Nedaleko od tehdejšího predmestí, na jih za vsí Trebeš, se nad
hradeckou rovinou zvedá nevelké návrší, nazývané proste Kopec. Je
to nejzazší výstupek z lesnaté vysociny, která se odtud táhne na
jih a na východ až k Holicím a Týništi. Je odtud krásná vyhlídka
daleko pres hradecké okolí na západ, na východ a na sever, ovencená
vzadu Krkonošemi a pohorím Kladským, ke kterým se krajina malebne
zvedá pres jiné menší hory za Jaromerí, Skalicí, Náchodem a Novým
Mestem nad Metují.
Je to místo pro obyvatele Hradce bezesporu od dávných casu velmi
milé. Nazývalo se Konstancí, pro vzpomínku na upálení Husa v
Kostnici. Roku 1521 hradecký meštan Lukáš Forman, jinak Hostovský z
Hostovic, pojal úmysl vystavet zde kostel na památku mistra Jana
Husi, mistra Jeronýma z Prahy a jiných verných mucedníku ceských, v
nadeji Boží svatých. Nalezli se ješte jiní dobrodinci, zejména
meštan Václav, syn Jakuba Kydlina za masnými krámy, kterí ucinili
odkaz na oltár mistra Jana Husi pro tento kostel. Je pravdepodobné,
že se ješte téhož roku zacalo stavet na mestském pozemku, vedle
kterého si Lukáš Forman na stráni vysázel velkou vinici. V roce
1530 byl kostel již postaven, protože v tomto roce Lukáš Forman
ustanovil nadaci pro kneze podávající podobojí zpusobou, který by
tu sloužil mši svatou každou ctvrtou nedeli a v nekteré svátky. K
tomu venoval 200 kop míšenských a také výše jmenovanou vinici. V
roce 1535 byla uzavrena smlouva s panem Janem z Pernštejna, na
základe které poddaní lidé hradeckých meštanu ze dvou blízkých
vesnic Roudnicky a Vysoké, kterí príslušeli k farnímu kostelu v
Opatovicích, jsou pricleneni k tomuto novému kostelu. Povinnost
posluhovat temto lidem svátostmi a sloužením mší svatých na sebe
vzal farár od sv. Antonína v predmestí Mýtském. Mel k tomu
ustanovit nekterého kaplana za plat výše k tomu urcený. Již tehdy
(v roce 1541) se u tohoto kostela usadil poustevník v domku, ve
kterém mohli pobývat kneží zde sloužící, kostelníci, nebo se tam
mohli uchýlit lidé, zvlášte deti, v dobe nepríznivého pocasí. Na
veži kostela se nacházely dva zvony. Jeden ulitý již v roce 1505,
tedy mnohem dríve než byl postaven kostel - asi urcený jinam,
nákladem hradeckého meštana Jana Rychtaríka. Druhý byl ulit, dle
nápisu, který na nem je, na poušt ke kostelu sv. Jana Husi. Slova
sv. a Husi jsou na nem nyní vysekána. Ackoliv strán pod kostelem
proti mestu je na sever, bylo zde v dobe postavení kostela, vedle
velké vinice Formanovy, vysázeno ješte nekolik jiných menších vinic
a u nich byly postaveny domky. Proto se tomuto návrší ríkalo také
na Vinicích".
Po zpustošení podmestí okolo Hradce behem tricetileté války,
zejména v letech 1640 a 1645, byla poborena také vetšina kostelu,
které tam byly postaveny. Poboren byl také farní kostel sv.
Antonína pred Mýtskou branou. Kneží tam také nebyli a osada byla
tehdy priclenena k hlavnímu kostelu ve meste, ke kostelu Svatého
Ducha.
Když nebylo duchovenstvo pri kostele sv. Antonína, byl jiste
opuštený také kostel sv. Jana Husi na Vinicích. Pozdeji se ho ujali
hradectí jezuité. Je jisté, že v roce 1673, a snad i dríve, tam
nekterý z nich každý svátek konal cvicení v katechismu. K službám
Božím byl kostel upraven již roku 1659. V roce 1691 v nem byl
postavený nový hlavní oltár a uskutecnily se tam ješte jiné opravy
s tím, že v roce 1692 byl kostel nove vysvecen. Ke dvema starším
zvonum pribyl na veži ješte jeden zvon a roku 1699 byly všechny tri
zvony znovu vysveceny. Kostel se zacal nazývat novým jménem sv.
Jana Krtitele. Vzácní hosté, kterí se zúcastnili svecení zvonu,
byli od tehdejšího purkrmistra Arnošta Pichlera pozváni k obedu do
domku, ve kterém kdysi pobýval poustevník. Na míste poustevníkova
domku si postavil syn Arnošta Pichlera, František, v dobe, kdy byl
hradeckým primasem, vetší dum cili zámecek, který byl v roce 1979
zboren. Dne 27. zárí 1722 byl v nem privítán na obed tehdejší nový
biskup Václav z Košína, když jel z Chrasti do Hradce ke
slavnostnímu uvedení do svého kostela (Svatého Ducha). František
Pichlet nechal vedle kostela v roce 1715 postavit kostnici (dnešní
zvonici).
(Místopisné pameti mesta Hradce Králové od Václava Vladivoje
Tomka)
Objekt zvonice se nachází pri dreveném kostelu Sv. Jana Krtitele
z roku 1521. Jedná se o typický príklad konstrukce drevený zvonic
rozšírených ve východních Cechách.
První zmínka o samostatne stojící zvonici pochází z roku 1583,
kdy byl pro ni ulit zvon. V pobelohorské dobe byl kostel i se
zvonicí opušten a postupne chátral. Roku 1659 byl kostel znovu
vysvecen.Opraven však byl až roku 1675,kdy prešel pod správu
jezuitského rádu.V letech 1858-1859 byl kostelík i zvonice díky
príspevkum dobrovolníku obnoven a nove pokryt.
Jedná se o pudorysne osmibokou celodrevenou stavbu s oddelenou
štenýrovo-vzperadlovou konstrukcí precházející do približne
ctvercové zvonové veže, stupnovite zastrešené. Tento typ zvonic je
charakteristický pro oblast Polabské nížiny, kde existuje v mnoha
modifikacích. Nosná konstrukce je kombinací dvou základních typu, a
to vývojove starší konstrukce štenýrové a mladší konstrukce
vzperadlové.
Objekt je prístupný po dohode behem nedelních mší porádaných v
prilehlém kostele
V blízkosti úkrytu se nachází porost listnatého lesa. V jarních
mesících tu mužete objevit celou radu zajímavých jarních rostlin:
dymnivky, sasanky, jaterníky, plicníky, atd. Škoda jen, že se lidé
k tomuto místu nechovají ohleduplneji a do okolí vyhazují
nepotrebné harampádí