How good are you at easy counting, aneb jak dobrí jste v pocítání, je druhá z osmi mystery keší, které budou v prubehu pár mesícu umísteny na Pardubicku. Spolecné pro tyto keše bude císlo, které naleznete v každé z nich. Po sectení všech osmi císel se vám otevrou brány ke keši bonusové – deváté.
U této keše se nenechte odradit názvem, nejedná se nic složitého. Chce to jen dosadit pár císel namísto písmen a je to :o)
Používejte pouze celá císla od 1 do 9. (mohou se opakovat)
Souradnice finálky: (malá small)
N 50° 03.(A-G)(E-B)(C+D)
E 015° 44.(F-G-H)(CxA)(G+F)
Jelikož je tato úloha urcena žákum základních škol, mužete si dále v listingu o jedné pardubické ZŠ precíst. Keš se nachází v lesíku u sousední "vsi":o).
Slavnostní otevrení školy se uskutecnilo 28. ríjna 1924. Byl pozván i pan ministr. Ten se však pro pracovní zaneprázdnení nemohl zúcastnit. Jako poselství napsal v dopise:
„Považoval jsem za svoji povinnost pusobiti a pracovati , aby škola naše stala se v pravde školou lidskosti, vychovávající vpravde uvedomelou, osvícenou, povšechnými a pokud lze i praktickými znalostmi obohacenou mládež. Aby tohoto úcelu bylo dosaženo, považoval jsem za nutné, aby v prvé rade ucitelstvo bylo svobodno, aby vyucovati mohlo svobodne dle poznatku vedy a na podklade vedeckém…….žádný z pokrokových programu, hledisk, tužeb a prání lidí nemuže být uskutecnen bez dobré školy a dobré školní výchovy. Proto považoval jsem dobrou školu v cele se schopným a pokrokovým, hmotne zajišteným ucitelem za nejlepšího cinitele pokroku, svobody a lepší budoucnosti jednotlivcu, národu a státu.“
Zacátek školního roku nastal 1. zárí 1924 s peti trídami, ve kterých se ucilo 236 detí. V jednotlivých trídách se pocet žáku pohyboval od 35 do 72 (pátá trída). Žáci pocházeli z Pardubic – Prerovska, Svítkova a Popkovic. Vedle hlavních predmetu – ctení, psaní, pocítání, se vyucovalo i náboženství ( rímsko-katolické, ceskobratrské, evangelické), ženským rucním pracím, telocviku a nepovinne nemcine.
Škola zacala plnit svou funkci výchovnou a vzdelávací, podílela se i na spolecenském živote obce. Byla zrízena školní knihovna, pro chudé deti byly organizovány vánocní nadílky za dary, které škola obdržela. V zimních mesících zdravotní stav žactva byl natolik neuspokojivý, že z duvodu velké nemocnosti (príušnice, spála a spalnicky) byla škola uzavrena a desinfikována. Postupne byla budována školní zahrada o celkové rozloze 126 aru. Cást zahrady byla promenena v sad a byl založen kvetinový záhon. Pro cvicení byla vyclenena jižní cást zahrady a od ostatní oddelena brízkami. Škola porádala pravidelne ruzné slavnosti – k výrocí narození pana prezidenta T.G. Masaryka, 28. ríjna – oslavy vzniku státu, památný den Mistra Jana Husa.
Na konci školního roku žáci absolvovali „vycházky“ napr. na Kunetickou horu, nebo výlet do Prachovských skal, na Hrubou skálu, do Brandýsa nad Orlicí, Slatinan…
Konec 30. let znacne ovlivnil i školu. Žáci, ucitelský sbor a rodicovské sdružení prispívají financne na obranu státu. V prosinci 1938 byl vydán výnos, aby všechny úrední místnosti, tedy i škola, byly oznaceny státním znakem jako jediným symbolem státní svrchovanosti, obrazy obou prezidentu mely být uloženy do príslušných úredních archivu. Žáci školy se zapojili do sbírky šatstva, prádla a obuvi ve prospech uprchlíku ze zabraného území (Sudet).
Od zárí 1939 bylo narízeno zastavit vyucování z duvodu „ neprátelství mezi ríší Nemeckou a Polskem“. 3. zárí obsadily školní budovu oddíly ríšské branné moci, které se v ní ubytovaly. Zabraly všechny trídy, šatny v 1. poschodí, prízemí i suterén. Škole zustaly kabinety a reditelna. Ve sborovne byli ubytováni poddustojníci. Pravidelné vyucování bylo zahájeno až 16. ríjna 1939 v náhradních prostorách. Deti z prvních tríd chodily k Poprovum, kde pro ne byla prestavena kulna, druhé trídy se ucily v telocvicne Sokola, v budove konsumu proti Fantovým závodum našly útulek tretí trídy. Ctvrté a páté trídy chodily do Drtinovy školy v Pardubicích na odpolední smenové vyucování. Protože byl upraven maximální pocet detí ve tríde na 45, Habrmanova škola mela na konci tricátých let v peti rocnících 11 tríd s celkovým poctem 317 žáku. Ve velmi ztížených podmínkách byla po celou dobu druhé svetové války výuka zachována, žáci docházeli do školy pravidelne a vyucování pokracovalo podle Normálních ucebních osnov pro obecné a meštanské školy s ceským vyucovacím jazykem. I pri strídavém polodenním vyucování zustal zachován plný pocet ucebních hodin.
Po skoncení druhé svetové války byl školní rok 1945-46 zahájen opet v budove školy. Žáci se vrátili z prechodných míst, kde probíhala výuka behem války. 13. kvetna 1946 byl zaveden telefon. Po sedmiletém prerušení zahájil 2. 9. 1946 provoz opet školní rozhlas.
Od pocátku školního roku 1948-49 se vyucovalo podle nových ucebních plánu a osnov, které byly vypracovány na základe nového školského zákona. 19.7. 1950 byl škole propujcen název „Národní škola profesora Dr. Zdenka Nejedlého“. Škola byla stále petitrídní, do vyšších rocníku žáci ze Svítkova docházeli do mesta. Protože se pocet obyvatel zvyšoval, a také v okolních obcích (Staré Cívice, Srnojedy, Lány na Dulku) byl stále vetší pocet detí, ukazovala se potreba zrídit úplnou devítiletou školu. V roce 1961 bylo rozhodnuto, že je treba provést prístavbu stávající budovy k získání dalších prostor, aby se zapocalo s prestavbou na základní devítiletou školu. V breznu 1962 byla zahájena prístavba, kdy z obou stran byla k budove pristavena nová krídla, dále pak telocvicna a školní jídelna. Ukoncení prací bylo plánováno na zahájení školního roku 1963-64, což se podarilo, a 2. zárí 1963 byla škola slavnostne otevrena. V tomto období došlo k velkému rozvoji. Vrátily se trídy, které jako celé kolektivy byly presunuty z Pardubic. Škola zacala žít pravidelným životem, deti se zapojily do ruzných sportovních souteží, branných závodu a byly vetšinou úspešné. V rámci pionýrské organizace pracovala rada kroužku.
Pocty žáku na škole byly v letech 1967 – 1990 velmi vysoké. Vyskytovaly se trídy s 34 – 36, ojedinele i s 39 žáky.Od školního roku 1976 se zacalo v první tríde vyucovat podle nového pojetí. Nejpodstatneji se zmeny projevily v matematice. Bylo zavedeno množinové vyucování. V ceském jazyce byly zacleneny prvky dramatické výchovy. Prínosem byly i další nové formy práce – spousta pokusu, práce ve dvojicích, skupinové vyucování. V osmdesátých letech postoupilo „nové pojetí“ výuky na druhý stupen. Bylo nutné zarizovat odborné pracovny, vybavovat je moderními potrebami, prístroji a pomuckami.
Škola se stále opravovala a vylepšovala. Témer každý rok se ucebny malovaly. Vetšinu prací si ale musela zajištovat škola sama s pomocí rodicu a patronátních závodu. Na úpravách školního hrište se velkou merou podíleli starší žáci se svými uciteli. Hrište bylo pokryto asfaltovým povrchem, aby v zime mohlo sloužit jako kluzište. S pomocí patronátní vojenské posádky byl vybudován letní tábor ve Drevíkove, kde mohly deti trávit cást letních prázdnin.
Na konci osmdesátých let se prioritním v živote školy stává plynofikace. Celá akce mela být hotova do zacátku topné sezóny, ovšem pro obtížné shánení materiálu byl termín zpožden. Protože v ríjnu již byla velká zima a škola nemohla být vytápena, byly od 16.10.1989 jednotlivé trídy rozmísteny do šesti škol v Pardubicích. Obtížná situace nastala pro ucitele druhého stupne, kterí museli o prestávkách precházet mezi dvema školami v Polabinách. Až 3. listopadu se všichni vrátili do svítkovské školy, kde již bylo teplo a príjemne.
