Račicko - Lulečské kameny.
Před více než 300 milióny let, během karbonského útvaru bylo rozsáhlé území západní a střední Evropy svědkem mohutné kolize dvou superkontinentů, jižní Gondwany a severní Laurusie. Během tohoto střetu došlo k vyvrásnění mohutného tzv. "variského" horstva, jehož výška dosahovala, ne-li předčila i dnešní pásmo Himalájské. Obnažené kořeny tohoto pohoří dnes tvoří podstatnou část České republiky, jako například Českomoravskou vrchovinu, Šumavu či Jeseníky.
Vysoké a rychle vyzvednuté hory byly vystaveny intenzivnímu odnosu a sedimenty vzniklé touto činností začaly zaplňovat hluboké oceánské pánve v jejich předpolí. Tento sedimentární lem původního horstva je velmi dobře zachován například v prostoru Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny, kde jej představuje až několik kilometrů mocný sled hornin zvaný kulm.
Kulm, charakteristický střídáním různých typů úlomkových sedimentů, tvoří i kopce v okolí Lulče. Najdeme zde břidlice (horniny vzniklé sedimentací jílů a prachů), droby (horniny vzniklé sedimentací částic velikosti písku) a především slepence (horniny vzniklé sedimentací různě zrnitých štěrků). Posledně jmenované horniny jsou pro okolí Lulče tak typické, že přímo dostaly název Račicko-lulečské slepence. Všechny výše uvedené horniny se v převážné míře ukládaly tzv. "turbiditními proudy".
Račicko-lulečské slepence jsou charakteristické nedokonalým vytříděním a různorodostí valounového materiálu. Představují do dnešní doby zachované svědectví po přívodním kanálu turbiditních proudů zasahujícím do velkých oceánských hloubek a podmořského kuželu, který na tento kanál navazoval. Valouny jsou složeny z hornin, které dokazují jejich přínos u území západně od Brna. O mohutnosti tehdejších proudů svědčí značná hrubozrnnost slepenců, kdy výjimkou nejsou valouny přes 1 m velké.
Původní nepevné sedimenty byly po svém uložení tlakem nadložních hornin tak zpevněny, že například droby jsou dnes často mylně považovány za horninu vyvřelou.
Zkameněliny
Podmínky pro zachování zkamenělin v Lulečských slepencích nebyly vzhledem k divokosti sedimentačního prostředí příliš příznivé. Nicméně i přesto v nich lze nalézt otisky úlomků karbonských rostlin (kapradiny, přesličky), které byli turbiditními proudy sneseny z pobřeží do oceánských hloubek. V jemnozrnnějších břidličnatých polohách se vyskytují pozůstatky poměrně bohaté mořské fauny, jako jsou goniatiti, mlži či dokonce trilobiti.
Stavební suroviny
Droby a slepence v okolí Lulče sloužili a slouží dodnes jako význačný zdroj kvalitního kamene pro stavební účely. Na rozdíl od minulosti dnes převládá jejich využití pro výrobu drceného kameniva vhodného například pro výrobu betonu, asfaltových směsí, či při výstavbě silnic a železnic.
Všechny odpovědi najdete na Infotabuli viz.stage.
Vaše odpovědi zasílejte přes profil.
Logovat můžete po zaslání odpovědí.
Logy bez zaslaných odpovědí budou smázany!!!!!
PODMÍNKY SPLNĚNÍ LOGU:
A) Čím se odlišují tyto slepence?
B) Která hornina je zmíněna v popisku u obrázku s kladivem?
C) Latinské názvy zkamenělin.
D) Co jsou to turbiditní proudy?
E) Popište povrch a velikost slepence, jeho zrna a barvu na waypointu? Co je tvrdší? Zrno nebo výplň?
Díky za tvou návštěvu.