Korálky
KORÁLKY – rozdělení – historie
Pod slovem korálky si představíme různě velké, převážně skleněné, kuličky s dírkou uprostřed, obvykle navlečené na šňůrce, a tak tvořící šperk – náhrdelník, náramek, náušnice. Prapředky korálků však byly jakékoliv předměty s dírkou, kterými se lidé začali zdobit již v době kamenné – mušličky, kamínky, semínka, dřívka, kousky zvířecích kostí či drápů. Vznik prvních nástrojů umožnil vyvrtat dírku i tam, kde chyběla. Nejstarší předměty s dírkou sloužící pro ozdobu byly nalezeny ve Francii a pocházejí z doby před 40 000 lety, v Austrálii byly nalezeny ozdoby z klokaních kostí staré 15 000 let, v Africe korálky ze skořápek staré 12 000 let. Nejprve byly korálky používány pouze na ozdobu, s postupem doby začaly ale plnit i jiné funkce. Staly se tak náboženskými symboly, plnily ochrannou funkci (sloužily jako amulety), dokonce se staly i platidlem.
Nejstarší doklady o skutečné výrobě korálků pocházejí z Indie, z města Harrapa. Archeologové zde nalezli velké množství korálků, nástrojů k jejich výrobě a dokonce i zbytky pecí sloužících k jejich vypalování staré přes 4 600 let. Korálky byly tehdy vyráběny z mastku, měkkého nerostu, do kterého bylo možné snadno vyvrtat dírku. Takto připravené korálky se vyleštily a nakonec při vysoké teplotě vypálily v peci. Indové dokonce vyráběli i měděné vrtáky, jež jim umožňovaly vyvrtávat dírky i do polodrahokamů, achátů a karneolů – takto vyráběné korálky byly velice ceněné dokonce až v daleké Mezopotámii.
První sériově vyráběné korálky byly z fajánsu – směsi křemičitého písku a vápence, jež se roztavila, přemílala a znovu přetavovala při vysokých teplotách. Kuriozitou byly modré korálky napodobující vzácný lazurit, při jejichž výrobě se do směsi přidával oxid měďnatý nebo azurit. Dle mnohých historiků je právě fajáns předchůdcem skla.
Nálezy prvních skleněných korálků pocházejí opět z Indie, kde se začaly vyrábět již 1 700 let před naším letopočtem, v Egyptě o 200 let později. V oblasti jižně od Kavkazu se však našly skleněné korálky, jež byly vyrobeny již 2 400 let př. n. l. Kolem roku 200 př. n. l. pak v Indii vynalezli nový způsob výroby korálků tažením umožňující výrobu stovek drobných korálků najednou. Tato technika se v Indii používá dodnes.
Dřevěné korálky, jak už sám název napovídá, se vyrábějí soustružením a poté řezáním různých druhů dřeva. I z tohoto důvodu je tvarová škála velice omezená. Po vysoustružení a jemném obroušení se korálky dále povrchově upravují – je možné je nechat přírodní (vynikají především některé barevné druhy dřev), dále mořit (zůstane vidět kresba dřeva), barvit či ručně malovat. Můžeme si také koupit povrchově neupravené korálky a ozdobit si je sami. Většina korálků se již dále nelakuje. Kromě výroby přírodních šperků (hlavně v kombinaci s kůží) se dřevěné korálky využívají i při výrobě bytových doplňků – kdo by neznal korálkové dveřní závěsy či různé drhané doplňky s korálky.