Zvu vás k procházce po hrázi jedno z mých oblíbených rybníků, který leží mezi Přesekou a Lomnicí nad Lužnicí. Na samém začátku jeho dlouhé hráze, směrem k Lomnici jsou známé sádky a o za nimi pak ještě stojí, původně středověký, hospodářský dvůr označovaný odedávna Šaloun.
Samotný rybník Velký Tisý, co do velikosti je to pátý největší rybník v ČR, je od roku 1957 součástí rezervace Velký a Malý Tisý. Tato má dnes status Národní přírodní rezervace a v současnosti je součástí 1. zóny CHKO Třeboňsko a biosférické rezervace Třeboňsko evidované v rámci světové organizace UNESCO, řadí se do evropsky významných ptačích území a je i součástí soustavy Natura 2000. Hranice NPR jsou v terénu značeny hraničními sloupky se státním znakem a červeným pruhovým značením, hranice 1. zóny CHKO, která zahrnuje území o něco širší, v terénu značena není. Ze zákona na území rezervace není možné např. vjíždět motorovými vozidly, vstupovat do porostů mimo veřejné cesty, tábořit a rozdělávat ohně, sbírat plody i rostliny nebo odchytávat živočichy. Mějte proto, při své návštěvě, tato omezení na paměti !
Velký Tisý rybník je světově významnou ornitologickou lokalitou a zejména velkým tahovým shromaždištěm ptactva. Lokalita je, hlavně botanikům, dobře známá již od konce 19. století. V polovině minulého století o ní začali mít zájem především ornitologové. V následujících letech bylo na území rezervace zaznamenáno na 155 druhů ptáků, z toho 107 druhů prokazatelně hnízdících. V srpnu zde můžete pozorovat až pěti tisícihlavá hejna hus velkých, které rybník využívají jako velké shromaždiště před jejich tahem na jih. Zejména v období migračních tahů a na podzim , když se rybník loví, zde i jiné druhy ptáků mívají tisícihlavá hejna. Objevuje se zde například více jak 100 volavek bílých, stovky hus polních a běločelých a také až okolo 500 jedinců čírek a lžičáků obecných. Z dalších druhů v rezervaci pravidelně hnízdí orel mořský, pochop rákosní, luňák hnědý, rybák obecný, moudivláček lužní, chřástal vodní, slavík modráček, sýkořice vousatá nebo cvrčilka slavíková. Objevuje se zde, a nepravidelně tu i zahnízdí, vzácnější volavka červená a chřástal malý. K celkem běžným obyvatelům patří také volavka popelavá, labuť velká, kormorán velký a bahňáci, ale také vydra říční a skokan ostronosý nebo z bezobratlých živočichů například páchník hnědý, batolec duhový, bělopásek tavolníkový a velké množství různých druhů blanokřídlého hmyzu, zejména vážky, dále pak pavouci skákavka, střevlíci, mravenec rašelinný, vodomil, velmi vzácné saranče Tetrix ceperoi, motýl batolec červený a není možné zapomenout ani zástupce třídy mlžů, tím je škeble rybničná. Z větších savců se v NPR vyskytuje kuna lesní a skalní. Přemnožené prase divoké je v rezervaci nežádoucím druhem neboť devastuje rákosový porost důležitý pro vodní ptactvo. Kromě těchto druhů zde byl zjištěný výskyt asi pěti desítek dalších druhů savců z nichž největším je los evropský.
Na podmáčených loukách v okolí rybníka rostou i vzácné druhy rostlin jakými jsou třeba vstavač kukačka, masnice vodní, bublinatka prostřední, všivec lesní, pupečník obecný, hadilka obecná, plavuň pučivá, vemeník dvoulistý, bazanovec kytkokvětý, šípatka střelolistá nebo žebratka bahenní.
NA ÚVODNÍCH SOUŘADNICÍCH KEŠ NEHLEDEJTE - ZAČÍNÁ TU TÉMĚŘ 2 KM DLOUHÁ HRÁZ U KTERÉ MŮŽETE ZAPARKOVAT A VYDAT NA "LOV".
INFORMAČNÍ TABULE - STAGE 1:
Ve stínu majestátního dubu rostoucího na návodní straně hráze naleznete tabuli s informacemi o Národní přírodní rezervaci Velký a Malý Tisý.
Na spodní straně dřevěného rámu této informační tabule hledejte malý hliníkový štítek s vyraženým dvojčíslím ukončeným tečkou.
Jednotlivé číslice ze štítku si zapište jako indicie A a B.
PAMÁTNÝ DUB LETNÍ ( Quercus robur ): U SÁDEK ŠALOUN - STAGE 2:
obvod kmene = 599 cm
výška stromu = 23 m
stáří dubu asi 300 let
Pod rybníkem dodnes stojí nejenom sádky, ale i objekt rozlehlého hospodářského dvora zvaného Šaloun. Původní název dvora byl Hašlovký a Rožmberkové ho do svého majetku získali, spolu s městečkem a hradem Lomnice, teprve v roce 1435.
Na počátku 16. století se dvoru začalo říkat Bašta a později Šaloun. To podle vodního hajného Šalouna, který zde žil mezi roky 1530 až 1535 a měl na starost okolní rybníky. V období třicetileté války byl dvůr neobydlený a pustl, až ho v roce 1637 tehdejší majitel panství císař Ferdinand III. věnoval jako odměnu za jemu prokazované služby vrchnímu správci panství Třeboň Janovi z Eckersdorfu. Ten dvůr držel až do roku 1661 kdy ho prodává novému majiteli třeboňského panství hraběti Janu Adolfovi ze Schwarzenberku. Za Schwarzenberků byl roku 1776 dvůr nově vystavěný už jako ovčín. Aby vůbec bylo možné stavbu na podmáčené bažinaté půdě založit bylo nejprve nutné zpevnit základy množstvím celých dubových kmenů. Chov ovcí byl tehdy zřejmě dost výnosný a tak se počet ovcí v ovčínech na Třeboňsku zvýšil desetinásobně a měl, spolu s chovem ryb a výrobou piva, hlavní podíl na výnosech Schwarzenberků z třeboňského panství. Dnes v areálu hospodářského dvora funguje ekofarma a přímo pod rybniční hrází jsou rybí sádky. Jedná se vlastně o úplně první takové velké sádky zřízené na Třeboňsku v období středověku. Sádky mají stále podobu kamenných tarasů a prakticky beze změny fungují již již od chvíle, kdy je Štěpánek Netolického vybudoval, tzn. několik staletí. Společnost Rybářství Třeboň v nich dnes celoročně nabízí prodej živých ryb.
Jen pár metrů za plotem, už v areálu sádek, roste nejmohutnější ze zdejších dubů. Jeho kmen vrůstá do vzdušné strany hráze mohutnými kořenovými náběhy a ty směrem dolů přechází až do kořenů deskovitých. Na kmeni je asi ve 2,5 metrech větev směřující nad sádky, další dělící se větev pak směřuje na západ a výš je již kmen dubu rovný. V šesti metrech z něj odbočují menší větve a v osmi metrech dochází k dalšímu větvení po kterém následuje již jen kratší kmen s vrcholovým větvovím.
Na návodní straně hráze, téměř proti památnému dubu, roste jiný krásný dub s velkou větví směřující nad hladinu rybníka. Při výšce asi 18 metrů měří obvod kmene tohoto dubu asi 534 cm. U sádek roste ještě celkem pět dalších dubů jejichž obvod kmene přesahuje 4 metry a na východní části hráze rostou můžete obdivovat další dva staleté duby s obvody kmene 521 a 560 cm. Žádný z místních dubů velikánů už sice nepamatuje zakladatele rybníka Štěpánka Netolického a zřejmě ani jeho nástupce Jakuba Krčína ( budou nejspíše až z druhé generace na hrázi původně vysazených dubů ), ale to jim na kráse a zajímavosti jejich tvarů jistě nic neubírá.
Na spodní straně dřevěného desky se státním znakem a označením památného stromu najděte malý štítek s číslem.
Zapište si ho jako poslední indicii C.
FINÁLKA - Vlastní keš naleznete dosazením získaných indicií do tohoto vzorce:
N = 49° 04 . ( A ) ( B ) 3
E = 014° 42 . ( C ) ( B ) 4
VELKÝ TISÝ RYBNÍK
Velký Tisý byl od roku 1502 vyměřován královským porybným Kunátem Dobřenským z Dobřenic pozvaným Rožmberky na své panství. Dobřenskému tehdy ještě pomáhal hejtman Žabský a také mladý rožmberský myslivec, pozdější slavný rybníkářský hejtman a fišmistr, Štěpánek Netolický. Ten také výstavbu jednoho z největších českých rybníků roku 1505 úspěšně dokončil. O rozšíření rybníka a zpevnění jeho hráze se, ještě na sklonku rožmberské éry na Třeboňsku, v roce 1596, postaral další slavný rybníkář Jakub Krčín z Jelčan.
Rybník má velmi členité pobřeží s množstvím zátok a jeho hladinu zdobí 4 ostrovy ke kterým se, podle aktuální výšky vodní hladiny, přidává až 10 dalších menších ostrůvků. Všechny ostrovy dohromady pak mohou zaujímat plochu větší než 90 ha. Největším "ostrovem" Tisého jsou Lůsy. Naleznete je na přesecké straně, kde tvoří velkou zátoku a dnes tento, původně největší rybniční ostrov v Čechách s výměrou kolísající od 26,4 do 35 ha, spojuje s pevninou úzká sypaná hráz.
Lesní porosty jsou v rezervaci většinou ponechány bez výraznějších zásahů. Některé větší louky a pole jsou obdělávány a na podzim zde bývají, jednorázově povolovány, hony na drobnou zvěř.
Lov na kachny je v lokalitě písemně doložený již z roku dostavby rybníka. Zprávy ze starých kronik uvádí, že uhonili v tom roce 3 020 divokých kachen středních, jindy jich pak bylo takové množství, že Třeboňští jich více nekupovali a ani sedláci o ně nestáli, ale v současnosti je v rezervaci zcela zakázán odstřel všech druhů vodního ptactva. V rezervaci je povolený pouze lov divokých prasat, lišek a kun. Důvodem k této výjimce je jejich velká koncentrace v pobřežních porostech vedoucí až k nežádoucí likvidaci chráněných druhů fauny.
Rybník je pojmenován podle toho, že zde před jeho výstavbou byl původně velký porost tisů. Dnes již v okolí rybníka bohužel prakticky žádné tisy nenajdete.
315 ha je velikost retenčního prostoru rybníka.
275 ha zaujímá vodní plocha rybníka.
6 km2 je jen zanedbatelná rozloha povodí rybníka.
1 metr je průměrná hloubka vody Tisého, maximální hloubka vody u hráze dosahuje asi 3,8 metru.
Hráz je vysoká 5 metrů a na délku měří téměř 2 km.
2 výpusti má rybník, jedna z nich ( ta blíže k sádkám ) je tzv. jalová. Hlavní výpustí je kamenná štola o velikosti 110×190 cm a má dvě dřevěné lopatky. Požeráky umístěné na východním konci hráze slouží k odběru vody pro napájení níže položené soustavy několika menších rybníků, kterými jsou Horní a Dolní Panenský, Velký a Malý Dubovec.
Lůsy je 25 ha velký (polo)ostrov u Přesecké zátoky, s vrcholem Na Lůsech ( 429 m. n. m. ) u kterého jsou dodnes pozůstatky malého lomu. Podloží zde tvoří prokřemenělé jílovité pískovce až slepence.
Osikový ostrov je z větší části zalesněný a slouží jako hnízdiště hlavně drobnému zpěvnému ptactvu.
Miletínský potok je původní tok na kterém byl rybník založený a slouží k odvodňování rybníka.
Zlatá stoka obtéká rybník z jihu a západu a slouží k nahánění vody do Tisého. Tisí je vlastně, jejím prostřednictvím, napájený jednou z výpustí Koclířova.
Výlov probíhá vždy společně s výlovem sousedního Koclířova.
Povodeň roku 2002 napáchala dlouhodobým zaplavením pobřežních rákosin, jenž následně uhynuly, velké škody na zdejším křehkém ekosystému. I za vhodných podmínek bude trvat ještě několik let než se plochy rákosin obnoví nebo alespoň částečné zvětší.
Tato multi-cache je zařazená do velké celorepublikové série nazvané Významné stromy na jejíž stránky se dostanete kliknutím na následující obrázek:
Úspěšný lov vám přeje a za dobré maskování skrýše s finálkou děkuje owner PŘESEKA.
Poslední podstatná úprava listingu : 1. 5. 2015
Keš byla uložena: 8. 8. 2012
Zdroje: Chráněná území ČR sv. VIII; Staré a památné stromy Třeboňska; Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska; Rybníkářství na Třeboňsku; www stránky stromytrebonska.cz + oficiální www stránky a informační prospekty CHKO Třeboňsko.
Fotografie z listingu: Owner multi-cache. Další šíření fotografií je možné pouze po dohodě s autorem.