Soutok Moravy a Dyje se nachází na nejjihovýchodnějším cípu České republiky, v místě, kde se stýkají státní hranice Česka, Slovenska a Rakouska, jejichž průběh vytyčují největší moravské "veletoky" – Morava a Dyje.
Území, sevřené v klínu mezi oběma řekami, tvoří tzv. tvrdý luh s převažujícími porosty dubu a jasanu, z nichž některé jsou staré 300 až 400 let.
Pro oblast je typická hustá síť meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Domov a klid pro život tu nachází spousta vzácných živočichů – např. čáp černý, tesařík obrovský, orel královský, luňák červený a bobr. Přítomna je také bohatá flóra a pestrá škála dřevokazných hub, kterým se obzvláště daří na trouchnivějících kmenech.
Unikátní oblast byla v roce 1993 zapsána pod názvem Mokřady dolního toku Dyje do seznamu mezinárodní Ramsarské konvence. Nejcennější části jsou chráněny ve dvou národních přírodních rezervacích: Ranšpurk a Cahnov-soutok
Pokud pojedete autem, odstavte ho u vstupní brány do Pohanska a dále pokračujte pešky. Po poměrně velké části vaší cesty se budete pohybovat po území největšího zachovalého lužního pralesa, kterému se kromě všech možných (a někdy až nemožných) názvů říká Dyjský trojúhelník, někdy zvaný taky jako Moravskodyjský trojúhelník
Na podzim a nebo brzy na jaře vás na cestě mohou překvapit zaplavené cesty nebo bahnitý terén u Soutoku.
Možné trasy, kudy na Soutok
Z Lanžhota se vydáte nejprve po staré silnici směrem na Bratislavu resp. Kúty. Asi po třech kilometrech, asi 0,5 km před hraničním přechodem (resp. dálničním mostem), odbočíte vpravo na asfaltovou lesní cestu se závorou. Vnoříte se do lesa a jedete neustále po rovině dál a dál směrem na jih.
Když narazíte na křižovatku a nevíte kudy dál, platí obvykle pravidlo, že buď rovně nebo vlevo. Pokud byste odbočili náhodou špatně, záhy poznáte, že jedete jiným směrem než doposud a snadno se vrátíte.
Asi po 12 km jízdy narazíte na protipovodňovou hráz, kde se cesta otáčí a míří zpět na sever. V tomto místě také spatříte cedulku, označující směr k soutoku. Projdete brankou v plotě obory a pokračujete pěšinou k cíli. Samotné místo soutoku je velmi hezké – stojíte na vysokém písečném břehu nad oběma řekami ve výspě českého území a v sevření dvou tichých řek, kolem šumí jen stromy a nejbližší civilizace je 16 km daleko!
Ke zpáteční cestě do Lanžhota zvolte trasu kopírující tok řeky Dyje. Vede sice po hrbolaté, později i panelové cestě, krajinářsky je však zajímavá. Prochází z velké části nivními loukami s typickými osamocenými stromy, na nichž s oblibou hnízdí ptáci. Mnohé z nich jistě spatříte na vlastní oči – především volavky a čápy.
Zhruba po 12 kilometrech narazíte na cyklotrasu č. 42, která vás zakrátko přivede k empírovému loveckému zámečku Pohansko. Začátkem 19. století jej nechali v empírovém slohu vystavět Lichtenštejnové, za totality byl z důvodu blízké rakouské hranice veřejnosti nepřístupný. Dnes sem chodí s oblibou na výlet obyvatelé Břeclavi.
