Kukačka obecná - Cuculus canorus
Vzhled
Kukačka obecná je přibližně tak velká jako hrdlička zahradní. Měří kolem 30 centimetrů . Tento středně velký pták má podlouhlé tělo zakončené dlouhým ocasem. Samci jsou modrošedí až šedí s příčným pruhováním. Jejich spodní strana těla má barvu bílou a na prsou s tmavými šedohnědými příčnými pruhy. Samice bývají ze spodu hnědé, někdy s červeným přídechem a méně výrazným proužkováním. Jejich křídla jsou špičatá a úzká s rozpětím je 55-60 centimetrů. Krátký zobák na světle šedé hlavě mají mírně zahnutý směrem dolů.
Rozšíření
Kukačky žijí v celé Evropě a severní Africe. Jako stěhovavý pták se na zimu přesouvá na africký kontinent. K nám se vrací v období konce dubna, začátku května a za teplem odlétá většinou v srpnu. Najít ji můžeme ve všech lesních porostech včetně parků a křovin. Ráda zalétá také na otevřená prostranství s ojedinělým výskytem stromů, např. na louky či pastviny. Vyskytuje se od nížin až po vrcholky hor.
Způsob života a potrava
Kukačky jsou ptáci samotářští, takže je nikdy nenajdeme ve velkých hejnech či skupinách. Žijí skrytě, takže pokud ji spatříte, tak spíše za letu, kdy připomíná menšího dravce. Na rozdíl od nich ovšem prakticky nezvedá křídla nad úroveň těla. Pokud už se nám podaří ji spatřit jak sedí, pak bude mít pravděpodobně svěšená křídla a bude mírně pohupovat svým dlouhým ocasem. Kukačka se živí především hmyzem. Velmi ráda má velké brouky a housenky, motýly.
Rozmnožování
Kukačky jsou notoricky známé tím, že svá vejce vkládají do hnízd jiných ptáků. Tento jev nazýváme hnízdní parazitsmus. Samčí hlas, kterým vábí samičky typickým voláním „kuku“, na které samice odpovídají „kvikkvikkvik“. Podle tradice má každá dívka zaslechne-li kukaččí hlas spočítat kolikrát zakuká a podle toho zjistí, za kolik let se vdá. Jsou to promiskuitní ptáci, kteří nevytvářejí trvalejší páry. Samice se páří s několika samci a svá vejce snáší v době od května do července. Kukačky vlastní hnízda nestaví, využívají nevědomého pohostinství většinou malých hmyzožravých pěvců. Hostiteli bývají rákosník, červenka nebo rehek zahradní. Samice vloží vždy jedno vejce do hnízda nového opatrovníka. Malá kukačka se vylíhne už po 12 dnech a velmi rychle roste. I díky tomu je schopné ihned vyhodit z hnízda ostatní mláďata nebo ještě nevylíhlá vejce. Samotné se jí tento boj stává občas osudným, když se snaží odstranit vejce z hnízda a přehodit ho přes okraj tak, aby se rozbilo a v tu chvíli přepadne také. Mnoho mláďat kukačky obecné se nevylíhne i proto, že je nový pěstoun pozná a udělá s nimi krátký proces. Avšak může se mu i stát, že vyhodí vejce vlastní, proto jej raději většinou přijme i když riskuje, že tak přijde o celou svou snůšku. Pokud má rezavé mládě kukačky to štěstí a vylíhne se, nechává se od „rodičů“ krmit 21-23 dní a ještě přibližně další tři týdny je dokrmováno, než se plně osamostatní. Po celou tu dobu plně využívá výhod jedináčka, kterému se dostává veškerá potrava, o kterou by se jinak musel dělit se sourozenci.
Ochrana
Některé zdroje uvádějí, že jsou počty kukaček až na malé výkyvy stabilní. Výsledky české společnosti ornitologické ale dokazují, že tomu tak není. Její počty jsou odhadovány na 35-70 tisíc párů žijících na našem území. Přesto není kukačka obecná legislativně chráněna.
Po první tři kačery z řad geodrobotiny je připraveno malé překvapení v podobě vejce. Není sice od kukačky ale přesto věřím, že radost udělá.
Při hledání cache není nutné vstupovat do kolejiště. Bezpečnější je cesta po železničním přejezdu a louce.