Zámek Hrubý Rohozec stojí na okraji skalniho bloku vysoko nad rekou Jizerou. Toto uzemi je soucástí Jizerského souvrstvi a patrí samozrejme do Ceského Ráje. Podlozí zdejsí krajiny vzniklo nekdy v obdobi druhohor (Turon), přiblizne pred XXmil. lety, jeji soucasná podoba je vymodelována zejména diky erozivní schopnosti vody a ostatních zivlu prorazit si cestu vrstvami usazených a lehce propustných usazenin.
Podlozí i soucasná skála je tvorena bloky jemnozrnných, vápnitých pískovců s nepravidelnými cockami tvrdých, jílovito-píscitých vápencu, tzv. slínovcu, ktere se v těchto místech usadily ve velmi silne vrstve. V uvedene dobe zde bylo dno velmi teplého druhohorního more a na nem se postupne vrstvily piscité usazeniny vcetne zbytku tehdy zde hojného mnozství zivocichu. Teplávoda s velký obsahem zivin dala moznosti zít zde velkému mnozství zivocichu, nekteré druhy zde nalezených zvapnelých zivocichu jsou velmi unikatní. V usazeninách je mozné nalézt velké mnozství schránek zivocichu, vcetne az 70cm velkych vylitku schránek ulit amonituLewesiceras peramplum a Scaphites geinitzi, dále napr. lodenky (nautilidi) rodu Eutrephoceras sublaevigatus a Deltocymatoceras rugatus, jezovky Cardiaster anachytis, Micraster michelini a Hemiaster plebeius, pak take raci rodu Protocallianassa a plzi rodu Turritella a Leptomaria. Nálezy schránek amonitu, který se vyskytovali nejhojneji práve v období druhohor jsou typickým dokladem k datování tohoto geologického období. Pokud pujdete na zamek, tak jeden velky exemplar amonitu můžete videt prímo na zameckem prostranstvi.
Také je zde možno nalézt ramenonozce, serpulidy, mechovky, zivocisné houby a rovnez velké schránky stratigraficky významného mlze Inoceramus lamarcki. Tyto schránky mohou být az 1 metr velké. Postupne se zde tedy vytvorila vrstva usazenin az 400metru silna. Dalsim pusobenim vody (zde zejmena tok reky Jizery a vymíláním a odplavováním snadno rozrusitelných vrstev usazenin) došlo postupne nejen ke vzniku pomerne hlubokého udoli s dnesním tokem reky Jizery, ale i vysoké skály, na které stojí soucasný zámek Hrubý Rohozec.
Pískovcové usazeniny jsou propustné, voda do nich dobře zatéká a pískovec má velkou jímací schopnost vodu udržet. Voda se zbrzdí až na nepropustných jílových vrstvách, po kterých klouže a může vytékat na jejich erozí odhalených okrajích podloží (masivu). V usazeninách masivu došlo erozí (vymýlání, vyplavování, mrazové pukání a zvětrávání) i ke vzniku velkého množství závrtů, puklin a dutin, které prochází různými směry celým masivem usazenin. Pri destích nebo po zime se tyto pukliny plní vodou, která pak postupně vytéká ve forme pramenů. A jedním z nich je práve pramen, na který má tato earthcache upozornit .
Pod zámeckou skálou prochazí naucná stezka. Na stezku se můžete dostat ze zámku (zrejme ale jen v otevírací době zahrady, parku), nebo se na ni můžete napojit nekde na trase od Dlaskova statku v Dolánkách. Stezka upozornuje na všechna zajimavá místa okolí. Stezka pod zamkem prochazi velmi uzkym zárezem, který je ohranicen z jedne strany skalou se zámkem a z druhé strany vysokým náspem zeleznicní trati bývalé Jiho-severonemecké spojovací dráhy (SNDVB, tedy Süd-Nord-Deutsche Verbindungsbahn) vedoucí z Pardubic do Liberce. Násep je protkaný několika vysokymi tunely a průchody. V blizkosti jednoho takového tunelu vyverá ze skály docela silný puklinový pramen, který protéká tunelem pod trati a napájí několik malých rybnicku na druhé strane zeleznicního náspu. Vznik pramene a další informace jsou hezky ukázány na informacní tabuli, která stojí hned vedle pramene.
Nezapomeňte navštívit pramen a ani další dvě informační tabule, jedna stojí u skály pod zámkem a další u rybníčku, který je pramenem napájen. Jsou na nich další zajímavé informace i odpovědi na některé otázky. Odpovědi na otázky mi prosím pošlete přes profil a keš zalogujte, pokud bude něco špatně, tak se vám ozvu.
Otázky:
1) Před kolika miliony let se usadily horniny tvořící Český ráj a údolí Jizery na dně tehdejšího druhohorního moře ?(údaj z infotabule)
2) Vysvetlete svými slovy obecně vznik puklinových pramenů, (úvaha)
3) Vysvetlete, jak je mozné, že puklinový pramen zpravidla nevyschne ani v době letního sucha? Kde se bere voda, která z něho vytéká? (úvaha)
4) Za kolik hodin doteče voda ze závrtu u pivovaru v Rohozci do pramene ? (údaj z infotabule)
5) Jaký datum je vytesán do paty portálu tunelu pod tratí u pramene (ze strany rybníčku pod červenou turistickou značkou, měsíc je špatně čitelný, pokuste se jej odhadnout). (zjistit na místě)
6) Na infotabuli u rybníčku je červeně vyznačena otázka. Zodpovězte ji, jde mi zejména o to jméno té zajímavé francouzské postavy (údaj z infotabule).
7) nepovinný úkol - přiložte k logu nějakou zajímavou fotografii Vás, GPS nebo alespoň něčeho hezkého z okolí této keše.
Odpovědi mi pošlete a keš zalogujte, pokud bude něco špatně, tak se Vám ozvu.
