Nekdy pred rokem 1322 založili páni z Lemberka na vysokém cedicovém vrchu nedaleko dnešních obcí Újezdec a Bradlecká Lhota hrad Bradlec. Prvním známým držitelem je syn Jaroslava z Turnova Havel Ryba, který se na Bradleci zminuje roku 1322. V držení svých stavebníku nezustal hrad dlouho, již roku 1325 jej držel Markvart z Jikve a i v dalších letech zrejme casto menil majitele, V letech 1356-79 se na hrade pripomíná Puta z Turgova. Tomu snad hrad venoval Karel IV., který údajne Bradlec dobyl na loupeživých rytírích. V letech 1391-1420 se uvádi jako majitel zdejšího zboží Pavlík z Jenštejna. Jeho syn Vanek (Vítek) patril již za otcova života k protivníkum krále Václava IV. a jakožto zemskému škudci mu byly roku 1417 jeho statky odebrány a král poté venoval Bradlec své manželce Žofii. Již o ctyri roky pozdeji jej ale dobyl Cenek z Vartemberka. Roku 1429 daroval císar Zikmund Bradlec Hynkovi Krušinovi z Lichtenburka, ten jej však ujal až po uklidnení pomeru roku 1437. Roku 1442 musel být hrad opet dobýván jako sídlo loupeživých rytíru. Od roku 1450 sídlili na hrade Bradlectí z Meckova, ale už na konci 15. a na pocátku 16. století se zde opet strídali majitelé jako na bežícím páse. Vletech 1506-38 zde sídlili páni z Valdštejna, po nich pak Trckové z Lípy. Za nich byl Bradlec pripojen k sousednímu Kumburku a behem druhé poloviny 16. století postupne pustl.
Terén byl pro založení hradu velmi príhodný - vrchol kopce tvorí dva cedicové sloupy spojené na jižní strane úzkým obloukovým hrebenem. Západní sloup zaujala velká ctverhranná obytná vež, ke které z obou stran priléhaly valene klenuté prostory. Na protilehlé strane stál palác s oblým celem zesíleným polookrouhlou baštou. Palác i bašta byly na rozdíl od zbytku hradu vystaveny z pískovcových kvádru (štuk). Krome východní strany obklopovalo hrad predhradí chráneného na jihu ješte príkopem a valem, z jehož opevnení se dochoval fragment hradby na sever od jádra.
The castle was founded in the beginning of the 14th century on a basalt stud over Bradlecká Lhota. Because of the lack of comfort and bad access, the castle was in the middle of the 16th century emptied and it soon changed into ruins. The ruin is accessible but the climbing is very difficult.
Povest o Bradleckem rytiri.
Ubohé zríceniny zbyly z kdysi hrdého bradleckého hradu. Jen zbytky zdiva vyrustajícího vysoké skály trcí nad vrcholky stromu. Zavítá sem málokdo. A když prece, privítá ho smutné ticho, prerušené obcas jen zvuky lesa. Kdysi prý zde vládl rytír, který nelidsky jednal s poddanými a krute je sužoval. Za to jej po smrti stihl trest. Za tmavých a bourlivých nocí prý obchází jeho duch celý hrad a marne ceká na své vysvobození. S nárkem prosí náhodné chodce, aby ho zbavili prokletí. Za prokázanou službu slibuje bohatou odmenu, ale beda tomu, kdo neposlechne jeho pokynu. Tri hodiny se musí odvážlivec modlit za spásu jeho duše a nesmí se pritom ohlédnout za sebe, jinak je vše ztraceno. Našli se mnozí, kterí toužili po bohatství a pokusili se rytíre vysvobodit. Avšak žádnému se to nepodarilo. Kdo se z hradu vrátil živ a zdráv, zrazoval každého od podobného úmyslu. Kdysi dávno se jeden student smál takovýmto recem a jednoho vecera se za boure a silného vetru vypravil do hradu, ale zpátky se již nevrátil. Ráno našli vesnicané pod vysokou skalou jen jeho bezduché telo. Verili, že duch bloudícího rytíre ho shodil z polozrícené veže dolu. Hrad dál pustne, kamenné zdivo se postupne rozpadá a jen turisté obcas zavítají do omšelých zrícenin, kde sídlí tajemný rytír.
