Skip to content

Pout k planetam - Mars Mystery Cache

This cache has been archived.

Dennyšák_a_Baty: Archivace.

More
Hidden : 7/18/2013
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Série keší "Pouť k planetám" vás seznámí s jednotlivými planetami naší sluneční soustavy, provede po Plzni a pokud ji celou odlovíte do 11. listopadu 2013, můžete ji zakončit Geoeventem u příležitosti otevření nového 3D planetária a areálu plzeňské Techmanie.



O sérii "Pouť k planetám"


Plzeňská Techmania umístila poblíž centra Plzně modely Slunce a všech ostatních planet naší Sluneční soustavy. Poměry mezi jednotlivými astronomickými objekty i jejich oběžné dráhy souhlasí. Jako dobrovolný úkol můžete tato místa navštívit.

Celá série obsahuje celkem 9 keší (každá z nich je věnovaná jedné z planet, včetně slunce), plus jednu finální (3D planetárium). Pokud si pozorně přečtete listing, nebude pro vás těžké odpovědět na otázky, ze kterých získáte finální souřadnice.

Všechny krabičky jsou klasické lock and lock a kromě logbooku a tužky obsahují pro prvních 40 nálezců limitované CGW s motivem té které planety. Krabička finální keše (GC4GKVF 3D planetárium) obsahuje CGW s obrázkem série a pokud přijdete na astronomický geoevent (předem zaregistrovaní), můžete obdržet i jedenácté CWG a budete mít sérii kompletní.

Jako ultra speciální bonus je v každé krabičce pro úplně prvního nálezce připraven i Travel Bug, který netouží po ničem jiném, než se podívat po České republice a každého 4. listopadu se vracet zpátky do Plzně a v bonusové keši GC4GKVF 3D planetárium se setkat s ostatními (víc v popisu jednotlivých Travel Bugů)

Do krabiček vkládejte prosím jen drobné předměty, které mají nějaký vztah k astronomii - modely planet, dalekohledy, observatoře...

Mars

Albert

Rudoch s bílými čepičkami

Mars dostal své jméno po římském bohu války. Proč? Jedním z důvodů byla jeho rudá barva, připomínala totiž prolitou krev… Rudá, nebo vlastně spíš načervenalá barva, kterou se druhá nejmenší planeta sluneční soustavy honosí, je ve skutečnosti dána prachem a na oxid železitý bohatým pískem. Barevnou kombinaci doplňuje bílá: na obou pólech Marsu ze ztuhlého oxidu uhličitého a vodního ledu vznikly dvě polární ledové „čepičky“.

Mlhy pod Olympem

„Čepičky“ jsou sice z ledu, ale neroztají. Kvůli nízkému atmosférickému tlaku se totiž na Marsu nemůže vyskytovat voda v tekutém stavu. I vzduch obsahuje v porovnání se Zemí asi jen tisícinu vody; ta je ovšem i přesto schopná zkondenzovat a vytvořit oblačnost. Musí to být krásný pohled, když se v marťanských údolích tvoří po ránu mlhy, co myslíte?

Povrch Marsu je ostatně velmi různorodý: hornatý jih je pokrytý krátery, zatímco na severu se rozléhají obrovské lávou zalité pláně. Není náhodou, že právě na této planetě se nachází nejvyšší hora naší sluneční soustavy: zdejší Olympus Mons ční nad okolní terén do těžko představitelné výšky 27 kilometrů!

Strach a děs

Už starověk přiřkl bohu války za společníky Foba a Deima, tedy personifikovaný Strach a Děs. Dva měsíce, které provázejí vesmírný Mars, mají stejná jména: na rozdíl od svých mytologických pravzorů však Phobos a Deimos vzbuzují spíš otázky, nežli hrůzu. Tyto relativně malé měsíce jsou pravděpodobně objekty z pásu asteroidů, které Mars zachytil svou gravitační silou. Zajímavé je, že zatímco oběžná dráha Deima se prodlužuje, Phobos je o atmosféru Marsu brzděn a k planetě se pomalu ale jistě přibližuje. Vědci odhadují, že na nějakých 50 milionů let do ní definitivně narazí…

Od „Námořníků“ ke „Zvědavosti“

Planeta i její měsíce samozřejmě fascinují vědce i veřejnost, a to tím spíš, že na Mars to máme relativně blízko. Však také díky tomu se jeho výzkumem mohla zabývat celá řada sond, od Marinerů 4 a 9, Marsu 3 a Vikingů 1 a 2 v 60. a 70. letech po moderní sondy jako jsou Mars Pathfinder či Phoenix. A o vozítkách Sprit, Opportunity či Curiosity jste už také jistě slyšeli. Poslední z nich přistálo na povrchu rudé planety v srpnu 2012 a o tom, co „tam nahoře“ dělá právě teď, se můžete přesvědčit na stránkách www.nasa.gov.

 

Mars

 

Jak na finální souřadnice


Odpovězte na níže položené otázky, čímž získáte indicie A až J. Finální souřadnice jsou:

N 49° AB.CDE E 013° FG.HIJ


  • A,B,C,D,E,F,G,H,I = Planeta i její měsíce samozřejmě fascinují vědce i veřejnost, a to tím spíš, že na Mars to máme relativně blízko. Však také díky tomu se jeho výzkumem mohla zabývat celá řada sond, od Marinerů A a C, Marsu (D+1) a Vikingů F a B v EH. a (I-1)(G-9). letech po moderní sondy jako jsou Mars Pathfinder či Phoenix.
  • J = Záludná otázka - než astronomové překlasifikovali Pluto, kolik bylo planet? Aha?

Teď už víte všechno, co potřebujete, koukněte se do mapy, nebo využijte svých geografických znalostí Plzně, vezměte si na pomoc hint a vydejte se pro krabičku.

Ostatní krabičky v sérii se na vás už těší:




Click to verify coordinates

Additional Hints (Decrypt)

Uyrqrw an Mrzv cbq iliengrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)