Jdeme se utopit...
Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění,
jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu květiny.
J. Wolker
Pár slov úvodem
Tuto keš jsem sice vymyslel už koncem června, ale se zveřejněním jsem čekal na příhodnější dobu. A ta právě nastává.
Je podzim. Dny se krátí, světla je málo, slunce celé dny ani nevykoukne, počasí taky za moc nestojí, a tak kdekoho přepadá špatná nálada, neřku-li přímo deprese. Člověka nic nebaví, co udělá, to zkazí, vzteká se a propadá pocitům méněcennosti. Mládí pryč, do důchodu daleko, krize trvá, ceny stoupají, zaměstnání je nejisté... A prý bude hůř! – Takže se nelze divit, že leckoho napadne hříšná myšlenka, že by udělal snad nejlíp, kdyby se šel utopit.
Že zrovna nevíte, kde? Tak tady je dobrá rada drahá, ale co třeba na stage 1? Podívejte se na obrázek vlevo. Na fotce to místo vypadá lákavě a patřičně romanticky, že? – Listnatý les mezi loukami v krajině lemované pásem Krušných hor a kužely Českého středohoří, přimyslete si hukot vodopádu, šumění větru ve větvích stromů, sluneční paprsky odrážející se na vodní hladině, rusalky tančící mezi stromy za svitu měsíce...
„Jeden skok nalevo, po všem je, po všem...“ Navíc na katastrálním území města HROB a necelých 600 metrů od hřbitova – konec by to tedy byl vskutku stylový! Takže...
... 3... 2... 1... ŽBLUŇK!
Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
(P. Bezruč)
* * *
Ale to snad ne... Jednak ta voda v potoce bývá poněkud smrdutá, že by v ní nebylo příjemné zakončit svou pozemskou pouť, jednak je tam tak málo vody, že byste si pořádně natloukli a v rakvi by na vás nebyl zrovna pěkný pohled. A hlavně, dojít na první stage a ani se nepokusit o finálku, to by přece byl těžký hřích! Takový hříšník se dostane do pekla, kde bude pláč a skřípění zubů, mizerný signál a samé pětihvězdičkové mysterky!
Nebo s tím topením ještě chvíli počkáme? Přečteme si listing, naučíme se, jak si nechat poradit v naší těžké situaci, zabavíme se jednoduchou matematikou a s vypětím všech sil se přinutíme jít na finálku. V hezké krajině přijdeme na jiné myšlenky a až keš nalezneme, tak se nám budoucnost už nebude jevit tak bezvýchodná jako předtím. Nevěříte? Přesvědčte se!
Věštcem snadno a rychle
Asi už od pradávna chtěli lidé vědět, co je čeká a co nemine. Není proto divu, že se věštilo snad ve všech civilizacích od doby kamenné až po současnost.
Existuje ale jedna zajímavá metoda věštění, která vznikla ve staré Číně. Nazývá se podle knihy, ve které je popsána, I-ťing (Kniha proměn). Asi tušíme, že nemá valný smysl si jen tak jednoduše hodit korunou. Bylo to určitě zřejmé i čínským učencům. Metoda popsaná v knize I-ťing na to jde ne přímo, ale rafinovaně, „po čínsku“. Položme si konkrétní otázku týkající se našeho problému, např. „jak se mám zachovat v této situaci“. Po provedení předepsaných úkonů nalistujeme na příslušné stránce odpovídající text. Nyní je už jen na nás, abychom si jeho smysl vyložili ve vztahu k vyslovené otázce, tzn. k našemu problému.
I-ťing ve světle moderní vědy
Často se musíme rozhodovat. V soukromém životě, v práci, při investování apod. Obvykle ale nemáme tolik hodnověrných informací, abychom se rozhodli bez špetky pochybností. Většinou si v takovýchto případech představujeme výhody i nevýhody každé varianty, která přichází v úvahu, všechna pro a proti. Přitom víme, že se nějak rozhodnout musíme. Nerozhodnost obvykle napáchá více škody, než – byť i ne nejlepší – rozhodnutí.
Věštba, kterou nalezneme, ale jen málokdy hovoří jednoznačně. Její význam spočívá především v tom, že oslovuje naše nevědomí. Tam bývají ukryty cenné informace, které by bylo záhodno nějakým způsobem převést do vědomí a tak je využít ke správnému rozhodnutí. Jenže jak...? Pomoci nám může právě I-ťing. Přínos věštby může být třeba v tom, že nás vyprovokuje k pohledu na věc z jiného úhlu. Pak se z nevědomí přesunou do vědomí důležité informace – a najednou se nám „rozsvítí“, je nám už zcela jasné správné řešení naší před chvílí ještě bezvýchodné situace. Přitom ale věštba za nás nic neudělá: my informace vyhodnocujeme, my se rozhodneme a také my za své rozhodnutí neseme zodpovědnost.
Základní otázka ovšem je, jak je možné, že hod mincemi umožňuje zvolit tu správnou věštbu. Kdo trochu studoval statistiku, tak ví, že teorie pravděpodobnosti je často vykládána na hodech mincemi, které naše západní věda považuje za typicky náhodný proces. Najednou se ale setkáváme s tím, že na jiném místě naší planety hody mincemi náhodným procesem nejsou! Kdopak to asi řídí pohyby rukou a let mincí vzduchem, že dopadnou tak, jak mají a napovědí nám, co v konkrétní situaci máme udělat? Kdo nebo co náhodě trochu pomůže? Číňanům to je dávno jasné – je to TAO, „cesta“ – přirozený řád věcí i lidí, s nímž vše probíhá v souladu (resp. by mělo probíhat – k tomu právě má posloužit I-ťing). Kdo nevěří, ať to zkusí; možná, že se bude divit!
Z historie
Legenda praví, že předstupeň I-ťingu (jako věštecké techniky) vymyslel bájný císař Fu-Si před zhruba 3800 lety. Jeho inovace (zavedení 64 hexagramů namísto 8 trigramů a přidání komentářů k čarám) jsou prý spjaty s počátkem dynastie Čou (asi ve 12. stol. př. n. l.) Nejasná je úloha Konfucia (kolem r. 500 př. n. l.) Jisté je, že pokud ne on, tak jeho žáci připojili další texty („Deset křídel“) k staršímu textu („Čou I“), čímž vznikla kniha I-ťing. V této podobě přečkala Kniha proměn až do naší doby. I v dobách, kdy bylo učení Konfucia zakazováno a jeho vyznavači pronásledováni (naposledy za Mao Ce-tunga), kniha samotná nikdy zakázána nebyla, protože byla odjakživa považována za knihu věšteckou. Věštbami podle této knihy se řídili císaři, vojevůdci i prostí lidé, později třeba Čankajšek i samotný Mao Ce-tung a v současnosti také bankéři, manažeři, zkrátka všichni ti, kteří se musejí rozhodovat za nejistoty. Asi to opravdu funguje...
Pro západní svět objevil Knihu proměn německý misionář R. Wilhelm, který ji přeložil do němčiny. Zajímal se o ni C. G. Jung a našel v ní cenné paralely se svým převratným pojetím psychologie. V 60. letech tohoto století vzkřísili o ni zájem příslušníci hnutí hippies a jejich sympatizanti a se současnou vlnou východní spirituality a hnutím New Age se rozšířila po celém světě. Také u nás zapustila kořeny – viz seznam literatury a četné inzeráty věštíren na internetu.
Technika věštění (návod)
Připravíme si čistý papír, tužku a tři stejné mince. Uklidníme se, vezmeme mince do dlaní a chvíli je v dlaních zahříváme. Pak si v duchu zformulujeme svou otázku. A nyní šestkrát po sobě hodíme na stůl mince; před každým vrhem je v dlaních protřepeme. Poznamenáme si jejich číselné hodnoty (např. 3 3 2, 2 2 3, 2 2 2, 3 2 3, 3 3 3, 3 3 3 – příklad pro další výklad), nebo rovnou součty (8, 7, 6, 8, 9, 9). Panna je za 2 body, orel za 3 (viz dále). Píšeme je zdola nahoru. Potom přiřadíme součtům čáry tak, že součtu:
6 odpovídá čára –x– (proměnná jinová),
7 — (pevná jangová),
8 – – (pevná jinová),
9 –o– (proměnná jangová). Přeškrtněte i to 'o' (viz příklad níže).
Dostaneme obrazec složený ze šesti čar, tzv. hexagram (
hexa- je řecky šesti-). A nyní se podíváme do
tabulky hexagramů. Najdeme v ní spodní trigram (spodní 3 čáry našeho hexagramu), horní trigram a na jejich průsečíku číslo hexagramu, který nám vyšel (v tomto příkladu je to č. 59 –
Rozptýlení). Klikneme na číslo v tabulce a podíváme se, co nám vyšlo: nejprve si přečteme základní výklad vztahující se k tomuto hexagramu a potom ještě výklad proměnných čar (v našem příkladu to budou 3., 5. a 6. čára – číslujeme je odspodu). Nakonec provedeme proměnu (proto název knihy „Kniha proměn“): měníme proměnné čáry na čáry pevné, ale opačné polarity. Čili z proměnné jangové (–o–) uděláme pevnou jinovou (– –) a z proměnné jinové (–x–) pevnou jangovou (—). Opět vyhledáme v tabulce příslušný hexagram (vyšlo č. 46 –
Stoupání), klikneme na něj a vyložíme si ho. Jeho význam pouze doplní věštbu hexagramu prvního; u něj však už proměnné linie neinterpretujeme, protože tam po proměně žádné být nemohou.
Postup vyložím ještě jednou názorně: Vyšlo 8, 7, 6, 8, 9, 9. Budeme tedy kreslit (zdola nahoru):
Na internetu lze nalézt už připravenou stránku pro i-ťingové věštění. Stačí si položit otázku, kliknout sem a postupovat podle návodu. O spolehlivosti tohoto „automatu“ lze sice mít vážné pochyby, ale kupodivu jsou jeho výsledky v praxi dobře použitelné.
Jak najít keš
Tato keš je kříženec multiny s mysterkou. Jako obvykle tedy budete muset vyřešit pár úkolů:
-
Jistý pan ředitel (162 cm/92 kg, 50letý) řešil problém: „Měl bych se rozvést se svou starou (o 3 roky mladší – pozn. ownera) manželkou a vzít si svoji mladou, štíhlou, krásnou, mě opravdu milující a vždy perfektně upravenou sekretářku?“ Hodil si tedy mincemi a vyšlo mu:
OOO OPO POP PPP OPP PPO, kde O = orel a P = panna. Používal systém O = 3 a P = 2. Číslo prvního hexagramu bylo H1, druhého (doplňkového) bylo H2. (Zdá se, že ty desetníky měly víc rozumu, než dotyčný pan ředitel. Jenomže láska asi nebude jenom o rozumu, že...?!) Jak onen ředitel nakonec dopadl, se lze dočíst v listingu keše GC2JRPM ; ano, opravdu je to ten bezdomovec Jaroušek Z.!
Tohle si vypočítejte v klidu doma. Výsledek si zkontrolujte takto: Sečtěte H1+H2 a tento součet ciferujte. Vyšlo 7? Výborně!
-
Na stage 1 těsně nad „vodopádem“ roste strom s namalovanou turistickou značkou. Postupujte po cestě po levém břehu potoka proti proudu, až po asi 65 metrech dojdete k „dvojstromu“ (tvaru V nebo spíš Y, je to nějaký javor). Spočítejte stromy rostoucí na tomto břehu (mezi potokem a cestou) mezi stromem s turistickou značkou a dvojstromem (při čemž nepočítejte ten dvojstrom, ani strom s turistickou značkou a ani mladé tenké stromečky o průměru kmene do cca 5 cm ) a jejich počet dosaďte za S.
-
Hodnoty H1, H2 a S sečtěte a součet vydělte třiadvaceti. Dostanete číslo ABCDEFGH... (desetinné čárky si nevšímejte). Jeho číslice dosaďte do těchto vzorců:
N 50° 38. (CDE – 16)´ E 013° 43. (FGH – 18)´
... a pokračujte na finálku.
* * *
Poznámky
-
Chceme-li se věštěním opravdu zabývat, pak je třeba se rozhodnout, zda věštit mincemi, nebo klasickým „řebříčkovým“ způsobem. Použijeme-li mince, pak vyvstane otázka, kde je na našich mincích lícová strana a kde rubová. A dále, zda líc bude mít hodnotu 2 nebo 3. Doporučení se u jednotlivých autorů liší, ale správnější bude „panna = 2“ (a tedy orel = 3), jak to uvádí a zdůvodňuje Král a jak to uvádím i já v tomto listingu.
-
Velmi důležitá je naše první věštba. Položíme si otázku, který hexagram odpovídá naší přirozenosti, jaké máme dobré vlastnosti, co potřebujeme zlepšit a kam směrovat svůj duchovní růst. Odpověď mincí nás možná zprvu překvapí, ale časem se ukáže, že věštba přece jen měla pravdu...
-
I-ťing (někdy se přepisuje i jako I-Ging, I-King apod.) ovšem zdaleka není jen jakýmsi návodem k věštění pro samouky, jak by se z dosud uvedeného mohlo zdát. Číňané v této knize od nepaměti nalézají mnohem více. Jsou v ní obsaženy samotné základy čínské filosofie – jak taoistické (člověk má žít v souladu s Taem – řádem přírody, přirozeným během věcí), tak konfuciánské (úloha jedince ve společnosti, normy jeho chování, jeho vztah k rodičům, k „vrchnosti“ atd.). Naproti tomu některé analogie s moderní fyzikou nebo biologií se mi zdají poněkud násilné. Na binárním principu (jako jin – jang) je totiž založena celá řada oborů západní vědy (kladný – záporný, 0 – 1, pravda – nepravda). Vyvozovat ale z toho, že „už staří Číňané to věděli“, mi připadá příliš odvážné.
-
Překládat z čínštiny je určitě veliký problém. Nejde jen o samotné znaky, ale o zcela jiný způsob myšlení a vyjadřování: květnatá mluva, náznaky, metafory, navíc z historicky vzdálené doby. Některé překlady se snaží zachytit tuto atmosféru (Král, Wilhelm), jiní se zase snaží o civilnější vyjadřování, lépe přístupné současnému evropskému myšlení. I samotné názvy jednotlivých hexagramů se v různých překladech mohou lišit (např. 59. hexagram: Rozptýlení × Rozklad). Osvědčuje se mi u každého nalezeného hexagramu porovnat oba typy překladů (např. Král × Petříček), protože leccos člověku dojde až při srovnání. V případě vážnějšího zájmu je ovšem nutné si opatřit nějakou příručku.
-
Pozor na chyby při překladu nebo tisku. Překlad Wilhelma z Eko-konzultu se jimi jen hemží, zato Richterova kniha z téhož nakladatelství je dobrá. Ale i ve vynikající Králově knize jsem našel špatně označený jeden trigram v hexagramu.
-
Zda je ale I-ťing opravdu schopen komunikovat s vesmírným informačním polem (či jak to nazveme), se můžeme jenom dohadovat. Zda je házení mincemi pouhá náhoda nebo ne, nám věda neřekne. V každém případě však I-ťing obohacuje paletu metod klinické psychologie a může být velmi vhodný např. při individuální nebo kolektivní psychoterapii.
-
Literatura: Král, O.: I-ťing, Kniha proměn. Maxima, Praha, 1996; Wilhelm, R.: I-Ging – Kniha proměn. Eko-konzult, Bratislava, 1995; Richter, J.: Kapesní I-ťing. Eko-konzult, Bratislava, 1997; IGING (přeložil K. Maradas v r. 1933). Svatá Mahatma, Brno, rok neuveden; Petříček, P.: Kniha Proměn I-ťing. Npress, Praha, 1999; Spaulding, Richards: Jednoduchý I-ťing. Pragma, Praha, 1996; Bezruč, P.: Slezské písně. SNKLHU, Praha, 1954; Mabry, J. R.: Malá kniha Tao Te Ťing. Volvox Globator, Praha, 1996; Internet – web Večerní úsvit (http://usvit.mysteria.cz/index.html). O dalších „vědách mezi nebem a zemí“ píšu zde.
Konec
GC3P733 – verze 1.2 z 31. 10. 2012
(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl 2012
