Mlékárna Hlinsko
Historie mlekarny Hlinsko se zacala psat za protektoratu, kdy panove Goessi a Moos, zastupci svycarske firmy Nestle, ziskali pozemek a povoleni ke stavbe tovarny na zpracovani mleka pochazejiciho z Zirnych a zdravych pastvin Ceskomoravske vrchoviny, takze v roce 1943 tady byla zahajena vyroba suseneho a zahusteneho mleka. Dnes se svazi mleko dokonce az z Krkonos, a krajovy puvod mleka prakticky ztratil vyznam, protoze se vsude krmi kukuricnou silazi a podminky ustajeni v kravinech jsou take vsude stejne. Presto se mlecne vyrobky navzajem kvalitou i chuti lisi. Od roku 1948 patrila mlekarna pod Prumysl mlecne vyzivy, v roce 1993 se vratila do soukromych rukou.
Málokterá potravina je predmetem v soucasnosti tak vášnivých diskusí jak v odborných kruzích, tak v domácnostech, jako kravské mléko. Jedni tvrdí, že mléko nicím nenahradíš, a že pusobí jako lék, jiní odborníci se zase vyjadrují v tom smyslu, že nám muže pri nemírné konzumaci spíš uškodit. Nechci hromadit duvody pro a proti mléku, ale nabídnout pár informací o tom, co to mléko vlastne je a zejména jak se dostane z kravského vemene do krabic a plechovek.
Možná si leckdo ješte pamatuje, jak chodil kupovat mléko s bandaskou, do které mlékarka cepovala odmerkou z velké konve. Hygienici by dnes nad takovým zpusobem prodeje lomili rukama. I když cerstve nadojené (syrové) mléko jiste má své prednosti, musíme ho považovat ze surovinu, kterou je treba ošetrit. Nyní se u nás používají dva základní zpusoby ošetrení syrového mléka - pasterizace a sterilizace. Pasterizace je šetrnejší, ztrácí se pri ní jen 10% vitaminu. Z cerstvého mléka muzeme navíc bez problému i doma vyrobit kysané výrobky. Naproti tomu metodou sterilizací UHT za vysokých teplot dochází k vyšším ztrátám vitaminu a minerálních látek a také k cástecnému rozkladu bílkovin a nukleotidu, címž se snižuje nutricní hodnota i stravitelnost mléka. Výhodou je ovšem jeho takrka neomezená trvanlivost.
Je pravdou, že kravské mléko není pro lidi docela prirozenou potravinou. Na druhé strane je mléko pomerne snadno prístupným zdrojem rady látek potrebných a užitecných. Onen povestný vápník potrebný ke stavbe kostí sice lidský organismus z mléka získává dosti obtížne, ale zustávají další užitecné složky.
Mléko, jako produkt mlécných žláz samic savcu má tyto hlavní složky: 88% voda, bílkoviny, tuk, mlécný cukr (laktoza) a minerální soli. Dále obsahuje radu enzymu (biokatalyzátory) a vitaminu (A,B,C,D,E). Velrybí mléko má až 30 % tuku. Po príjmu se provádí standardizace, což je úprava syrového mléka (cca 4, 1 % tuku) mlékem odstredeným na tucnost 3,6%. Asi jedno procento smetanového zákysu a malé množství syridla postací, aby se mléko srazilo. Ušlechtilé bakterie, jimž se ríká laktoflora, zpusobí nejen sražení mléka, ale zároven omezují rust nežádoucích slozek. Výsledkem je tvaroh používaný i pro výrobu sýru, smetanových krému a syrovátka, z níž se získává napr kasein, jako surovina pro chemický prumysl, a také laktóza, která je hlavní objemovou slozkou léku v podobe tablet.
Standardizované mléko se nejdríve pasterizuje. Starého pana Pasteura - premožitele neviditelných dravcu - by jiste potešilo, jak jsme si vzali k srdci jeho nabádání a cerstve nadojené mléko už nepovažujeme za ideální potravinu ani když jsou krávy zdravé a pred použitím pri výrobe potravin mléko tepelne ošetrujeme. Veškeré mikroorganismy prítomné v mléce nesnášejí vysoké teploty.
Mlécné výrobky zakysané bakteriemi mlécného kvašení (Lactobacilus acidophilus) zabranují premnození bakterií a kvasinek (prípadne plísní), takze výrazne prispívají k dobrému stavu zažívacího traktu a pusobí snad i proti rakovine strev a snizují hladinu cukru a cholesterolu.. Díky tomu lze doporucit mlécné výrobky jak pri prujmu, tak pri zácpe. Obojí mívá totiž podobnou pricinu: premnožení nepríznivých bakterií nebo naopak vyhubení všech, vcetne tech užitecných, což bývá napr. následkem lécby antibiotiky.