný.
Koncem srpna 2013 nemocnice s poliklinikou v Semilech představila novou šetrnou operaci tříselné kýly ONSTEP. Je jednou z prvních nemocnic v Česku, které ji používají.
Zdroj : http://www.nemsem.cz/onemocnici/historie
Na závěr bych chtěl vzpomenout na dva lékaře, kteří zde působili a v loňském roce tragicky zahynuli a rád bych jim věnoval malou vzpomínku, aby se na ně nezapomnělo.
Prvním z nich byl Pavel Sábl ml (31). Byl to výjimečný člověk, jež dokázal skvěle působit na lidi ve svém okolí. Pamatuji si ho jako sympatického a usměvavého mladého muže. V této nemocnici pracoval do roku 2008, poté v Krajské nemocnici Liberec. Také to byl jeden z nás - kačerů ( M.E.D.I.K ).
Druhým lékařem byl Pavel Sábl st. (56), jenž byl vynikajícím lékařem, který v této nemocnici dlouhá léta působil jako primář na Interním oddělení. Snad i tisíce lidí mu mohou děkovat za záchranu svého života, na kterém se podílel přímo či nepřímo i tím, že pomohl ke vzniku záchranné lékařské službě v Semilské nemocnici.