Vítejte v Horních Redicích!
Horní Redice
Dle predhistorických nálezu kamenných a bronzových jsou Redice
pokládány za nejstarší osady v našem kraji, podobne jako Chvojenec,
Kunetice, Pardubice, Rosice, Ostrešany, Zminný a další. Název obce
Redice prevzat asi puvodne od rozbredlé pudy v okolí bahnitého
potoka Rediny - pozdeji Redicky. Redice delí se v Horní a Dolní již
za císare Josefa II., kdy na kontraktu na robotní aboláci podepsán
jest za Horní Redice rychtár Matej Zahrádka a za Dolní Redice Jakob
Kabrhel. Dle scítání obyvatel z roku 1910 mely Horní Redice 146
domu a 954 obyvatel, Dolní Redice 151 domu a 986 obyvatel.
O kostelu a zvonici:
Roku 1857 dne 16. února byla držena licitace (dražba) v obydlí
Václava Vinare cís. 73, tehdejšího predstaveného na Redický chrám
Páne, který byl až na sakristii celý drevený a starý. Steny byly
shnilé a již desátý rok se v tomto chrámu nesloužily mše pro
nebezpecí zrícení. Obce Horní a Dolní Redice dríví vylicitovaly za
103 stríbrných. Kde byl drevený kostel postaven, není známo. Chrám
tento byl již r. 1350 farním a odstoupen z dekanátu Mýtského k
novému biskupství litomyšlskému. V pozdejších bourích husitských
byla fara bezpochyby zrušena. V seznamu far na panství Pardubickém
nalézáme kostel redický v r. 1615 i 1654 jako filiální od Holic.
Stavba nového kostela byla zapocata dne 21.5.1861. Konala se pri
tom velká slavnost, na které svetil farár Jan Novák z Holic s
kaplanem Cižinským první základní kámen, potreli jej maltou a na
místo položili a trikráte na nej kladívkem zednickým uderili. Nový
redický kostel byl dokoncen a slavne vysvecen v roce 1862. Kostel
redický jest z kamene, jednolodový, slohu copového, zprvu bridlicí
krytý, dnes pálenými taškami, s vežickou. Presbiter tvorí petisten
nepravidelný a má podlouhlá okna. Zevnitr po celém kostele jest pod
rímsou vlys oblouckový. Kolem kostela je hrbitov, s drevenou
zvonicí. Na zvonici byly tri zvony libého souzvuku, nejvetší z r.
1616 s nápisem, prostrední byl bez nápisu a mel jen kolem koruny
arabesku z lupenu. Nejmenší nese nápis v písmu nemeckém: Léta
boziho tisicého CCCCosmdesátéhosedmého tento zwon slyt jest ke czti
a chwale matky bozi a wssem swatym amen. Hrbitov redický byl
zastara opevnen príkopem a náspy. Z opevnení toho lze spatriti
zbytky na západní strane. Jest to príklad opevneného kostela,
jakých v 13. a 14. stoletá v Cechách casto nalézáme. Za hrbitovem
smerem k Dašicum jsou pohrbeni pruští vojínové padlí v sedmileté
válce, v níž také Redice mnoho utrpely. Toto místo bylo v r. 1997
zrekonstruováno a slavnostne posveceno.
Památná Horánka:
Dáme-li se od redického kostela polní cestou kolem Farského
kopce, prijdeme zanedlouho na Horánka, táhlou strán, zvedající se
jižne od Redic nad širou rovinou. Nejvýchodnejší cást této stráne
vrcholí v homolovitém kopci Horaníku, vysokém 265 m. Dlouhá tato
výšina videla v cervenci r. 1758 zápas rakouského vojska Laudonova
a vojska pruského krále Bedricha II., když se srazily tyto voje u
Ostretína a na návrší redickém. Jiste nejeden padlý voják byl
odnesen k vecnému odpocinku poblíž kostelíka redického. O stráni
horánecké si lid vypráví v jejím okolí, že na ní kdysi stávalo
mesto a poukazuje na prohlubne bývalých studnic. Ale dnes nic
nestává na tomto návrší, co by opodstatnovalo pravdivost této
povesti, nebo ji aspon ponekud potvrzovalo. Horánka jsou celá, až
po temeno obrácena v role, k nimž vede od Redic hluboký úvoz. Jen
na zmíneném jejich nejvyšším míste, na temeni a na jižním svahu je
dosud pastvina. Na ní se tu a onde snaží bídné kroví uhájiti si své
dávné místo. Podle písemných záznamu i podle obdoby pri jiných
osadách na Holicku mužeme potvrdit, že Horánka bývala porostlá
lesem jako sousední stráne u Holic a Ostretína. Horánka byla
vymýcena asi v té dobe, kdy podléhal sekyrám nových osadníku. Na
Horánkách nebylo tedy mesto, jak se nekterí domnívali, ale jiste v
praveku pohanský háj a žárovište a tam severneji kolem nejaké
modly, kde je dnes redický kostelík, byla sídla pradávných
obyvatelu. Vždyt' blízko úvozu tam, kde stávala planá hrušen, táhne
se cerný pruh zeme. V nem pred mnoha lety vyorali a vykopali
množství nádob z pohanských hrobu. Popelnice i s milodary kolem
nich byly cástecne zniceny, ale vetším dílem byly uloženy v
mestském muzeu pardubickém.
Tolik historie. Doufáme, že pro Vás informace o obci a kostelíku
byly prínosem, ale ješte mnohem víc zajímavých vecí se dozvíte na
webových stránkách obce Horní Redice.
A jde se lovit!
A ted, pokud máte zájem, mužete vyrazit na lov! Veríme, že se
Vám bude v okolí Redic líbit a budete úspešní. Z místo kde je
ukryta keš je pekne videt jak kostel Sv. Václava, tak smerem na
severozápad zminovaný kopec Horánka. K úznání logu ovšem
budete muset splnit malý úkol. Kolem keše pribývá odpadku, a
jelikož není v našich silách všechen neporádek uklidit, chceme vás
požádat o spolupráci a o dobrý skutek.
Úkol zní takto: Doma si
pripravte nabitý fotoaparát a ke standartní geovýbave doma pribalte
pytel na odpadky (stací i malý pytlík od svaciny). Najdete keš na
souradnicích N 50°04.293, E 015°56.569. Zalogujte a poté posbírejte
pár odpadku z okolí. Na úvodních souradnicích se nachází krížek,
který mužete použít jako stojan pro Váš fotoaparát. Vyfotografujte
prosím svojí osobu s pytlem nasbíraných odpadku v pekné kompozici s
kostelem v pozadí (samozrejme muže být i jakákoliv jiná fotka, na
které je jasné, že jste se o splnení úkolu pokusili). Po odlovu
vyhodte nasbírané odpadky do k tomu urceného kontejneru nebo
popelnice. Porízenou fotografii priložte k Vašemu logu.
Gratulujeme, udelali jste dobrý skutek, Váš log bude uznán! Moc Vám
dekujeme! Pri lovu budte prosím opatrní! Keš je umístena relativne
blízko frekventované silnice, ale kvuli lovu není treba na silnici
vstupovat!!!
Všem prejeme mnoho štestí a zábavy.
Upozornení pro motoristy: keš LZE ODLOVIT
stylem drive-in, ale dodržujte pravidla silnicního provozu!
Nezastavujte na hlavní silnici!!! Tesne u souradnic keše je místo
mimo vozovku, kde mužete bezpecne zaparkovat!