Divišova jeskyně: jezírko na konci Srpnové chodby
Kras je typ krajiny, území charakteristické podzemním odvodňováním a vysokým účinkem chemického rozpouštění krasových hornin (vápence, dolomity, sádrovce, soli), které společně s dalšími modelačními činiteli vytváří soubor svérázných povrchových i podzemních tvarů. Za těchto podmínek vznikají také svébytné typy ekosystému. (J. Hromas, D. Bílková)
Pod pojem Týnčanský kras zahrnujeme všechny lokality krystalických vápenců na území sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova. Nejvýznamnějším výskytem vápenců je oblast vrchu Křemenice (578 m n.m.) severně od obce Petrovice.
Týnčanský kras je nedokonale vytvořeným krasovým územím. Typické krasové tvary a jevy jako planiny, kaňony a rokle, škrapy, závrty, jeskyně apod. jsou zde zastoupeny v nepříliš vyvinutých formách a počítáme, že část jich je setřena lidskou činností. I přesto zde vytvářejí vápence geomorfologicky výrazné prvky a krasové primární a sekundární jevy.
Na území Týnčanského krasu je v současnosti evidováno 19 jeskyní, přes 15 krasových pramenů a vývěrů a nepočítaně povrchových krasových jevů.
Velikonoční jeskyně
O JESKYNÍCH
Jeskyně je podzemní dutina vzniklá přírodními silami v rozpustných horninách protáhlého tvaru, jednoduchá i větvená, vodorovná i svislá. Krátké jeskyně se u nás místně nazývají sluje. Jsou suché, nebo zaplavené vodou i zaledněné. Bývají zaplněny nánosy (sedimenty) a nebo jsou prázdné (Malá česká encyklopedie).
V Týnčanském krasu k 1. 1. 2017 bylo objeveno a zdokumentováno 19 jeskyní o celkové délce přes 270 metrů. Většina z nich svojí délkou nepřesahuje prvé metry a ani není pravděpodobné jejich pokračování. Ale jsou i takové, kde se občas podaří objev dalších neznámých prostor. Mezi ty nejzajímavější u nás patři Divišova a Velikonoční jeskyně.
Jeskyně Divišova
se nachází se v lomu č. 81 „U Poslušných“ u potoka Brziny při silnici Petrovice – Týnčany, kde také stojí terénní základna Speleoklubu. V lomu se dále nachází jeskyně Dvořákova - Beznadějná a jeskyně Děravá. Všechny jeskyně tvořily původně jeden celek rozdělený při těžbě vápence, těžba zde s přestávkami probíhala v letech 1925 - 1960. Vstup do jeskyně byl objeven v červnu roku 1973 odklizením kamenů po odstřelu v lomu. Objevená část jeskyně měla délku 12 m, postupným vyklízením sedimentů byly objeveny dvě souběžné chodby (Bohoušovy lázně, Srpnová chodba). V Lázních a v zadní části „Srpnovky“ se vytváří vodní jezera o hloubce až 13 m. Jeskyně postrádá klasickou krápníkovou výzdobu, je však velmi bohatá na vodní modelaci stěn a stropů a jejich zbarvení. Délka všech známých (i zatopených) prostor v současnosti činí ??? m.
Nové objevy v Divišově jeskyni Objev v Divišově jeskyni. Začátkem května 2015 se členům Speleoklubu Týnčany, ZO 1-08 ČSS, podařilo prostoupit do volných a dosud neznámých prostor v Divišově jeskyni v Týnčanském krasu.Divišova jeskyně je situovaná u paty návrší Kozinců v údolí potoka Brzina. Jedná se z větší části o freatickou jeskyni. Prostory jeskyně jsou zaplněny hlavně hlínami a jíly in situ či splavenými z vyšších částí jeskyně, místy se objevuje kamenná suť z nerozpustných vložek ve vápencích. Tyto sedimenty ve freatické části většinou zcela vyplňují chodby a prostory jeskyně. Protože se jedná o splavené a v jeskyni usazené sedimenty, využívá náš klub pro výzkum a prolongaci jeskyně metodu hydrotěžby, kdy se sedimenty rozplavují tlakovou vodou a pomocí kalového čerpadla dopravují mimo jeskyni. Větší kameny se transportují v kýblech ručně ven. Tato metoda se poprvé využila na lokalitě v roce 1981 a nyní novodobě od roku 2006. Za těch posledních devět let se nám podařilo jeskyni prodloužit o 75 metrů a zpřístupnit pro výzkum další chodby a drobné dómovité prostory (Bohoušovy Lázně a Májové chodby) v celkové kubatuře přes 180 m3.
Upřesnění objevů v jeskyni k květnu 2017: Ono délka Divišovi jeskyně se vcelku mění, neb každou pracovní akcí se nám nyní daří objevit pár metrů... Takže vlastně po dobu výzkumu neexistuje finální numero délky jeskyně. Když napíšete, že "V současnosti (rok 2017) má Divišova jeskyně délku přes 200 metrů (součet všech délek jednotlivých chodeb, síní a dómků)". Radim Brom - ústní sdělení 2017 Mockrát děkuji za upřesňující informace ohledně Divišovi jeskyně.
Velikonoční jeskyně
se nachází na plošině Jarnice východně od obce Týnčany a byla objevena o velikonocích roku 1974. Odkrytím vstupní plazivky bylo dosaženo skoro všech v současnosti známých volných prostor jeskyně. Tato jeskyně má nejen v Týnčanském krasu, ale i v měřítku celé České republiky unikátní výzdobu. Jedná se o amorfní formu sintru tzv. nickamínek. Jeho vznik a existence není zatím uspokojivě vysvětlena. Je to bílá tvarohovitá hmota pokrývající stropy, stěny a sedimenty jeskynních prostor. Jeskyně má výrazně puklinovitý charakter, prostory jsou vesměs velmi úzké a nízké. Délka všech prostor činí ??? m. Jeskyně má zpřísněný režim vstupu a zákaz vstupu do některých částí jeskyně z důvodu ochrany nickamínkové výzdoby a zimujících netopýrů.
Mapa metamorfovaných ostrovů na středočeském plutonu (sestavil Dudek)
GEOLOGIE - 11 OSTROVŮ MOŘSKÉHO DNA
V Českém masívu, mezi Říčany u Prahy, Klatovy a Táborem se nachází komplex žulových hornin, odborně nazývaný jako středočeský pluton. V tomto rozsáhlém tělese se nachází jedenáct utopených reliktů původního pláště prahorních a spodně prvohorních sedimentárních hornin, které vznikly na dně pradávného moře. Tyto horniny jsou metamorfované – přeměněné a to vlivem vysokých teplot a tlaku, kterým byly vystaveny při „zaklesnutí“ do hornin plutonu. Sedimentární horniny jsou reprezentovány hlavně metamorfovanými pelity, drobami a slepenci, kvarcity, krystalickými vápenci, černými břidlicemi a podmořskými vulkanity. Mezi největší relikt patří sedlčansko-krásnohorský metamorfovaný ostrov, rozprostírající se na jihozápad od města Sedlčany, mezi Krásnou Horou a Petrovicemi a dál až do údolí Vltavy (nádrž Orlík) o rozloze přes 100 km2. Nejrozsáhlejší výskyty krystalických vápenců jsou v jeho jižní části u Petrovic, na sever přicházejí na řadu podmořské vulkanity. V podloží a nadloží vápenců se střídají břidlice, pelity a droby. Horniny ostrova prodělaly při zaklesnutí do hornin plutonu rozsáhlé deformace, rozlámaly se v dílčí kry a ty se vůči sobě posunuly až o desítky metrů.
LETOUNI – CHIROPTERA ANEB NĚCO O NETOPÝRECH
Pro velkou většinu lidí je netopýr „okřídlená myš“. Je škoda, že je tento živočišný druh pro tolik z nás velkou neznámou, protože řád letounů (Chiroptera) si rozhodně zaslouží naši pozornost. Letouni patří mezi ty druhy zvířat, která neodmyslitelně doprovázejí temné síly. Dost ale pohádek. Letouni na celém světě tvoří dohromady dokonalý řád, který se potravní specializací perfektně přizpůsobil prostředí, ve kterém žije. Od hmyzu, ovoce, pylu a nektaru květin k rybám a krvi, kterou se živí jihoameričtí vampýři. Na světě je něco kolem tisíce druhů, v Evropě asi třicet a v naší zemi asi 22, kdy sem vzácně od našich jižních sousedů zaletí teplomilnější netopýr. Všechny druhy žijící v Evropě a tedy i u nás jsou výhradně hmyzožravé. Netopýr je noční lovec, orientující se pomocí citlivého „radaru“, sérií krátkých výkřiků, které se odrážejí od překážek a tedy i kořisti. Dokáže bezpečně proletět i komplikovaným terénem, jakým je úzká a spletitá jeskyně. Letouni na celém světě tvoří dohromady dokonalý řád, který se potravní specializací perfektně přizpůsobil prostředí, ve kterém žije. Od hmyzu, ovoce, pylu a nektaru květin k rybám a krvi, kterou se živí jihoameričtí vampýři. Na světě je něco kolem tisíce druhů, v Evropě asi třicet a v naší zemi asi 22, kdy sem vzácně od našich jižních sousedů zaletí teplomilnější netopýr. Všechny druhy žijící v Evropě a tedy i u nás jsou výhradně hmyzožravé. Netopýr je noční lovec, orientující se pomocí citlivého „radaru“, sérií krátkých výkřiků, které se odrážejí od překážek a tedy i kořisti. Dokáže bezpečně proletět i komplikovaným terénem, jakým je úzká a spletitá jeskyně. Na podzim si vyhledají úkryt, kde se uloží k tzv. hibernaci, zimnímu spánku. Během zimy sníží dechovou a tepovou frekvenci, tělesnou teplotu a „spí“ až do jara, kdy je opět k dispozici dostatek potravy. Každé necitlivé vyrušení zimujícího netopýra snižuje jeho šanci na přežití do jara, protože při probouzení spotřebuje spoustu energie, kterou si v podobě tuku pracně ukládal celý podzim. Netopýři tvoří významný ekologický prvek. Svou citlivostí na změny okolního prostředí i nemalou spotřebou hmyzu. Jedno zvíře během dne, kdy je plně aktivní, spotřebuje až trojnásobek vlastní váhy potravy. Všechny druhy jsou přísně chráněné. Studiem a ochranou netopýrů se u nás zabývá Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).