Jednoduchá cache, která slouží pro zpestření cesty ve směrech
Brno - Nové Město. Cache je umístěna nedaleko silnice mezi Stříteží
a Dolní Rožínkou v místech, kde se při cestě z Brna otvírá jeden z
prvních výhledu na Českomoravskou vrchovinu. Parkovat se dá na
přilehlé odbočce na pole (v každém směru je jedná, takže není třeba
přejíždět do protisměru), nicméně prosím buďte opatrní při výjezdu
zpět na silnici.
Českomoravská vrchovina neboli Vysočina je mírně zvlněná a
nesmírně rozlehlá geomorfologická podsoustava (též oblast) v jižní
části České Vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické
zemské hranice Cech a Moravy (odtud je odvozen její název) na
prakticky celém území kraje Vysočina. Těchto vlastností nabyla
během dlouhotrvajících geologických epoch od algonkia ve
starohorách až po trias. Spolu s Šumavou patří k nejstarším pohořím
Českého masívu. V první fázi se usazovaly horniny. Vznik pohoří se
datuje do období kolem devonu a karbonu. Docházelo k příkrovovým
pohybům a vyzdvihování linie táhnoucí se od Francie přes Německo,
Šumavu až k Vysočině. Tomuto vyzdvihování říkáme hercynské nebo
variské vrásnění. Mohutný tektonický pohyb dal podnět k vyvrhnutí
magmat na zemský povrch. Od té doby tvoří povrch Vysočiny převážně
hlubinné vyvřeliny, granity (žuly) a krystalické břidlice. Skládá
se z několika podcelku. Jihlavské vrchy jsou sice nejvyšší
(Javořice 837 m), nicméně zdaleka ne tak významné jako Ždárské
vrchy (Devět skal 836 m). Zdroj Wikipedie