Vitejte v pekle
Kdo rika, ze peklo neni? Je, a ziji v nem Peklici. Peklici jsou velmi vzacna strasidylka, zrejme jakysi druh lesniho certika. Dorusta vysky asi 15 centimetru, vypada jako maly hribecek, ale s ruzky a ocaskem. Nejcasteji se vyskytuje na Netolicku, na zalesnenem kopci s tajemnym nazvem Peklo, nedaleko zamku Kratochvile. Ale jinak se s nimi muzete setkat v celem Blanskem lese. Casto se vyskytuji v okoli pradavnych magickych mist, jakym je zricenina hradu Divci kamen nebo Osule, keltske oppidum Trisov, zanikly klaster Kuklov, dale klaster Zlata Koruna i hradiste sv. Jan nad Netolicemi. Prave na toto misto vas zavede nase keska.
Peklik je velmi zvedavy, je schopny jit nepozorovane za houbarem nebo turistou znacnou vzdalenost a sledovat ho, co dela. Je hodne plachy, takze spatrit ho je mozno jen velmi vzacne. Protoze je i velmi hravy, mohou ho spise spatrit male deti, kterych se tolik neboji. Ty se vsak musi chovat v lese velmi tise a dobre se kolem sebe divat. Peklik ma velmi rad deti (tedy ne ze by je jedl...), ale musi byt velmi tiche, aby ho nevylekaly. Pokud byste pri hledani krabicky videli diru v zemi, je pravdepodobne ze byste ho tam nasli schovaneho. Jen ve chvilich, kdy den a noc stejne dlouhe jsou, v case pulnocnim pri uplnku, zapomina na svoji plachost a laka poutniky na mytinu, kde do rana musi na kameni tance vselijake provadet...
Jak je videt, je sice Peklik neskodne a hrave strasidylko, ale dokaze i nekoho poskadlit, nebo dokonce potrestat. Tak treba nejakeho nezvedeneho kluka, ktery nevi, jak se ma v lese chovat, kdyz hluci a kope do prasivek. Peklik se dokaze udajne nahle zmenit, napriklad v parizek, takze si takovy vytecnik o nej narazi treba palec u nohy. Nebo tim, ze se mu stridave objevuje a zase mizi, ho muze zavest stale hloubeji a hloubeji do lesa, az kluk zabloudi a nestastni rodice ho pak musi hledat.
Podle povesti stal za zrozenim Peklika samotny kral knize pekel. Na nejvyssi hore Blanskeho lesa stal kdysi pevny hrad a v nem spravedlive vladl vladyka Hrozen. Mel jedinou dceru, dobrotivou a slicnou, ktere rikali Krasava. Uchazelo se o ni mnoho zenichu a zvlaste svarny mladik snedych tvari a jiskrneho pohledu, o kterem se proslychalo, ze je to sam Belzebub. Kdyz knize pekel poznal, ze jeho promena je prozrazena, prisahal pomstu za to, ze dostal od Krasavy kosem. Jednoho dne, kdyz vsichni z hradu odjeli na lov, rozpoutal Belzebub nad Kleti desivou bourku; lamal pevne hradby hradu a metal kameni do vsech stran. Bludny mnich, ktery sel nahodou okolo, zdvihl kriz a zahnal Belzebuba do pekel. Balvany lezici dodnes na temeni Kleti jsou zbytky onoho mocneho sidla rozkotaneho dablem. Druhou pomstou belzebuba bylo promena vsech hub, ktere mistni v okoli Klete sbirali. Promenil je take v kamen, aby potrestal zdejsi lid a uskodil mu. Houby totiz tvorily velkou cast jidelnicku zdejsich lidi. Lesni vily vsak znaly kouzlo, jak tyto kamenne houbicky ozivit a vratit do puvodni podoby. U vetsiny hub se to povedlo. U nekterych, zvlaste zasazenych kouzlem zleho belzebuba, protikouzlo vil zpusobilo vznik Peklika - houbicky certika, ktery ma porad trochu zlomyslnou povahu.