Zadaná čísla k podstavci sochy
přivedou zvídavé dívky i hochy.
Tam zjistí letopočet ABCD,
který k úkrytu je dovede.
Jméno Štiřín je doloženo poprvé roku 1395 ve jméně Chvala ze Štiřína, jméno obce se pak vyskytuje řadu století v podobě Stiřín, později též Stiřím, Štiřím. Na místě dnešního zámku byla počátkem 15. století vystavěna tvrz, ve které roku 1562 nocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po třicetileté válce došlo k přestavbě na zámek se zahradou. V roce 1750 hraběcí rod Salm-Reifferscheidu přestavil zámek na vznosné trojkřídlé jednopatrové pozdně barokní sídlo. Roku 1822 získává panství Štiřína se zámkem kníže Rohan a o devět let později hrabě Nostic-Rheinek, během jehož působení došlo k dalším stavebním úpravám. Zahradní průčelí zámku má otevřené dvouramenné francouzské schodiště zdobené kamennými vázami, jejichž autorem je prof. Sucharda, současník Jana Myslbeka. Alegorie Jaro, Léto, Podzim, Zima pochází z dílny Matyáše Brauna.
Posledními majiteli zámku byli Ringhofferové. V roce 1870 koupil Štiřín s panstvím a s Popovicemi mědikovec a kotlář František Ringhoffer z Kamenice, jehož rod se usadil v Čechách v polovině 18. století. Zámek vlastnili až do roku 1945. Dnešní podobu zámek získal kolem roku 1900, kdy byl upraven podle projektu architekta J. Stibrala. V roce 1945 se stává vlastníkem zámku stát. V letech 1945-7 byl zámek součástí "Akce zámky". Křestanský humanista a pacifista Přemysl Pitra organizoval na okolních zámcích (Kamenice, Lojovice, Olešovice, Štiřín) akci na záchranu dětí všech národností z koncentračních a internačních táborů. V dalších letech byl zámek využíván různými organizacemi, nebyl však udržován a chátral. V polovině padesátých let patřil zámek ministerstvu školství. V letech 1985 - 93 byl zámek zcela mimořádným zpusobem rehabilitován. S obnovou jeho areálu zacala parta nadšených dobrovolníků ve svém volném čase. Postupně se zrekonstruoval park a budovy. Zámek byl upraven na hotel a jako první v ČR byl přijat do Asociace evropských zámeckých hotelů a restaurací. V roce 1991 přebralo zámek ministerstvo zahraničních věcí.
Zámecký park
S velkou barokní přestavbou vznikl při zámku ve Štiříne v druhé polovině 18. století park se skleníky. Základ dnešní krajinářské kompozice byl položen na konci 19. století a celkové uspořádání i dendrologickou skladbu výrazně ovlivnil zakladatel průhonického parku hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca a významný představitel Rakouské dendrologické společnosti Camillo Schneider. Po odstranění plevelných dřevin a obnovení původních průhledů a cest byl park dosázen novými dřevinami. Bylo vysázeno asi 500 jehličnatých stromů, 90 listnatých, 5 500 keřů, 1 200 rhododendronů, 550 azalek. Z původních dřevin se zachovaly pouze tyto druhy: Jedlovec kanadský (Tsuga canadiensis), smrk Pančičuv (Picea omorica), javor tatarský (Acer tataricum), některé duby; (Quercus robur „Cupressiodes“ a „Fastigiata“; Quercus rubra; Quercus coccinea), sloupovitý habr (Carpinus betulus Fastigiata), a především krásný převislý buk (Fagus sylvatica Pendula) 3,20m – 19m, asi 200 let starý.
Jehličnaté stromy jsou zastoupeny 72 druhy a varietami. Za pozornost stojí tyto druhy. Jedle sibiřská (Abies sibirica), jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides), zlatě rašící smrk východní (Picea orientalis-Aureospica), smrk Brewerův (Picea breweriana), borovice osinatá (Pinus aristata), borovice Jeffreyova a Walichova (Pinus Jeffreyi a Wallichiana).
Listnaté stromy v 15 druzích a varietách a to především: Červenolistý javor mléč (Acer platanoides Crimson King), liliovník tulipánokvětý (Liliodendron tulipifera), některé buky: Fagus sylvatica „Aspelenifolia“ – „Zlatia“ – „Rohanii“ – „Rotundifolia“, bříza s čistě bílou kůrou (Betula jacquemontii).
Keřů je 57 druhu a variet. Za zmínku stojí: Javor dlanitolistý (Acer palmatum), ruj vlasatá červenolistá (Cotinus coggygria Royal Purple), třesalka (Hypericum calycinum), cesmína (Ilex aquifolium, Ilex crenata).
Právě tento park mi dal podnět k založení této kešky. Vždy na jaře se pořádá akce Rozkvetlý Štirín. V tento den je celý zámek a zámecký areál přístupný nejen golfistům, ale i všem ostatním. Můžete si prohlédnout jindy nepřístupný zámek, jeho pokoje, a projít se zámeckým parkem bez obav, že vás trefí golfový míček. Konají se různé kulturní akce (vystoupení, výstavy, besedy, přednášky), ale ta, na kterou chci upozornit především, je procházka po zámeckém parku s odborným výkladem Václava Větvičky, populárního botanického odborníka. Podobné akce se tu začínají konat i na podzim. Za Václavem Větvičkou ale můžete přijet i každou třetí středu v měsíci, kdy má ve tři hodiny botanickou poradnu.
Návštěva zámku, ani účast na některé akci, není podmínkou pro nález krabičky. Tu mužete vyhledat kdykoli. Je to jen upozornení na možnost návštěvy a prohlédnout si zámek a park, ale i varování pro plaché kačery, kteří mají raději klid, aby se sem nevydávali v době konání některé výše zmínené akce. Datum nejbližší prohlídky zámeckého parku se tu budu snažit vždy aktualizovat. Další zajímavosti můžete najít přímo na webu zámku (http://www.stirin.cz/), odkud jsem také čerpal informace.
Souřadnice úkrytu získáte, když si dosadíte zjištěný letopočet ABCD do tohoto vzorce:
N = 49° 5(A+D), (B-C-A) (C-D-A) (C+A)´
E = 14° 3(B-A), (C-D-A-A) (D) (C-A-A)´
(jedna závorka je jedna číslice do souřadnic)
Zameřeno několikrát Garminem GPSmap 76S a měření zprůměrováno. Přesnost: 11.1 m.
Svoji cestu po světě zde začínají TB1HAXX a TBV1JP
HVĚZDIČKY ODPOVÍDAJÍ DOBĚ ZALOŽENÍ KEŠKY.
V PRŮBĚHU ROKU JSOU "POHYBLIVÉ".
NĚKDY TO TEDY BUDETE MIT JEDNODUŠŠÍ, NĚKDY SLOŽITĚJŠÍ !!!
Termíny akcí, kdy je (bude - byl) zámek a jeho areál po celý den přístupný:
26. 05. 2013 - Rozkvetlý Štiřín
09. 10. 2011 - Den Hanuše Ringhoffera
22. 05. 2011 - Rozkvetlý Štiřín
03. 10. 2010 - Den Hanuše Ringhoffera
23. 05. 2010 - Rozkvetlý Štiřín
04. 10. 2009 - Den Hanuše Ringhoffera
24. 05. 2009 - Rozkvetlý Štiřín
Počasí ve Štiříně právě teď.
Jak má být zítra?
Jaký je výhled na týden?
