Křivský Ladislav
8.12.1925 - 24.4.2007
astronom
Ladislav Křivský byl český astronom, který v dospívání prošel nelehkými léty druhé světové války za aktivní účasti v protinacistickém odboji.
Po válce zamířil na Přírodovědeckou fakultu, kde v roce 1948 vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii.
Zajímal se kromě astronomie o biometeorologii, přírodu, mineralogii, geologii, malířství a egyptologii
Válečné zkušenosti ho přesvědčily Ladislava Křivského o potřebě nového, spravedlivého uspořádání světa, vstoupil tedy do komunistické strany, a protože to myslel opravdově, dopadla na něj po roce 1968 trestající normalizační ruka strany zvlášť vážně. Dostal se nakonec i na seznam Ústředního výboru KSČ osob nepřátelských státnímu režimu a z tohoto období pochází i jeho životní krédo "Vlastní zkušenost: lidská blbost nezná hranice a je neporazitelná."
Naštěstí i po těchto událostech mohl dál pracovat na ondřejovské observatoři. Jeho vědecké úsilí bylo velmi rozsáhlé - vypracoval na 330 prací především o slunečních erupcích a jejich emisích a efektech v meziplanetárním prostoru a na Zemi, mezi nimiž vynikají např. Vpády energetických elektronů ze Slunce do horní poloviny ozonosféry, Ozon a sluneční aktivita, Slunce a předčasný konec družice Telstar, Rádiové záření při pádech úlomků komety na Jupiter.
Ladislav Křivský často a rád přednášel na různých hvězdárnách, na kterých měl spoustu přátel. Miloval přírodu, chození na houby, dobré sýry, maďarské klobásy a dobré víno. Často tak od něj bylo slyšet, "Přivezte nějaké víno, já teď jedu přednášet do Bratislavy a dovezu skvělé maďarské klobásy. Mám tam dobrý pramen." A tak se často besedovalo do ranních hodin.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Určitý typ proměnných hvězd se také označuje jako:
1. starbucky
2. miridy
3. blazary
4. Seifertovy proměnné
5. excentricky proměnné
B) Které hvězdy z níže definovaných skupin skončí na konci své evoluce ve stavu tzv. černého trpaslíka?
6. všechny hvězdy do vzdálenosti 500 světelných let od Slunce
7. hvězdy o hmotnosti našeho Slunce
8. všechny hvězdy se silným magnetickým polem
9. hvězdy s počáteční hmotností větší než 50 hmotností Slunce
0. všechny hvězdy u nichž převáží uhlík nad vodíkem
C) Vnější vrstvy hvězd na hlavní posloupnosti jsou tvořeny především:
1. vodíkem, kyslíkem a uhlíkem
3. není možné zjistit chemické složení
5. protuberanční ionosférou
7. dusíkem, uhlíkem a vodíkem
9. vodíkem a heliem
D) Pojmenováním „Činka“ (v souhvězdí Lištičky) označujeme:
2. stín temné hmoty
4. pozůstatek po výbuchu supernovy
6. eliptickou galaxii
8. temnou mlhovinu
0. planetární mlhovinu
Kontrolní součet 18
Výpočet
N 49° 54.(B+A)(D/2)(B-A)
E 014° 47.(C-A)(C-2xA)(AxAxA+D)