Říčanská žula:
Jako žuly neboli granity označujeme světlé magmatické (neboli vyvřelé) horniny, které obsahují zpravidla křemen, živce (rozlišujeme draselné a sodnovápanaté, čili plagioklasy) a různé druhy slíd (nejčastěji tmavý biotit a světlý muskovit). Kromě těchto základních složek obsahuje ještě různé příměsi, jako jsou například amfiboly a pyroxeny. Granitů existuje celá řada, liší se barvou, strukturou a především poměrem různých minerálních složek.
Říčanská žula je specifickým typem, který je součástí rozsáhlého geologického tělesa, které nazýváme Středočeský plutonický komplex (zkráceně Středočeský pluton). Středočeský pluton vznikl před zhruba 350 mil lety při tzv. Variské orogenezi. Rozkládá na ploše 3200km2 přibližně v oblasti mezi Říčany, Klatovy a Táborem. Z geologického hlediska je to velmi složité těleso se spoustou odlišných typů hornin, od žul přes granodiority, tonality, durbachity nebo gabra. Všechny tyto horniny jsou si vzhledově velmi podobné, ale liší se především obsahem křemene. Celkem bylo v rámci plutonického komplexu definováno kolem 30 variet.
Říčanská žula se vyznačuje narůžovělou barvou a velkými vyrostlicemi živce. Odedávna se těžila stejně jako ostatní podobné typy žul především jako stavební kámen nebo pro štěrk. Žuly obecně patří mezi velice trvanlivé kameny, a proto jsou z nich stavěny často významné budovy (například kostel v Říčanech) nebo různé pomníky. Zajímavostí je, že z Říčanské žuly byl roku 1868 zhotoven kámen, v němž jsou uloženy zakládací listiny Národního divadla v Praze.
Pro stavební účely je kámen lámán často ve velkých lomech, převážně jižně od Říčan. Rozlišujeme lomy jámové a stěnové. Tato earthcache se vám pokusí ukázat typy oba.
Zatopený lom
První a zároveň esteticky zajímavý je jámový lom na okraji obce. V současné době je část zatopená a přijdete-li se sem podívat v létě, uvidíte i rozkvetlé lekníny. Bohužel se zdejšímu zatopenému lomu nevyhnulo neštěstí. V době provozu byla odkopána část, která byla pod velkým tlakem podzemní vody. Voda rychle vnikla do těženého prostoru a usmrtila několik dělníků. Žuly jsou na detekci takovýchto pramenů složité. Voda se v nich šíří puklinami a může se jí v určitém místě nahromadit velké množství. Takové místo je vystaveno velkému tlaku a jeho narušení vede k rychlému uvolnění tlaku spolu s vodou. Vzniklé jezírko bylo po neštěstí vyčištěno od zbytků těžební techniky a dnes působí příjemným dojmem.
Stěnový lom
Druhé místo, které by vám tato keš měla ukázat je malý stěnový lom u silnice mezi obcemi Březí a Babice. Již na první pohled je zřejmé, že je opuštěný dlouhou dobu. Vegetace jej silně zarůstá a zahlazuje stopy po bývalé lidské činnosti. Můžete si zde místy všimnout několika pater (neboli etáží), ve kterých těžba kdysi probíhala. Zároveň zde jistě najdete i mnoho opadaného kamene, pokud máte zájem o vzorek. Některé opadané kamení je zde ale silně zvětralé a rozpadá se. Tento lom je také ideální pro pozorování velkých vyrostlic plagioklasu (čili sodnovápenatého živce). Také si nezapomeňte všimnout mnoha puklin, které jsou pro zvětrávání žul typické. Podobnými puklinami se v podzemních částech horninového tělesa šíří voda (viz předchozí lom).
Všimněte si v okolí
Jižně od silnice najdete zdejší potok, Výmolu. Ta pramení blízko odsud, v obci Mukařov. V současnosti zde patří k významným geologickým činitelům. Stejně jako člověk pomocí lomů měnil vzhled zdejší krajiny, tak i vodní tok rozrušuje horniny a vzniklý materiál transportuje. Je to ovšem ve srovnání s lidskou činností proces výrazně pomalejší. Kusy Říčanské žuly jsou proudem lámány a na dně potoka se hromadí malé kamínky, často odolnější z minerálů tvořících žulu (hlavně křemen). Povšimněte si náplavů z malých kamínků u vodního toku. Vše to souvisí s typickou vlastností vodních toků a to je vymílání břehů a obrušování kamenů. Příjemný dojem budí větší kameny Říčanské žuly uprostřed potoka, které jsou porostlé mechem a díky potoku jsou zbroušeny do kulatých tvarů. Jinak pokud se podíváte po okolí, jistě si všimnete také mnohdy velkých balvanů říčanské žuly roztroušených po lese.
Vaším úkolem bude zodpovědět několik otázek:
Pro plnění některých úkolů se může hodit metr.
1. Stage: Zatopený lom
A: Najděte kámen, kus říčanské žuly (viz foto), který je součástí ohraničení parkovací plochy a je vlevo u plotu chaty. U něj odhadněte rozměry velké živcové vyrostlice na jeho horní straně(AxB cm). Můžete si na něm zároveň dobře všimnout i ostatních minerálů v žule obsažených.
B: Prohlédněte si vzorek říčanské žuly a určete strukturu horniny podle přiloženého obrázku (můžete určit podle libovolného vzorku, ale doporučuji kámen, který jste použili pro zjištění odpovědi A).
C: Prohlédněte si vzorek ještě lépe a určete procentuální zastoupení biotitu v něm, použijte k tomu přiložený obrázek z kruhovými diagramy (můžete určit podle libovolného vzorku, ale doporučuji kámen, který jste použili pro zjištění odpovědi A). Určení nemusí být přesné číslo, stačí rozmezí +/- 5%.
D: Podle informací v listingu a přiložené stratigrafické tabulky zařaďte Říčanskou žulu do správné geologické éry a periody.
Na výchozím bodě změřte nadmořskou výšku, bude se hodit později.
Přesuňte se na další stage, doporučuji pěšky (nebo na kole), auto nechte u zatopeného lomu, u stěnového lomu není možné parkovat.
2. Stage: Stěnový lom
E: Na waypointu změřte nadmořskou výšku a vypočtěte převýšení mezi zatopeným a stěnovým lomem.
F: Najděte puklinu v těsné blízkosti waypointu (viz foto) a odhadněte nebo změřte její výšku.
Odpovědi mi zasílejte na e-mail na mém profilu. Nečekejte na potvrzení, pokud by bylo něco špatně, ozvu se.
Kámen s vyrostlicí na změření 
Puklina ke změření z dálky 
Detail pukliny
Stratigrafická tabulka pro odhad stáří horniny
Přehled některých struktur magmatických hornin pro odhad struktury
Diagramy pro určení zastoupení biotitu v hornině
Nepovinné úkoly:
- Vyfotit sebe nebo svojí GPS u některého z lomů
- Najít a vyfotit další živcovou vyrostlici
- Pokusit se správně identifikovat jednotlivé druhy minerálů v nalezeném kameni
- Prohlédnout si potok a najít velké ohlazené kameny v něm, vyplavené kamínky nebo podemletý břeh
Varování:
K zatopenému lomu je přístup pouze ze silnice, tak dejte pozor na projíždějící vozidla a nesnažte se vstupovat do prostoru lomu - lezení po skále by mohlo být nebezpečné a zároveň nevstupujte na okolní soukromé pozemky. Potom dbejte opatrnosti na projíždějící auta při přesunu od zatopeného lomu k lomové stěně.
Použité zdroje informací:
KACHLÍK, Václav a Ivo CHLUPÁČ. Základy geologie (V. Kachlík) - Historická geologie (I. Chlupáč). 2. vyd. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0212-1.
CHAMRA, Svatoslav, Jan SCHRÖFEL a Vladimír TYLŠ. Základy petrografie a regionální geologie ČR. Dotisk 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2009. ISBN 978-80-01-03138-4.
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?granit
http://www.geology.cz/mujkousekzeme/veda/druhy-hornin/horniny-vyvrele
http://www.stratigraphy.org/index.php/ics-chart-timescale
Všem návštěvníkům přeji příjemný odlov. Pokud máte nějaké připomínky nebo dotazy, neváhejte mi napsat na e-mail na mém profilu.