Ohnivý pes Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
V poradí druhá, tentokrát krátká multi-cache na téma "Povesti z Novohradských hor" se váže k Tercinu (Tereziánskému) údolí. Proto Vaše další kroky povedou práve tam. Na výchozích souradnicích hledejte small krabicku s postupovým rebusem.
Z osady Údolí až k tvrzi Cukunštejnu se táhla bažantnice, založená kolem roku 1670. Asi po stu letech ji premenili v prírodní park, který pojmenovali po manželce jeho zakladatele Terezii - Tereziánské údolí. Celým údolím se vine jako stríbrná stuha rícka Stropnice, která mu dodává ten pravý romantický nádech. Asi uprostred je park ozdoben pekným letohrádkem nazývaným kdysi Novým domem (dnes Láznicky), kousek dál jsou zbytky hudebního pavilonu zvaného Modrý dum a k nejznámejším útvarum patrí urcite umele zrízený vodopád jen pár kroku od letohrádku. Uprostred staletých stromu jako prísný strážce streží na jihozápadním okraji prístup do údolí již zmínená tvrz Cuknštejn.
A práve v tomto kouzelném prostredí Tereziánského údolí se kdysi dávno odehrála následující velmi podivuhodná príhoda:
Jednoho letního dne vyslal údolský poklasný mladou ženu lihovarského topice Anežku, aby na Cuknštejne vypomohla pri žních. Cas rychle utíkal, a tak s poslední furou obilí slunko pozvolna zapadalo a pocínalo se smrákat. Všichni pomocníci se pomalu rozešli ke svým domovum a Anežka najednou zustala stát u kraje pole úplne sama. To se ví, mohla se svézt na voze, ale cesta po silnici byla dlouhá a klikatá a vozka jezdil z kopce do Údolí moc pomalu. A tak si Anežka rekla, že si cestu domu zkrátí Tereziánským údolím. Starý kocí jí pravda cestu rozmlouval, at si jen vzpomene na povesti o psu, který prý hlídá poklad ukrytý kdesi v udolí a v noci mámí osamelé pocestné. Ale Anežka se jen smála, co je prý se psem, toho my máme doma na dvore a nikdo se ho nebojí.
S chutí vykrocila, obešla maly rybnícek pod tvrzí a vešla do lesa. Tu si teprve uvedomila, že tma zacíná nejak rychle houstnout. Ptáci už prestali zpívat, tmavá mracna zakryla oblohu, všude se rozprostrelo podivné ticho a ona si pomyslela, že je jiste v celém lese sama. Rychle pridala do kroku, aby honem obešla tmavou skálu po levé strane. Té skále se odedávna ríkalo Obetní kámen - nahore totiž byla ješte patrná melká prohluben se stružkou na odtok krve obetí a dle starých povestí byly ty obeti i lidské.
Už už byla za skálou, když tu celá zkoprnela hruzou. Na ceste pred ní stál veliký cerný pes s krvavou tlamou a uprene se na ni díval. Kolem hlavy mu šlehaly plameny a v nich poskakovaly a zárily podivné znaky. Ani nepohnul tlamou a presto Anežka uslyšela jak lidským hlasem chraptí: Jen se podívej, kde je poklad ukrytý, tady nad mojí hlavou je to psáno, pojd, doprovodím te tam.
Anežka stála jako zkamenelá na pískové ceste. Nikde ani živácka a pred ní s jazykem vyplazeným Ohnivý pes. Nejradeji by utíkala pryc, ale zároven ji lákala vidina pokladu. Jako ocarovana, pomalu se vydala za psem. Její strach byl ješte násoben tím, že se blížili k letohrádku, v jehož jižní stene zely dva otvory, které tam podle povesti kdysi udelal cert, když odtud odnášel pyšnou hrabecí dceru. Téhle povesti veril skálopevne kdekdo, tak proc by ji nemela verit i Anežka.
Uz jen pár kroku chybelo k poslední zatácce pred letohradkem, kde na strome visel svatý obrázek. Na nej Anežka myslela v nadeji, ze u nej Ohnivý pes ztratí svou moc, ona si pak znaky okolo jeho hlavy rozluští a poklad sama najde. V okamziku, kdy se priblízila ke stromu s obrazkem, pokrižovala se a zavrela oci k tiche modlitbe. Kdyz oci znovu otevrela, nemohla jim uverit. Ohnivý pes strašlive zavyl a rozletel se na tisíce kousku, které s prskáním v tráve pohasínaly. Tu teprve Anežce došlo, že to byl sám pekelník a nebýt svatého obrázku, ona by jiste skoncila jako kdysi ta hrabecí dcera. Dlouho se nerozhlížela, pro jistotu se znovu pokrizovala a vyrazila domu.
Doma nikomu nic nerekla a svoje setkání s Ohnivým psem si nechala jen pro sebe. Ohnivý nápis nad jeho hlavou nikdy nerozluštila a podobu znaku pak dávno zapomnela. Poklad tedy zustal nadobro ukrytý a vypráví se, že ho najde jen ten, kdo v Tereziánském údolí zase potká Ohnivého psa.
Dnes už svatý obrázek na svém míste není, nám se ale v okolí podarilo najít nekolik kousku, které tehdy z Ohnivého psa zbyly. Pokud se vám je povede složit do správné podoby, možná v ohnivých plamenech spatríte znaky, které by vás i po letech mohly dovést k ukrytému pokladu. Jen pozor u té skály, o které se povest zminuje. Nahore je totiž opravdu prohluben se stružkou, která vypadá jako obetní miska. A jestli už se bude trochu smrákat…
Na úvodních souřadnicích hledejte krabičku se skládačkou Ohnivého psa. Pokud se vám podaři obrázek složit, uvidíte zároveň i kudy k finálnímu pokladu.
edit 7.7.2022
Jednotlivé dílky skládačky se bohužel poslední dobou ztrácejí tak často, že už je nestíhám vyrábět, natož dopňovat. Omlouvám se tedy, pokud při vaší návštěvě skládačka nebude kompletní. V takovém případě prosím použijte alternativní metodu virtuální skládačky zde.
Další poklady ze serie povestí:
Cerný kocour / Black Cat
Chamtivý hrobník / Greedy Gravedigger
Pták slamák / Straw-bird
Posledni rytir / The Last Knight
a další v príprave...
Additional Hints
(Decrypt)
fgebzbqhgvan / gerr pnivgl