Vývoj světového filmu
Film - nejmladší umělecký tvůrčí obor vzniká na konci 19. století ve Francii. Bratři Luis a August Lumiérovi předvedli poprvé 28. prosince 1895 v Paříži veřejnosti pohybující se obrázky. Syntetické umění – zahrnuje v sobě celou řadu dalších uměleckých disciplín hudba, literatura, dekorace. Technické požadavky optika, chemie. Má, vysokou smyslovou názornost a sdílnost – konkrétní, emotivní pro diváka => z nejpůsobivějších je to zvuk a obraz. Největší dopad na lidi působí přes televizi.
Etapy vývoje filmu: zpočátku to nebylo umění, ale možnost prosté registrace skutečnosti. Éra němého filmu – první třetina 20. Století. Etapa zvukového filmu začíná od roku 1927. První, zdařile ozvučeným filmem se stal Jazzový zpěvák. Někteří ale zvukový film odmítají. Chaplin říká: „Dialog je pro film právě tak málo užitečný jako slovo pro Beethovenovu symfonii.“ Poválečná etapa: film prudce ovlivněn technikou barevný film ŠUPky – širokoúhlé promítání stereofonní záznam zvuku, polyekranové promítání (na několik pláten.) Vynálezce čes. režisér Alfréd Radok panoramatické promítání – plátno do kruhu. Rozvoj televize, vznik filmových škol – Praha, Paříž, Moskva u nás FAMU – patřila k nejuznávanějším na světě. Velmi bohatá co do oblasti filmového žánru – válečný, katastrofický, akční, porno, psychologické, westerny (1. byl natočen roku #1963 – Velká železniční loupež; 1968 Tenkrát na západě – Henry Fonda. Naše úspešné filmy : historické velkofilmy, dětské filmy, animované loutkové filmy (Jirí Trnka – Staré pověsti české, Švejk; později Hermína Tyrlová – animované filmy – kapesníky, … , kromě loutek), dětské televizní večerníčky. Velkou roli hraje i propagace filmu – plakátová forma, otázka obchodu, prodeje, distribuce filmu. U nás promítány filmy z východu – i méně hodnotné filmové festivaly – v Karlových Varech třídy A – nejvyšší úroveň.
Mateřská země Francie ( Lumiérové), pak rozvoj v Americe – Charlie Chaplin, Griffith. V Rusku – Sergej Ejzenštejn – film Křižník Potěmkin (tento film hodnocen na celém světě jako film číslo 1)
Amerika a filmový svět – 1896: v New Yorku promítání amerických grotesek – Chaplin, Lloyd Harold, Laurel a Hardy, Chaplin v Londýně prožil smutné dětství. Působil v kabaretech – podoba věčného tuláka Charlieho – rozpracoval ji po příchodu do Ameriky v groteskách – mnohé z nich nádech sociální kritiky. Ve 30. a 40. létech celovečerní filmy – Kid, Zlaté opojení, Světla velkoměsta, Moderní doba, Diktátor
Český film - se rozvíjí od roku 1908 – první filmové společnosti – Kinofa, AB film, Lucernafilm.
V období zvukového filmu se vyvíjí severská, švédská filmová škola – režiséri: Victor Sjőstrom, Gustaf Molander, Ingmar Bergman (Šepoty a výkriky, Hodina vlku, Léto s Monikou, Zázrak panny, Mlčení, Lesní jahody, Scény manželského života) Nejvýznamnější herečka– Liv Ullmanová.
Meziválečný francouzský film – francouzský poetický realismus René Clément, Jean Reno, Gerard Philipe( Fanfán Tulipán), Gina Lollobrigida, Jean Gobin, Alain Delon.
Italský poválečný film – neorealismus – přibližuje se dokumentu ve filmu- neherci - natáčí se mimo ateliéry. Roberto Rossellini – Řím otevřené město. Vittorio de Sica, Luigi Zampa, Damiano Damiani – téma italské mafie Michelangelo Antonioni – film Zvětšenina
Polský film - Andrzej Wajda – Popel a démanty. Zanusi Govalerovič – Farao (podle Boleslava Prusa) válka, okupace Polska
Japonský film - Akira Kurosawa – samurajská historická tématika
Sovětský film - po 2. světové válce Sergej Bondarčuk - Vojna a mír, režisér Kalatosov – 1957. Jeřábi táhnou - mezní film – prolomil hráz válečných filmů. Rusové snadno vyhrávali, rádi umírali za Stalina. Šukšin – jeho filmy trezorové.
Český film– počátky na přelomu 19. a 20. Století. Inženýr Kríženecký (fotograf, později filmař) –natáčel první filmy (spíše registrace událostí) první snímky: Pražský párkař, Lepič plakátů .Viktor Ponrepo – majitel prvního stálého kina v Praze (1907)
Český film meziválečného období - u nás filmové ateliéry – v době, kdy vznikly – nejmodernejší v Evropě. Režisér Josef Rovenský – Řeka. Gustav Machatý – Extáze. Otakar Vávra – i po 2. světové válce – zaměřoval se na historické filmy a na přepisy literárních děl. Začíná tvorba Martina Friče – spolupracoval s V+W – přes 80 filmu. Filmy s Burianem, Novým, Voskovcem, Werichem Vladislav Vančura, … vytvořila se plejáda filmových hvězd – Adina Mandlová, Lída Bárová, Hana Vítová, Jindřich Plachta, Oldřich Nový, Jaroslav Marvan, Vlasta Burian. Studia - Lucernafilm, AB film; ve Zlíně studio pro natáčení reklam (Baťa.) Po 2. světové válce výroba trikových filmů. Herečky -Terezie Brzková, Jiřina Štepničková, herci – Ladislav Pešek, Karel Hőger.
Český film po 2. světové válce - zestátnění filmu. Vrcholná éra českého animovaného filmu režisér Karel Zeman – proslavil se trikovými filmy z Gottwaldova. V 60. letech generace filmařů, kterou charakterizujeme jako novou vlnu českého filmu - mnoho filmů zakázáno – trezorové filmy.Režiséri: Jan Němec, Věra Chytilová, Miloš Forman (v Americe - film Amadeus), Jiří Menzel (Oscar za Ostře sledované vlaky), Vojtěch Jasný, Jiří Krejčík, Karel Kachyňa, František Vláčil (film Markéta Lazarová), Kadár-Klos,( Obchod na korze); Juraj Jakubisko. Vzniká první muzikál – Starci na chmelu. Hrabalovské filmy – točí Menzel, Oldřich Lipský – veselohry. Zdeněk Podskalský – vystudoval v Moskvě – film Noc na Karlštejně. Jiří Sekvenc – dobrodružné filmy.
Některé z hvězd stříbrného plátna:
Ferbasová (21.9.1913-4.8.1976)
Chaplin (16.4.1889-25.12.1977)
Nový (7.8.1899-15.3.1983)
Fairbanks (23.5.1883-12.12.1939)
Baarová (7.9.1914-27.10.2000)
Taylor (27.2.1932-23.3.2011)
Pištek (13.6.1895-5.8.1960)
Mortenson (1.6.1926-4.8.1962)
Racek (24.6.1930)
Haas (18.2.1901-1.12.1968)
Korbelář (3.11.1899-30.11.1976)
Hepburn (12.5.1907-29.6.2003)
Bergman (29.8.1915-29.8.1982)
Gollová (27.2.1912-29.10.1988)
Mandlová (28.1.1910-16.6.1991)
"Ověřování souřadnic není zapotřebí. Jména vám napoví."
V kešce není tužka,nezapomeňte si jí vzít sebou !!!
Prosíme, využívejte pro zalogování i druhou stranu v logbooku.
Děkujeme.
"Kliknutím na logo se dostanete na další keš od Kristovců."