Valec - barokní mestecko
Ackoli se Valec poprvé objevuje v písemných pramenech až k roku 1358, osídlení zde jiste vzhledem k príznivé poloze na úpatí jihovýchodních Doupovských hor existovalo mnohem dríve. Dnešní název vznikl nekdy v 1. polovine 13. století ze jména Válek (puvodne snad Valentin), který zde mel dvur.Významný predel v dejinách vsi znamenalo privilegium z 2. prosince 1514, které na žádost majitele valecského panství Jakuba z Vresovic udelil Valci Vladislav Jagellonský. Povýšil Valec na mestecko a udelil mu napr. týdenní trh, dále výrocní devítidenní trh, priznal právo užívat pecet a pecetit zeleným voskem. V roce 1517 koupil Valec Kryštof Štampach - tento rod pak behem dvou staletí podstatne ovlivnil tvárnost mestecka, stejne jako hrabata z Globenu od roku 1721. Dominantní stavbu Valce predstavuje bezesporu zámek, na jehož míste stál kdysi gotický hrad, pozdeji renesancne prestavený. Stavba byla za hrabete Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu cástecne barokne upravena staviteli F.Barellim a po nem G. A. Biana Rossou, k dokoncení velkolepé barokní prestavby pak došlo až za Globenu v letech 1730-1733. Zámek pak byl ješte upraven novobarokne v letech 1895-1896. Roku 1945 byl hrabeti Larischovi zámek zkonfiskován a predán do užívání Organizaci politických veznu. Roku 1947 jej ministerstvo zemedelství prideluje Ústrednímu reditelství státních lesu a statku. Pozdeji je objekt užíván jako domov pro korejské deti a od roku 1953 jako Detský domov. Veškerá cinnost byla náhle ukoncena požárem zámku 2.4.1976. Po požáru prevzalo do operativní správy a v roce 1978 získalo zámek Krajské stredisko památkové péce v Plzni. Dochází k provizornímu zastrešení zámku a probíhá záchrana parku. Až v roce 1995 je zapocata stavba strechy zámku a v roce 1996 rekonstrukce fasád. K zámku neodmyslitelne patrí též rozsáhlý a proslulý park budovaný stejne jako zámecká budova ve dvou stavebních etapách. Zejména druhá fáze jej obohatila o známou galerii plastik z dílny Matyáše Bernarda Brauna, z nichž se jich dodnes dochovalo 27. Hned po Šporkove východoceském Kuksu tak Valec vlastní nejpocetnejší soubor kopií soch tohoto umelce. Významnou památku Valce predstavuje v neposlední rade zámecký kostel Nejsvetejší Trojice, podstavený architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710 - 1728. Pred ním pak sloup Nejsvetejší Trojice F. M. Kanky z roku 1725 se sochami ceských patronu z dílny M. B. Brauna. V mestecku jsou k videní i další zajímavé stavby, napr. budova fary ci mestského kostela sv. Jana Krtitele. Valec by mela být pro svou architektonickou krásu a citlivé zasazení do prekrásné krajiny Doupovska casto vyhledávaným místem. Až budou všechny její památky nakonec opraveny, stane se jiste barokním skvostem západních Cech i barokním klenotem Evropy.
Tato celkem nenárocná multi-cache vás provede po Valci, kde se zastavíme u nekterých památek. Tato cache nejde odlovit v noci, protože vás zavede i do zámeckého parku, kam je prístup pouze ve dne. Park je otevren denne od 9:00 do 20:00. Zaparkovat mužete na úvodních souradnicích a odtud se vydat na první stage.
1. zastávka: Hrbitovní kaple Panny Marie Bolestné
N 50° 10,348 E 013° 15,560
Na jihovýchodním okraji mestecka se rozkládá nový hrbitov se hrbitovní kaplí Panny Marie Bolestné postavenou v roce 1751.Byla založena farárem Matyášem Jirím Manitzerem, duchovním ve Valci, který byl na své prání pohrben pod oltárem této kaple. Obdélná plochostropá lod je ukoncena trojbokým presbytárem. Fasády jsou cleneny liénami a cabrakami. V nice trojúhelného štítu vstupního prucelí stávala soška sv. Barbory. V letech 1990-1993 probehly zásluhou valecských rodáku záchranné práce na kapli a hrbitove.
Spocítejte slova na malé tabulce u silnice uprostred kaple - A
2. zastávka: Kostel Narození svatého Jana Krtitele
N 50° 10,455 E 013° 15,260
Farní kostel Narození svatého Jana Krtitele je umísten v pomyslném težišti témer trojúhelníkového Trhového námestí ve Valci. Terén námestí vzhledem k východu zretelne klesá a tak má západní prucelní vež zcela dominantní postavení.
Jednolodní stavba s osmibokým presbytárem, Pohrební kaplí a kaplí Božího hrobu. Vpravo se nachází sakristie a nad ní a patre oratorium. Na západní strane hranolová vež s drevenou nástavbou zvonice a ochozem vežníka. V interiéru renesancní Pohrební kaple Štampachu je dochován epitaf a cenný soubor 11 štampachovských náhrobníku ze 17. století, které jsou zacleneny do seznamu Státních kulturních movitých památek. Složitý pudorys kostela vznikl postupnými prístavbami - severní cást lodi je románská nejspíše z pol. 13. stol., pravoúhlá cást puvodního presbytáre je gotická, vež a Pohrební kaple jsou renesancní, kaple Božího hrobu a chór pocházejí z rozhraní 17. a 18. století. Pri barokizaci lze predpokládat shodného architekta jako u novostavby zámeckého kostela, jím mel být G. A. Biana Rossa. Ke konci 19. století byly fasády upraveny s použitím novobarokních prvku. Až do konce 16. století se kolem kostela nacházel hrbitov. V barokním období byly na terasu pred jižní prucelí umísteny sochy svetcu sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Krtitele a sv. Antonína Paduánského. Nejzajímavejší výtvarnou soucástí výzdoby kostela jsou nástropní malby zpocátku 17.století. Hlavní oltár pochází z 18.století, varhany z 19. století. Pri rekonstrukci fasád provádených v letech 1999 - 2001 zjištené nálezy na stenách objektu umožnují predpoklad, že kostel ve výrazne menší velikosti byl pravdepodobne staven již v 11. ci 12. století.
Prohlídnete si kostel ze všech stran a spocítejte všechny vežicky (jsou zakonceny krížem) - B
3. zastávka: Mariánský sloup
N 50° 10,461 E 013° 15,229
Na námestí naproti kostelu stojí Mariánský sloup s plastikou P.Marie z pocátku 18. Století. Za povšimnutí stojí také dnešní budova radnice cp. 119 - puvodne Panský dum, pozdeji využíván jako hostinec s porážkou, s reznictvím. Pochází z pol. 18. století a archetektonicky doplnuje soubor barokních staveb mestecka.
Spocítejte schody pred Mariánským sloupem od silnice - C
4. zastávka: Hospital
N 50° 10,408 E 013° 15,077
Panský hospital (pozdejší tzv. stará škola) cp. 5. Špitál pro šest mužu a šest žen založil hrabe Johan Ferdinand Kager-Globen. Budova byla postavena v letech 1738-1741 v barokním slohu. Kamenný vstupní portál nese štampachovský aliancní znak. Interiér plochostropý s cástecne dochovanou puvodní dispozicí.
Spocítejte hroty korunky na znaku nad dvermi - D
5. zastávka: Dum zámeckých kaplanu (fara)
N 50° 10,385 E 013° 15,070
Nákladná barokní stavba pochází z roku 1701, fasáda clenena pilastry a prubežnými rímsami, strecha mansardová. Vstupní portál se znakem hrabat Thurn-Walssasina. Interiér plochostropý s pozdne barokními štukovými rámy. Pred budovou stojí drobná výklenková kaple s trojúhelným štítem.
Pocet oken v přízemí napravo od dveří z přední strany je - E
6. zastávka: Kostel Nejsvetejší Trojice
N 50° 10,370 E 013° 15,030
Pred zámkem, na plošine u silnice, stojí barokní kostel Nejsvetejší trojice. Barokní centrální stavbu nechal postavit Jan Kryštof Kager ze Štampachu v letech 1710 - 1728. Stavitelem kostela byl, dnes témer zapomenutý stavitel Šporkovy doby, Giovany Antonio Bianno Rossa, štampachovský architektus. Na Valci se poprvé objevuje v doprovodu Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu a stává se polírem jeho tehdejšího architekta Francesca Barelliho, autora barokní prestavby zámku. Po smrti Barelliho nastupuje na jeho místo. Stavby Bianna Rossy na tehdejším Valecském panství, jsou patrne jeho jediné stavební realizace u nás. Umírá ve Valci roku 1732. Po stranách ctvercové lodi s trojboce zakonceným presbytárem stojí dvojice hranolových veží, v jejichž prízemí je sakristie a v patrech oratore. Hlavní prostor je sklenut mohutnou kopulí s osmibokou lucernou. Kopule byla v 50. letech nevhodne opravena. Trojdílné prucelí vrcholí štítem s volutovými krídly, v nice štítu je umístena socha Madony. Vrchol a strany štítu zdobí sochy svetcu. V nikách presbitáre jsou sochy sv. Jana Krtitele a sv. Šebestiána. Hlavní prucelí, je stejne, jako fasáda cleneno pilastry s ozdobnými hlavicemi z cerveného pískovce. V ose presbytáre je klasicistní prístavek z roku 1840. Interiér kostela, zejména oltární obrazy a figurální výzdoba oltáru, jsou velmi poniceny rádením zlodeju a vandalu. Naopak zachovalé jsou dobové intarzované lavice a stejne zdobená zpovednice. Velmi hodnotné jsou barokní varhany zhotovené pro zdejší kostel pražským varhanárem Leopoldem Spiegelem kolem roku 1720. Roku 1994 zubem casu ponicené varhany zdarma pan Nans Ritter zpravil. K ruzným príležitostem se zde donedávna porádaly varhanní koncerty. V soucasné dobe je kostel pred rozsáhlou rekonstrukcí a verejnosti neprístupný.
Kostel v soucastné dobe prochází rekonstrukcí a tak zde nemusíte nic zjištovat.
7. zastávka: Sloup Nejsvetejší Trojice
N 50° 10,379 E 013° 15,000
Sloup stojí pred kostelem Nejsvetejší Trojice. Vzniká soucasne s dokoncovacími pracemi na kostele. Jeho stavbou plní Jan Ferdinand Kager Globen poslední vuli své manželky, která necekane umírá roku 1727 v Dolní Falci. Byl zhotoven roku 1730 zrejme podle návrhu arch. F.M.Kanky, autorství je pripisováno Antonínu Braunovi, synovci Matyáše Bernarda Brauna. Sloup se skládá z mohutného trojbokého soklu, na nemž stojí vysoký obelisk. Spodnímu hranolu jsou predstavené tri samostatné sokly se sochami sv. Ludmily, sv. Vojtecha a sv. Prokopa. Na rozích horní cásti soklu jsou sochy sv. Václava, sv. Víta a na protilehlé strane socha sv. Jana Nepomuckého. Nad nimi v cele soklu socha Madony a nad ní už kolem obelisku sochy Krista a Boha Otce.Sloup Nejsvetejší Trojice je stejne jako interiér kostela znacne ponicen rukou vandalu a zlodeju. V soucasné dobe jsou sochy v rekonstrukci.
Postavíte-li se pred sloup a zády ke kostelu uvidíte pred sebou nekolik schodu ke sloupu. Jejich pocet je - F
8. zastávka: Zámek
N 50° 10,490 E 013° 14,990
První zmínka výslovne zminující zámek je z roku 1526, kdy byl pravdepodobne vystaven pozdne gotický hrad Jakubem Kyšperským z Vresovic. Roku 1585 bylo sídlo prestaveno Václavem Štampachem ze Štampachu na pozdne renesancní zámek, jehož podoba není známa. V letech 1695-1712 došlo k velkorysé barokní prestavbe za Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu. Zámek byl prestaven na ctyrkrídlou dvoupatrovou budovu kolem obdélníkového dvora. Hlavní prucelí bylo cleneno rizality a pilastry a melo dve hranolové veže v rozích. Roku 1870 byl zámek upraven v novorenesancním stylu a v letech 1895-1896 novobarokne.
V interiérech se nachází hlavní sál s Braunovou pozdne barokní štukovou výzdobou vytvorenou ve 30. letech 18. stol. Malby byly provedeny technikou "al fresco".
Od zestátnení roku 1945 známek znacne chradne. Nejvetší ránu však utrpel pri požáru 2.4.1976, kdy kompletne vyhorel. Až v roce 1995 dochází k razantnejší rekonstrukci. Roku 1999 je dokoncena celková oprava vnejších fasád. Nyní intenzivne probíhá obnova interiéru a príprava na zprístupnení zámku.
Uvedené souradnice vás zavedou do zámeckého parku, odkud dobre uvidíte na zámek. Pocet oken ve druhém patre na strane smerem k vám je - G
V parku se urcite projdete i v tesné blízkosti zámku, ale jen tam kde je to povoleno. Pokud si vás všimne správce, tak vám možná ukáže i maketu zámku, tak jako nám. Ke keši samotné nechodte prímo za šipkou, ale trochu to obejdete a šipka vám pak ukáže na malou pešinku. Kešku prosím zase dukladne zamaskujte.
Cache se nachází na:
N 50° 10,B[C+E][D-C]
E 013° 14,A[E+F][G-E]
Tady mužete tuto cache ohodnotit.