Pamatne lipy Merunice Traditional Geocache
DarkLord Reviewer: Archivace listingu keše
DarkLord Reviewer
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato kes vas zavede do obce Merunice.U vstupu do kostela sv.
Stanislava poblíž cp. 72 a kamenného sloupu a pred presbitárem u
cp. 69, stojí dve památné lípy. Lípa malolistá a Lípa velkolistá
obvod kmenu 285 cm, 380 cm
Historie obce Merunice
První písemné zmínky o Merunicích pocházejí z 12. století,
kdy obec patrila k teplickému klášteru zasvecenému Janu
Krtiteli,jehož zakladatelkou byla královna Judita, manželka krále
Vladislava I. Nejstarší osídlení je známo již o mnoho dríve. Již v
8.století zde žil lid knovízké kultury. První doklad prokazující
existenci obce pochází z roku 1295 a zminuje se o vladykovi Janu,
který vlastnil zdejší tvrz, nejstarší budovu v obci, která je
dodnes soucástí statku, a vlastnil patrne i ves. Podle Premysla
Peera v knize „Dejiny Teplicka do roku 1848“ byly Merunice
zemanskou vesnicí. V letech 1310-1325 se uvádí na tvrzi merunické
zeman Mikula,který drží cást vsi. Název obce se vyvíjel z názvu
Mironice, což by mohlo znacit lid Mironuv.
Merunice v té dobe byly pravdepodobne drženy nekolika
zemany.Ve 14.století byla ves v držení trí zemanu a byla rozdelena
dle toho.V tomto století patrila cást vsi ke hradu Skalce. Druhou
cást vlastnili približne od roku 1300 spolecne Lipold a Frycek z
Moravevsi, po roce 1363 ji spravoval již jen Frycek..Tretí cást
vlastnil Bavor z Merunic,jenž mel v erbu podkovu. Pocátkem 14.
století koupili od pánu z Moravevsi díl obce Vchynští. Kolem
letopoctu 1380 vlastnili ves bratri Rykér,Petr a Eberhard ze Skalky
a Martin Vchynský, který byl v roce 1386 patronem kostela svatého
Stanislava, jenž je dnes význacnou kulturní památkou. Od roku 1415
do konce 15.století byli majiteli vsi, která patrila dríve ke
hradu Skalka, rytíri ze Sulevic.Nejprve snad Erhart, pak syn Vanek
a Erhart. K letopoctu 1444 se v písemnostech vyskytuje jméno Jana z
Merunic , kdy patrne prodával ves Újezd i s tvrzí. Není nijak
doloženo, zda Jan z Merunic sídlil na tvrzi.
Približne v polovine 15.století se objevuje jméno
Katharina von Kistri, jež mela darovat poddaným les. Pocátkem
16.století koupil Depolt z Lobkowic cást obce, jež drželi
Vchynští , který již dríve koupil cást obce patrne kolem roku 1538,
jak uvádejí Desky Zemské. Do poloviny 16.století patril statek pánu
z Merunic Lounum . Po neúspešném povstání mest proti Ferdinandu I.
v roce1547 propadnul majetek lounských královské korune. Postupem
doby koupili majetek Lobkowicové . Od 16.století spadají Merunice
pod bílinskou vetev rodu Lobkowicu. Od tohoto data toho o vsi není
moc známo.Lobkowicové spravovali majetek nepretržite až do období
první republiky.
Približne od r.1600 zacala v Merunicích pracovat
matricní správa. Z konce 17.století je známo jméno rychtáre
Stanislava Redela a jeho rádcu, jimiž byli Georg Sieber , Georg
Pflugbeil a Jakob Kose. K roku 1787 mela obec 77 domovních
císel. Pestovalo se ovoce, byla zde cinnost rolnictva a težily
se ceské granáty na vrchu, jenž se dodnes nazývá Granátka. Tento
nepatrný vrch, jenž leží asi 300 m jižne od obce, byl ke konci
tretihor sopkou. Opalisové hadce zvané granáty pro svou príznacnou
barvu se zde nachází dodnes. V roce 1833 patrilo
merunické panství pod libceveské a drželi jej, jak bylo receno,
Lobkowicové, presneji v té dobe Ferdinand Lobkowický.
Merunice mely v té dobe 438 obyvatel a nemecky se zvali
Meronitz. Kolem r.1870 mely již školu, poplužní dvur, kostel
Sv.Stanislava byl farním, mely ovcín, mlýn i myslivnu.
Ottuv slovník naucný se zminuje o Merunicích též v tomto
duchu. V té dobe se zde težilo mladé hnedé uhlí, kterým se
topilo i v parních prackách na statku, ale bylo i jedním z hlavních
príjmu pro obyvatelstvo v dobe, kdy bylo málo práce.Dolovalo se
rucne a dodnes jsou zde patrné stopy po této cinnosti, hlavne
propady.Traduje se, že se jednoho dne propadla zeme pod orajícím
sedlákem a ten zmizel i s potahem a pluhem.Slabá vrstva bílých
nadložních písku umožnovala celkem snadné dolování. V dobe težby
granátu a dolování dosáhl pocet obyvatelstva bezmála1000. Postupný
úbytek obyvatelstva nastal po ukoncení težby granátu a hlavní vliv
mel na stav obyvatel i rozvoj težby hnedého uhlí a prumyslu v
pánevní oblasti. Vesnice získala zpet zemedelský charakter a ten si
drží dodnes. Obec Merunice, stejne jako ostatní obce v okolí, byla
po roce 1938 pripojena k nemecké ríši,jako soucást sudetské župy.
Hranice s protektorátem byly nedaleko obce smerem na jihovýchod a
smerem na jihozápad k mestu Louny. Nejvetší úbytek obyvatel nastal
pri odsunu nemeckých obyvatel po druhé svetové válce, která se obce
jinak vubec nedotkla. Z tak rapidního úbytku obyvatel se
obec velmi težko vzpamatovává dodnes, kdy pocet obyvatel
stagnuje na približne na 250, s pripojenou obcí Žichov potom cítá
na 300 hlav.
Socializace venkova a zejména kolektivizace
zemedelství poznamenala významne zdejší prostredí. Nedá se ríci, že
zcela negativne, jelikož za cinnosti státního statku nastal rozvoj
zemedelské výroby a v zemedelství mela obživu vetšina
obyvatel, hlavne v živocišné výrobe. Po roce 1989 dochází k
likvidaci státního statku a k úplnému útlumu živocišné výroby. Puda
se vrací restituentum, prevažuje hlavne rostlinná výroba. Nastává
strmý nárust nezamestnanosti, který ješte umocnuje
restrukturalizace prumyslu a útlum težby uhlí v pánevní oblasti.
Procento nezamestnanosti dosahuje bezmála hrozivých 30% .
Použité prameny :
Archivní materiály Oblastního
muzea v Teplicích
Oficialní
web obce Merunice
Keš je plastová krabicka 13 x 13
x 7 cm
Je uložena na lehce prístupném
miste mezi obema stromy.
Není potreba nikde hrabat ani nic
rozebírat.
!! Respektujte, že pro významné stromy platí zvýšená
ochrana.!!
! Približovadlo proto nechte na blízké odstavné ploše
!
Startovací vybavení keše:
TB London Taxi, 2x odznak, turistická známka na hul 2x,
prívesek znameni Lev, poukázka do solaria,
logbook, tužka , orezávátko
Additional Hints
(Decrypt)
šebhobiáx argeron