Libotínské doly jsou důkazem těžby železné rudy v Podbeskydí. Nachází se hlouběji v tzv. Libotínském lese, kde byly dobývány čočky pelokarbonátů (pelosideritů) zejména z jílovců hradišťského souvrství. Těžbu zde datujeme od 17. století, vrcholu dosáhla v polovině 19. století (upadá po dobudování železnice do Ostravy napojující zdroj kvalitních rud ze Štýrska). Vytěžená ruda byla na vozech odvážena nejprve do hutí ve Frýdlantu nad Ostravicí, později do ostravských Vítkovic. Ačkoliv byly zdejší rudy poměrně chudé, rozpoutala jejich těžba prudký rozvoj hutního průmyslu na Ostravsku. Samotná těžba probíhala extrémně rychle a intenzivně. Každoročně bylo několik šachet otevřeno a několik vytěžených zasypáno (např. v roce 1842 bylo 19 šachet otevřeno a 4 zasypány). Po této rozsáhlé důlní činnosti zůstalo v Libotínském lese množství antropogenních tvarů reliéfu - zejména hald hlušiny, odvalů, terénních zářezů a propadlých ústí šachet. Přestože zde před 150 lety probíhala rozsáhlá těžba rudy, jsou okolní lesní porosty velmi bohaté na ohrožené druhy rostlin a živočichů.
Obr. 1: Schéma práce na tzv. Havirně podle ilustrace z kroniky havíře Josefa Holuba (kresba: juboxka, 2016)
K Libotínským lesům a dolům se vztahuje mnoho pověstí, mnohé z nich jsou dohledatelné online nebo vyobrazené v kronice havíře Josefa Holuba, případně na informačních tabulích u studánky, která zde pramení.
Obr. 2: Halda hlušiny po těžbě (vlevo) a meandrová adaptace potoku se sekundární sukcesí (vpravo) na všudypřítomné zbytky těžby (foto: juboxka, 2016)
Úkoly k zalogování earthcache
- Prohlédněte si na některém z odvališť hald strukturu hlušiny. Jakou má barvu a který materiál zde dominuje?
- Jakou klíčovou příměs obsahuje s ohledem na rudné podloží pramen studánky?
- Jak vysoké jsou zde přítomné haldy a jaký mají tvar?
- Která hornina se těží v blízkém okolí?
- Dobrovolně pak připojte fotografii sebe/GPS z místa.
Odpovědi zasílejte na e-mail s předmětem "EC - Libotín" a rovnou logujte, v případě nejasností budete kontaktováni.
Zdroje
NÁRODNÍ GEOPARK PODBESKYDÍ [online]. Spolek Hájenka, 2016. [cit. 2016-07-08]. Dostupné z URL http://geoparkpodbeskydi.cz/
STRAHLER, A. (2011): Introducing physical geography. Fifth edition. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, 2011. ISBN 978-0-470-13486-3.