Informace o kešce:
Keška samotná je uložena na hrázi rybnícka Namšal, který je pár
minutek peší chuze vzdálený od stredu vesnice. Po jeho hrázi vede
silnicka, která spojuje obec a rybník Rožmberk a na které je
znacena cyklotrasa c. 1134. Zároven je však povrch silnicky práve
od této hráze dostatecne kvalitní na príjemnou projíždku na
bruslích až na hráz Rožmberka. Zaparkovat lze nedaleko a výlet na
bruslích doporucuji
O pár desítek metru dál smerem k
Rožmberku lze navíc využít odbocku doprava a dostat se na
bruslích až do vesnice a jejích príjemných hospudek...
Keška je uložena velice jednoduše, ale budte prosím velmi
opatrní a ostražití pri vyndavání a ukládání. Silnicka je predevším
v léte frekventovaná a oblíbená.
(PS pro prvni tri nalezce: Jelikož jsme do kešky nedali žádný
dar vyložene pro vás nejrychlejší, neplatí pro vás typické pravidlo
pro smenu vecí (takže si mužete vzít, co chcete, ale rozumne
)).
Obec Lužnice
Poloha a strucná historie:
Obec Lužnice leží na brehu reky Lužnice 7 km od
mesta Trebon. Rozkládá se na 1201 ha katastrální plochy mezi
rybníky Rožmberk, Malý Tisý, Cernicný a Potešil.
Obec je pomerne stará, nebot první písemný doklad o ní pochází z
roku 1371. V listine uložené ve Státním ústredním archívu v Praze
je uvádena jako Luznicz. Jméno reky Lužnice je prvne doloženo v
roce 1179 jako Lunsenize rivulus, roku 1185 jako Lvsnitz.
Zprávy o Lužnici jsou velmi neúplné, protože tato obec i záznamy
o ní shorely za tricetileté války. Dejiny obce jsou úzce spojeny s
Lomnicí nad Lužnicí a s Treboní. První známá vrchnost byli páni z
Landštejna, kterým patril statek Lomnice a s ním i Lužnice. V roce
1435 se vzdala husitská Lomnice panu Oldrichovi z Rožmberka a s ní
se obec dostala k panství v Treboni.
Tricetiletá válka Lužnici, stejne jako celý kraj, zle poškodila.
Celá obec – 25 císel – byla vypálená a pustá, takže roku 1625 zde
nebylo živé duše. Jen pomalu se shledávalo rozprchlé obyvatelstvo a
domy byly obnovovány a pole zacala být obnovována. Ješte roku 1630
zde bylo šest spáleništ a pouze ctrnáct usedlých obyvatel.
V 19. století se obec rozrustala. Byla vystavena a pozdeji
rozšírena nová budova školy. Na míste staré kaplicky uprostred
návsi byla vystavena nová velká kaple, která je dominantou obce i v
soucasnosti.
Popis:
V roce 1900 bylo v Lužnici 86 domu, 120 rodin
a 588 obyvatel. Na zacátku 20. století byla zrízena železnicní
zastávka na trati, která tu vedla již od roku 1872, ve
dvacátých letech vystavena elektrárna u Rožmberka, nový
železobetonový most pres reku a na pocátku let tricátých
vybudována nová budova školy.
V pozdejším období byly postupne budovány nové silnice,
kanalizace, obecní vodovod a naposledy plynofikace obce.
(cerpáno z knihy kronika obce Lužnice vydané v nakladatelství
Carpio v r. 2000)
V soucasnosti má obec Lužnice 166 domu, necelé ctyri
stovky obyvatel, prumerný vek kolem ctyriceti let. Vetšina obyvatel
dojíždí za prací do okolních mest, cást se v míste venuje
zemedelství nebo drobnému podnikání.
V obci je materská škola a malotrídní ZŠ s prvním až tretím
postupným rocníkem.
Zajímavé prírodní lokality v okolí obce, typická jihoceská
venkovská zástavba, klidné prostredí jsou dobrými podmínkami pro
turistiku a rekreaci. Je zde rada ubytovacích zarízení, obchod, dve
restaurace, kemp.
Pusobí zde nekolik spolecenských organizací – Sbor dobrovolných
hasicu, Myslivecké sdružení, kulturní spolek Osvetová beseda. Každý
rok je porádáno nekolik velmi zajímavých akcí, napr. plesy, pout,
predstavení místního loutkárského souboru, kulturní vystoupení,
srazy kamionu jiné akce v kempu Lužnice.
Zdroj:
www.regiontrebonsko.cz
Výnatek z kroniky o starších dejinách obce:
Jméno obce se odvozuje bud od neprehledných mocálu cili louží,
jež tu byly hojné a z nichž prodlením casu vznikly cetné rybníky,
nebo též od luhu ci travnatých rovin.
Kdy byla založena není sdostatek známo. Je však obcí velmi
starou jako všechny obce, jejichž jména koncí na –ice. Jelikož byla
stavena do podkovy, i to je dukazem jejího staršího puvodu.
Dejiny Lužnice jsou úzce spjaty s dejinami Lomnice nad Lužnicí a
Trebone. Lužnice príslušela ke statku lomnickému a s ním pak pánum
z Landštejna. Trebonský klášter mel v Lužnici vykázané obilní
desátky a to z každého lánu a i ze svobodného dvora, jenž tu
stával.
První písemný doklad o existenci obce Lužnice pochází z roku
1371. V listine uložené ve Státním ústredním archivu v Praze je
uvádena jako Luznicz.
Jméno reky Lužnice je prvne doloženo ve 12. století: v roce 1179
jako Lunsenize rivulus, r. 1185 Lvsnitz.
R. 1392 se pripomíná Jeník Michal z Lužnice, r. 1409 Rybka z
Lužnice, královský lovcí v Lomnici, jejž poslal r.1422 Žižka do
Trebone nejspíše za prícinou vzdání se mesta, což se
neuskutecnilo.
R. 1424 snažil se dobýti Trebone zmínený Rybka z Lužnice, ale
smrt Žižkova dobývání zastavila.
R. 1433 odkázal panoše Jan, recený Kbelec z Lužnice, svuj
statek, což mel na dvorech a lidech v Lužnici, pro všeobecnou
jistotu svému bratru Janovi, opatu kláštera trebonského.
R. 1435 vzdala se husitská Lomnice panu Oldrichovi z Rožmberka a
s ní dostala se Lužnice k panství v Treboni.
Asi v polovine 15. století mela vesnice 6 lánu 1 vertel polí,
bylo tu 25 hospodáru se sedmi lány 3 vertelu.
Za tricetileté války byla obec úplne vypálena a pustá, takže
roku 1625 tu nebylo živé duše. Pomalu shledáváno rozprchlé
obyvatelstvo a domy za pomoci panství zase staveny a role
vzdelávána.
V roce 1630 mela Lužnice ješte 6 spáleništ, v roce 1654 bylo zde
dosud jen 14 usedlých.
V roce 1660 pripadla obec Švarcenberkum.
Roku 1840 bylo v Lužnici 49 domu, 98 rodin se 449 obyvateli.
Zdroj:
www.obec-luznice.cz