Radosicka Vrazda/Radosice Murder Multi-cache

Radošická Vražda

Jiste si ze svých školních let pamatujete tento letopocet: 1620 – bitva na Bílé hore. Aby ne, následky této bitvy (vítezství katolických císarských vojsk) ovlivnily ceské dejiny na celá století. Ale pozor! Všechno mohlo být i jinak! Jak by se asi utvárela ceská a evropská historie, kdyby zvítezila stavovská vojska vyznávající kališnictví a bojující za tehdejšího ceského krále Friedricha Falckého? Treba by nedošlo k násilné rekatolizaci ceských zemí. Nebyl by popraven Ján Jesenius, ani ostatní šlechtici na Staromestském námestí. Habsburkové by se nedostali na ceský trun. J.A. Komenský by nemusel utéci do Polska... Ono se to totiž klidne mohlo stát, nemusela být žádná Bílá Hora, kdyby to tehdy u Radošic dopadlo jinak. Že nevíte, co se u Radošic semlelo? A že vubec netušíte, kde jsou Radošice? Tak pozorne ctete, pak startujte GPS a vyražte na místa, o kterých Vám budu vyprávet.

Na starodávné obchodní komunikaci spojující Príbram a Breznici s bavorským Norimberkem, uprostred prostoru mezi Starým Smolivcem, Radošicemi, Dožicemi, Budislavicemi a Mladým Smolivcem prepadli dne 7. 10. 1620 v casných ranních hodinách stavovští vojáci vedení K. Anhaltem vojska císarská, vedená generálem Buquoyem. Napadený však vcas dostal zprávu, že se blíží ceské vojsko, vyhlásil poplach a ráno velmi casne se dal na ústup smerem k Zelené Hore, aby se spojil s vojsky svého spojence Maxmiliána Bavorského. Útocící ceské vojsko zastihlo už jen zadní oddíly císarských. V nelítostném stretnutí bylo na polích kolem návrší Stráž, na pastvišti dnes nesoucím jméno Vražda a na radošických lukách kolem potoka zabito asi dve ste císarských vojáku. Podrobnému popisu této bitvy je venována keš Brdský andel.

Císarští behem svého spešného ústupu potkali u Dožic kališnického kneze vracejícího se z kostelíka Na Kamýku do farního kostela budislavského. V lese Štedrý ho zabili potupnou smrtí a celé Budislavice jako doupe kacírské vydali ohni. Mrtví vojáci byli pohrbeni na náhorní plošine poblíž návrší Stráž pri ceste. Místo je oznaceno kamenným smírcím krížkem.

Stavovští po bitve protivníka nepronásledovali. Císarští následující den založili požár v Porící, které od té doby nazýváme prídomkem Spálené. Poté v Plzni pacifikovali Mansfelda, který za úplatek 100 000 tolaru zradil ceské stavy, v jejichž žoldu sloužil. Rozhodující stretnutí na Bílé Hore probehlo dne 8. 11. 1620 a jeho následky dobre známe.

Uvodní souradnice vás zavedou ke kaplicce sv. Anny. Kaplicka byla postavena v roce 1648 na památku, že skoncila 30tiletá válka i za ty, kterí padli v bitve na Vražde. Kaplicka byla nekolikrát opravena, ale za totalitního režimu ji stihl nejhorší osud: byla rozbourána a buldozerem srovnána se zemí. Snahou obetavých obcanu z Radošic byla kaplicka v roce 1994 znovu postavena svépomocí bez jakékoliv státní dotace a 13. 11. 1994 vysvecena za velké úcasti lidí z okolních obcí.
Spocítejte: pocet svislých drevených mríží ve vstupních dverích kaplicky – císlo A.
Pocet písmen nápisu nad temito vstupními dvermi – císlo B.

Souradnice Vás zavedou nejen ke keši, ale i ke kamennému smírcímu kríži, upomínajícímu bitvu. V keši není tužka!!!
Nezapomente, že jste v Brdech. Sníh tu leží hodne dlouho a v dobe jarního tání muže být cást prístupové cesty rozbahnená.

Edit léto 2013: Nově vybudovaná cyklostezka Formanská cesta zjednodušila přístupovou cestu a zatraktivnila procházku. Najdete tu tabule se zajímavými informacemi, posezení, nově vybudovaný památníček a krásně opravený smírčí kříž. Už to není to tajemné objevování zapomenutého, jako v době založení kešky, ale rozhodně se vám tu bude líbit.

You certainly remember the date 1620 – Bílá Hora Battle – from your school years. Consequences of this battle (victory of the catholic imperial army) affected the Czech history for many following centuries. But attention! Everything could have been different! What would the Czech and European history have been like if the army of the corporations that professed Calixtinism and fought for at that time the Czech king Friedrich Falcký had won? It could have happened that there was no Bílá Hora battle if things had gone differently near Radošice. You don´t know what happened near Radošice? Then read carefully, then start your GPS and take off to the places I will tell you about.

On 7. 10. 1620 in the early morning hours soldiers of the Corporations lead by K. Anhalt attacked the imperial army of soldiers led by general Buquoy on the ancient trade route connecting Príbram and Breznice with Bavarian Norimberg in the area amongst Starý Smolivec, Radošice, Dožice, Budislavice and Mladý Smolivec. However the attacked army was warned in time that the Czech army is getting near, raised the alarm and very early in the morning blew a retreat towards Zelená Hora to unite with the army of their ally Maxmilián Bavorský. The attacking Czech army caught only the rear regiments of the imperial army. About 200 imperial soldiers were killed in an unmerciful clash on the fields around the hill Stráž, pasture nowadays called Murder and Radošice meadows. Cache Brdy Angel is dedicated to this battle.

The imperial army set the nearby forest to fire in order to make the pursuit more difficult, this forest is still called the Burnt-out Forest. Near Dožice during their hurried retrieve they encountered a Calixtin priest who was coming back from a church Na Kamýku to parish church in Budislavice. They killed him ingloriously in the forest Štedrý and also set Budislavice to fire as a den of heretics. The dead soldiers were buried by a road on a plateau near the hill Stráž. The place is marked by a stone propitiatory cross.

The army of corporations did not pursue their enemy. The next day the imperial army started a fire in Porící, since then Porící is called Spálené (burned) Porící. After that they pacified Mansfeld who was a mercenary of the Czech corporations in Plzen. He betrayed the Czech corporations for a bribe of 100 000 dollars. The final battle on Bílá Hora took part on 8. 11. 1620 and you know its consequences.

The introductory coordinates will take you to a place where St. Anna´s chapel is situated. The original chapel was built in 1648 as a remembrance of the end of the Thirty years war and of the soldiers killed in the battle at Vražda. The chapel has been renovated several times but the worst stoke of fate came during the totalitarian regime – it was demolished and razed to the ground. Thanks to the devoted Radošice citizens of the chapel was erected again by self-help without any government subsidy. On 13.11. 1994 it was consecrated in attendance of many people from nearby villages.

Count: Number of vertical wooden grids in the entrance doors of the chapel – Nr. A.
Number of letters in the sign above these entrance doors – Nr. B.

The coordinates will lead you not only to the cache but also to the stone propitiatory cross reminding of the battle.

Take a note of the code.