Hrad Stepanice Traditional Geocache

Cesta k hradu vedla z Horních Štepanic. Nechodte tam od silnice - viz parkovište.

Hrad byl od vrcholu kopce oddelen dvojitým valem a dvema príkopy. Z prístupnejších stran byl hrad chránen hlubokým príkopem a valem, který zacíná dole nedaleko cesty a obloukem pokracuje k severu a tím chrání hrad od západu. Val poté pretíná hrbet ostrohu a koncí u príkrého svahu smerujícího opet k ceste. V míste, kde byl hrad nejzranitelnejší (od severovýchodu), je hlavní príkop zesílen ješte dvema dalšími príkopy.

Prístup do hradu by skrze predhradí v dolní cásti hradu, odkud se nahoru chodilo po vysokém dreveném schodišti. Ve východní cásti predpokládaného predhradí pravdepodobne byly drevené sruby. Ve 14.-15. století byla vystavena zdená budova, kde bylo umísteno topné zarízení - patrne kachlová kamna.

Vlastní prostor hradu znacne protáhlého tvaru byl obklopen hradební zdí, z níž se dochovala pouze cást, jenž je na konci ukoncena ctyrhrannou baštou. Z horního paláce se témer nic nedochovalo, jelikož vetšina zdí byla rozebrána vesnicany jako stavební materiál. Je jisté, že hrad mel také okrouhlou vež, která se dochovala až do 18. století. Zápis v urbári z roku 1653 dosvedcuje, že hrad mel více veží. Hrad také nemel vlastní studnu, voda byla privádena strouhou z panského dvora.

Historie

Zakladatelem hradu byl Jindrich Jan z Valdštejna a založil jej na prelomu 13. a 14. století. Hrad byl mocenským, kolonizacním a správním centrem celé oblasti (první písemná zmínka se datuje 28. 7. 1304). Po smrti se pánem stává jeho starší syn, po jehož smrti jej získává mladší syn Heník z Valdštejna. V letech 1360-1398 mel v držení tento hrad Zdenek z Valdštejna zvaný Dlouhý a v letech 1406-1418 Heník z Valdštejna a ze Štepanic. Poté jej v letech 1425-1445 získal jeho mladší bratr Jan z Valdštejna, který byl horlivým katolíkem. Po Janovi drželi tento hrad spolecne Jindrich a Hynek, kterí ac také katolíci, stáli na strane krále Jirího z Podebrad.

V roce 1492 dochází k rozdelení panství na cást jilemnickou (Hynek z Valdštejna) a štepanickou (Heník z Valdštejna). Heník (+1504) si však panství neudržel a tak i štepanická cást pripadá druhé valdštejnské vetvi. Smrtí Hynka z Valdštejna vymírá i vetev pánu štepanických z Valdštejna. Roku 1503 si Jan z Valdštejna pridal za své jméno „ze Štepanic“. Po nem prevzal štepanický hrad jeho syn Vilém z Valdštejna a na Štepanicích. Roku 1520 král Ludvík Jagelonský zastavuje hrad Petru z Rožmberka.

Pocátkem 16. století prestal hrad sloužit jako obytné sídlo (nedaleko hradu vzniká hospodárský dvur) a v polovine 16. století (1570-1580) Zdenek z Valdštejna presunul stredisko panství do Horní Branné. Poté hrad chátrá a roku 1583 je opušten. Další majitelé štepanického panství mu již nevenovali pozornost.

Valdštejnové podporovali na svém panství težbu drahých kovu (ponejvíce zlata, ale i medi, stríbra a železa), a tak se v Zákoutí pod hradem v roce 1337 zakládá zlaté kutište a roku 1492 velké jamište. V první ctvrtine 15. století jsou známy ve Štepanicích také hamry.

V roce 1701 Ferdinand Bonaventura hrabe z Harrachu, jilemnické panství koupil a opet je sjednotil pod jednoho pána.

V 19. století se farár František Pacesný pokusil odstrelit vež náložemi (patrne z bezpecnostních duvodu). Výbuchem se vež roztrhla na dve cásti, ale zustala stát. Po case se jedna cást zrítila a druhá vydržela stát až do roku 1821.

Kamenné zdivo bylo rozebíráno vesnicany na stavbu domu.

Funkce

Hrad fungoval jako správní centrum celé oblasti na zacátku etapy valdštejnské kolonizace (patrne mel „pod sebou“ nekolik strážních hradišt, pravdepodobne i Rychlovský hrádek). Taktéž plnil funkci ochranou (duležitá zemská stezka, prítomnost drahých kovu).

Povesti

Hrad mel založit rytír Štepán, který byl prepaden a o vše oloupen svým bývalým prítelem rytírem z Ratiboru. Rytír Štepán pak uprchl do pustých krkonošských lesu, kde si vystavel hrad štepanický.

Další povesti vypráví o tajných chodbách vedoucích z hradu do hornobrannského zámku, o zakopaném poklade i strašidlech hradních.