Sobín
SOBÍN se nachází v romantickém hájku, který nápadne vybocuje z lesa do pole smerem k horní ceste vedoucí od Rynholeckého dvora na Lány. O této dosud záhadné lokalite se v kraji nemálo povídá, ale mnoho lidí vubec neví, kde SOBÍN leží. Existenci hrádku lze datovat do 15. století. Již tehdy patrne zanikl, ale vcelku dobre se jeho zbytky dochovaly dodnes.
SOBÍN byl malý hrad nízké kvalitativní úrovne, patrne spíše tvrz, podle archeologa Tomáše Durdíka archaické podoby. Mel pravidelnou obdélníkovou dispozici s mohutnými príkopy na jižní strane, ale také s pomerne výraznými na strane východní a predevším severní, kde se nachází zmínený terénní zlom. Príkopy jsou zvenku obepínány valy. Na severozápadním konci lokality nelze prehlédnout zbytek pravidelné ctverhranné stavby, jiste vežovitého charakteru. Uvnitr areálu mužeme pri jižní strane rozeznat dva relikty rozmerných objektu. Západní valy, pokud se zde nacházely, již splynuly s okolním terénem. Vnitrní plocha hradu je vcelku rozsáhlá a musely se tu nacházet další, spíše drevené stavby. Zdi byly budovány bez použití malty. Úcel hradu není jistý, patrne nesouvisí se sousední vsí Rynholcem, ale snad s cestou, která pod terénem probíhá. Predpokládá se, že SOBÍN plnil strážní úkoly pri ochrane její bezpecnosti. Jiná povest naopak tvrdí, že zde sídlili loupeživí rytíri, kterí prepadali stredoveké kupce. Ze Sobína prý vedla až do Rynholce úniková podzemní chodba. Treba ji pri hledání naší kešky naleznete.
O Sobínu se zmiňuje i Václav Vodvářka v následujícím vyprávění :
Návrší Starého zámku klesá do údolí, kde býval kdysi rozlehlý mocál. Odtud se pak od železnicní trati Praha - Chomutov príkre zvedá smerem ke Stochovu táhlá výšina, známá široko daleko a nazývaná pod jménem, které Vám v tomto príbehu neprozradíme. Podle povesti tu prý stávala stejnojmenná tvrz, podobná protejšímu Sobínu. V duchu této tradice bývá Sobín nekdy nazýván Sovínem - podle pulnocní Sovy a neprozrazená tvrz na jižní strane byla nazývaná podle casu poledního a to druhem ptáku, kterí dali jméno této tvrzi. Vypráví se, že obe tvrze, vybudované na protilehlých svazích, spojovala podzemní chodba.
Oba pánové tvrzí se jednoho střetli v souboji, o kterém je tento příběh :
Tuchlovický vladyka mel dve hezké a milé dcery. Brzy se o ne zacali ucházet nápadníci. Jedna z nich se rozhodla pro statného pána ze Sobína, jehož sídlo stálo na severním návrší nedaleko Rynholce. Ta druhá si zvolila pána z protejší tvrzi, který sídlil na protejší jižní stráni blízko Stochova. Otec vystrojil dcerám spolecnou svatbu a obe manželské dvojice se pak odebraly na svá hradište. První paní však dlouho štastná nebyla. Brzy zjistila, že její muž je clovek pánovitý, hrubé povahy, že rád týrá své poddané. Marne mu domlouvala, marne za ne orodovala. Jejím prosbám se jen posmíval, a když se lidé proti nemu bourili, krute je trestal. Nebylo divu, že se zoufalí nevolníci utíkali o pomoc k milosrdnejším vladykum. Jinak tomu bylo na tvrzi u Stochova. Tamejší pán byl vlídný a ke každému laskavý. Jeho žena s ním byla velmi štastná. I jeho poddaní ho meli rádi a on casto brával v ochranu cizí pronásledované neštastníky. Tím si ovšem casem zneprátelil švagra na protejším kopci. Jednou se stalo, že poddaní dobrého pána pracovali na poli, které sousedilo s pozemkem pána ze Sobína. Náhle se prihnali ozbrojenci, všechny tyto poddané pro nic za nic pochytali a odvlekli je na Sobín do vezení. Mírný vladyka se nad tím velice zarmoutil. Poslal svou ženu, aby za prispení své sestry záležitost nejak smírlive, po príbuzensku vyrešila, ale ta se vrátila se slzami v ocích. Švagr jí prímo rekl, že si „s temi naproti“
žádné prátelství nepreje a že mu nikdo nebude predepisovat, co má delat. Premýšlel tedy mírný vladyka dál, jak své neprávem veznené lidi vysvobodit. Konecne se rozhodl, že využije príležitosti, až sobínský pán opustí svou tvrz. Jakmile se jednou zlý vládce Sobína vydal s pocetnou spolecností na lov, vloudil se mírný vladyka na Sobín a odemkl vrata žaláre. Lov se vydaril, rozveselená spolecnost se vrátila s bohatým úlovkem na Sobín. Když domácí pán zjistil, jak jeho švagr lstive prekonal jeho zvuli a prede všemi hosty ho zahanbil, vyslal v návalu zlosti na protejší tvrz zbrojnoše s výzvou na souboj. At pistole rozhodnou, kdo s koho! A tak se druhého dne za svítání sešli oba švagri na rovine za Sobínem. Na daný povel zamírili jeden na druhého pistole, oba soucasne vystrelili – a oba presne zasáhli svuj cíl… Ješte pred smrtí se stacili navzájem usmírit. Obe sestry ovdovely. Na míste, kde jejich manželé naposledy vydechli, nechaly zasadit dve lipky. Dávno zanikla obe hradište, jen pozorný chodec dokáže mezi krovisky objevit zbytky rozvalin. Lípy tu však stojí, podpírají se vetvemi, objímají se a pocátkem léta voní po celém kraji. Chtely by nám ríci, že na svete má panovat jen láska a prátelství.
Pro zjištení finalových souradnic uložení keše musíte nejprve správne odpovedet na tyto otázky:
Jak se nazývala tvrz mírumilovného pána ?
| Orlík |
A=2 |
| Skřívín |
A=4 |
| Holubín |
A=7 |
Jak se jmenovaly dcery vladyky z Tuchlovic ?
| Mahulena a Ludmila |
B=1 |
| Marie a Marta |
B=3 |
| Markéta a Šárka |
B=5 |
Finálové souradnice vypoctete následovne:
N 50°A,(A+1)(2*B+2)(10-B)
E 13°56,(A-5)(B-3)(B+2)
Ze zkušeností predcházejích lovcu, kterí k hradišti SOBÍN pricházeli casto z ne príliš prívetivých prístupových cest, doporucujeme využít doporucené parkovací místo a prístup k SOBÍNU zvolit od obce Rynholec.
!!! POZOR !!!
Keš je součástí série Tvrze a opevnění, proto si v kešce nezapomeňte opsat prémiové číslo. Budete odměněni prémiovou keší.
Do série patří:Tvrz Řisuty, Tvrz Malíkovice, Tvrz Ostrov, Černá Bašta, Zámek Mšec a Sobín.
