Tak ubíhaly dny na kumberské myslivně ve štěstí a spokojenosti. 30. srpna 1890 se revírník Forst rozhodl, že si vyjde na kontrolní obchůzku. Manželce slíbil, že navečer bude doma. Den se pomalu skláněl k večeru a paní revírníková se těšila na svého manžela. Asi v devět hodin večer přiběhl domů pes. Nebyl ještě docela vycvičený a občas se stalo, že se revírníkovi ztratil a vrátil se do myslivny. I tentokráte se paní revírníková a děti domnívaly, že mladé zvíře předběhlo svého pána a hlásí jeho návrat. Čekaly však marně. Když se schylovalo k půlnoci a revírník nikde, odebrali se na lůžka. Celou noc strávily všichni ve strachu.
Když konečně noc začala ustupovat novému dni, nabyla manželka jistoty, že se přihodilo nějaké neštěstí. A když nadešel plný den, po hrozné zprávě se do myslivny nastěhoval smutek.
V neděli 31. srpna si vyšlo několik lidí z Čemin na houby. Kousek za vesnicí uviděli, že u cesty leží člověk. Zprvu se domnívali, že tam nějaký piják vyspává sobotní opici, ovšem když přistoupili blíže a chtěli opilce vzbudit, s hrůzou zjistili, že dotyčný má obličej zalitý a krví a na prsou ránu. Poznali, že před nimi leží mrtvola revírníka Forsta.
Když komise ohledala osudné místo, zjistila, že je naprosto vyloučeno, aby šlo o nešťastnou náhodu nebo sebevraždu. Získali celou řadu stop, mimo jiné, pušku, místo úkrytu či stopy bot.
Zvláště stopy bot, které svědčili o tom, že útočník napadal levou nohu přivedly četníky na nejobávanějšího pytláka v okolí - Jana Poffla.
Před porotním soudem v Plzni Poffl vše zapíral. Tvrdil, že byl celý den v posteli, přestože svědci jej viděli v onen den jít s puškou do lesta. I přes důkazy a dobrozdání soudních znalců pytlák Poffl zapíral i nadále.
Po náročném procesu byl odsouzen za úkladnou vraždu a byl mu vyměřen trest smrti. I přes zmírňující dodatky obhájce, vynesl soud po krátké poradě rozsudek, který zněl smrt provazem!
Zmírnění trestu se nakonec přece jenom dočkal, trest smrti mu byl změněn na doživotní žalář. Ovšem ani toto Poffl neunesl a v Borské věznici spáchal sebevraždu.
Lesníci i majitelé honitby na Touškovsku si zhluboka oddychli, Pofflovým příkladem byli zastrašeni i další pytláci...
Keš samotná se nachází nedaleko pomníčku, kde se prosím chvilku zastavte a vzpomeňte na smutek dětí a manželky revírníka Forsta.
Zdroj: Plzeňské panoptikum. Nakladatelství Regia. Praha 2005