Císlice je v matematice a výpocetní technice symbol, používaný k zapisování císel
k reprezentaci celých nebo reálných císel. V laickém použití se namísto výrazu císlice
casto mylne používá výraz císlo. Nejcasteji je používána pozicní císelná soustava.
Príkladem jsou nejpoužívanejší Arabské císlice tvorí dnes nejrozšírenejší systém
symbolického zápisu císel, používaný také v ceštine.
V latince jsou temito znaky císlice 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
Tento systém má puvod v Indii v období mezi 400 pr. n. l. a 400 n. l.
Do Evropy se dostal díky arabským matematikum a astronomum,
od ceho pochází dnešní oznacení, o jejich rozšírení se zde zasloužil Fibonacci,
který je propagoval ve své knize Liber abaci z roku 1202.
Evropský tvar císlic se postupne vyvíjel až do dnešní podoby.
A ted k získání souradnic:
Složte dohromady císlo, máte k dispozici následující napovedy:
- císlo se skládá z šesti ruzných cifer
- strídají se v nem pravidelne sudá a lichá císla a je v nem i nula, která zastupuje císlo sudé
- mezi všemi sousedními císly je vždy rozdíl vetší jak jedna
- první dvojcíslí v hledaném šestimístném císle je násobkem posledního dvojcíslí,
stejne tak, jako je strední dvojcíslí násobkem posledního dvojcíslí
- žádné z dvojcíslí nesmí zacínat nulou
Výsledné císlo je ve tvaru ABCDEF, jednotlivé hodnoty písmen dosadte do vzorce:
N50°15.FCB'
E015°30.D(E+C)A'
K vlastní keši:
Na uvodních souradnicích keš nehledejte.
Jedná se o PET schránku o velikosti micro.
Automobil mužete zanechat na úvodních souradnicích.
Ješte jedna rada na záver, než vyrazíte ke keši kouknete se radeji pozorne do mapy,
terén je záludný, at nemusíte jít dvakrát.
Vaše souradnice si mužete zkontrolovat zde:
