Skip to content

Kostel sv. Martina Blansko Traditional Geocache

This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplňeny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozoňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

[b]Voyager Reviewer[/b] - Reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

More
Hidden : 12/22/2007
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:



[CZ] Kostel sv. Martina Blansko

[EN] St. Martin church in Blansko


Park


Park


Park



[CZ] Drive in cache je na verejném míste v blízkosti kostela sv.Martina v Blansku.


Kostel sv. Martina na Starém Blansku se nachází v místech puvodního osídlení (dnes nedaleko nádraží Blansko-mesto). Románský kostel nechal zbudovat ve 12. st. olomoucký biskup Jindrich Zdík. Puvodne drevený kostel byl pozdeji prestaven kamenne románsky, goticky a barokne v 18. st. a naposledy v roce 1889 do soucasné podoby. U kostela je pekná fara z 18. st. a litinová kašna ci krížová cesta. Ve veži kostela se nachází zvon, který je považován za jeden z nejstarších zvonu na Morave.
Blanenská farnost s kostelem sv. Martina patrí mezi nejstarší na Morave. Její puvod dle legendy zasahuje až do roku 882, kdy navštívili osady na Blanensku slovanští verozvestové sv.Cyril a Metodej. První historicky zarucená zpráva pochází z roku 1131, kdy se Blansko a Rájec uvádí jako bohaté statky olomouckého biskupství. Proto se také roku 1136 rozhodl olomoucký biskup Jindrich Zdík a držitel Blanska postavit zde kostel. Ale jeho spory s moravským knížetem Vratislavem zahájení stavby oddálily o dva roky. Roku 1138 bylo zapocato se stavbou, která byla dokoncena v roce 1140. Kostel byl posvecen téhož roku samotným biskupem Zdíkem.
Kostel byl vystaven ve slohu prvních tvrzí. Pravdepodobne mel obdélníkový pudorys, nemel vež a byl obehnán vysokou zdí, která sloužila k obranným úcelum. Je pravdepodobné, že v dobe tatarských nájezdu r. 1241 a v dobe husitských válek byl kostel vážne poškozen. O jeho obnovu se s nejvetší pravdepodobností zasloužil nový olomoucký biskup a od roku 1436 také nový majitel statku Blansko Pavel z Milicína. O tom, že kostel v 15. století doznal urcitých oprav ci úprav, muže svedcit popis kostela pocházející z konce 17. století, kde se praví, že kostel jakož i vež byl zbudován ve spodní cásti z kamene, mel tri zvony a vežicku zvanou Sanctus. Tento malý a zchátralý kostelík byl výrazne obnoven roku 1707 nákladem rodiny Gellhornu. Byla postavena nová vež, oratorium a kur. Tento fakt je dokumentován jak erbem Gelhornu a nápisem na veži nad vchodem do kostela, tak pametní deskou zasazenou do pravé vnitrní strany kostelní zdi obsahující chronogram s rokem 1710. Další významnou úpravou bylo prodloužení kostelní lodi k východu a prestavba knežište, která probehla r. 1793 nákladem blanenského mlynáre Václava Matušky. O tom svedcí pametní kámen za oltárem (nyní je umísten v kaplicce Panny Marie pred kostelem). V této dobe se prakticky zastavil stavební vývoj kostela a jeho tehdejší podoba se dochovala až dodnes. Další vývoj zaznamenal pouze interiér kostela.

Farní budova
Farní budova stávala na míste nynejší fary a byla puvodne drevená. Do nynejší podoby byla postavena r. 1713. O tom svedcí reliéf, který je umísten nad vchodem do fary a ze kterého je možné vycíst, že fara byla stavena nákladem Arnošta Juliána z Gellhornu a jeho bratra Františka.

Hrobka
Hrobka nepatrila k puvodnímu kostelu, protože Blansko nebylo v dávných dobách vlastním majetkem nejakého rodu, který by si zde zrídil hrobku. Teprve rod Lvu z Rožmitálu se rozhodl zrídit zde svoji hrobku, do které byl pochován roku 1667 Kašpar Melichar Baltazar Lev z Rožmitálu a r. 1680 Zdenek Lev z Rožmitálu. Z Gellhornu zde odpocívají Arnošt Leopold hrabe z Gellhornu (1702); František Antonín hrabe z Gellhornu (1719); František Karel hrabe z Gellhornu (1728). Posledním pochovaným v hrobce pod kostelem je pravdepodobne blanenský farár Mader (1760).

Zvony
Zvony jsou pripomínány roku 1672 a byly puvodne ctyri. Z toho tri byly umísteny ve zvonici a jeden menší ve vežicce kostela zvané "sanktusník". Z techto zvonu se do soucasnosti dochoval pouze jeden. Byl nazýván "Poledník" a je zvláštního homolovitého tvaru bez ozdob, zdobený pouze jednoduchou linkou po okraji. Nápis na zvonu je umísten neobvykle na vypuklém okraji zvonu a zní: "O rex gloriae veni in pace!" Zvon není datován, ale jeho tvar, umístení nápisu a typ písma (gotická majuskule) svedcí o jeho starobylosti a je možné ho zaradit na pocátek 13. století. Což by v dusledku mohlo znamenat, že se jedná o jeden z nejstarších dochovaných zvonu na Morave. Ostatní zvony se nedochovaly, protože se staly obetí rekvizic behem obou svetových válek. Proto v roce 1958 byly porízeny dva nové zvony. Zvon Panny Marie (580q) a zvon s názvem sv. Martin (920q).

Torzo plastiky muže s mecem
Až do roku 1993 se v literature tradovalo, že tato sakrální budova, postavená ve 2. polovine XVII. století, renovovaná a rozšírená v XVIII. a XIX. století, má základy v románském kostelíku, založeném v 1. polovine XII. století významnou církevní a politickou osobností, biskupem Jindrichem Zdíkem.
Tento fakt, doložený donedávna pouze písemnými historickými prameny, potvrdil v léte roku 1993 pruzkum, provádený odborníky z Památkového ústavu v Brne. Bylo pri nem zjišteno, že ne pouze základy, ale také znacná cást jižní obvodové zdi kostelní lodi pochází z 1.poloviny XII. století. Tato zed obsahuje vedle zbytku gotického portálu také 150 cm vysoké románské okénko a torzo plastiky muže s mecem. Potvrdí-li se její románský puvod, bude oznacena za zcela vyjímecnou plastiku znacné historické hodnoty. Predpokládá se, že postava muže s mecem je sv. Martin, patron našeho kostela. Nález plastiky by potvrzoval domnenku, že i nejstarší blanenský kostel byl zasvecen sv. Martinu.

Pametní deska Caroline von Linsingen, provdané Meineke
Pametní deska se nachází v tesné blízkosti kostela na míste puvodního hrbitova. Caroline se narodila 27.11.1760 v Hildesheimu jako dcera hannoverského majora jízdy Wilhema von Linsingen. Tento byl duverným prítelem anglického královského páru Jirího III. a Charlotty Sophie. Tak poznala Caroline tretího syna techto manželu Williama Henryho vévodu z Clarence, pozdejšího anglického krále Viléma IV. Ten zahorel láskou k okouzlující dívce Karolíne a uzavrel s ní v roce 1791 tajný protestantský snatek. Když se královna po roce dovedela o tomto spolecensky nerovném snatku prince s pouhou baronesou, podnikla vše, aby dvojici od sebe oddelila a manželství bylo v roce 1794 prohlášeno za neplatné. V dusledku techto dramatických událostí zachvátila Karolinu težká nemoc a upadla do hlubokého bezvedomí. Lékari dokonce dali souhlas k jejímu pohrbení. Jen díky námaze jednoho z lékaru Adolfa Meineke se podarilo navrátit ji k životu. Z vdecnosti se za neho Caroline provdala a spolecne vychovali jednu dceru, která se provdala do Blanska. Pri jedné návšteve své dcery Karoline v Blansku roku 1815 umírá a byla pochována na hrbitove u kostela sv. Martina. V roce 1881 byla zde Mudr. Jindrichem Wanklem instalována náhrobní pametní deska.

(cerpáno prevážne z webu Rímskokatolické farnosti Blansko -www.katol-farnost.bk.cz)


Cache má rozmery: délka asi 5 cm, prumer okolo 3 cm ("filmovka".


[EN] Drive in cache is near building St. Martin church in Blansko.

Cache dimensions: length about 5 cm, diameter about 3 cm (film canister).

Additional Hints (Decrypt)

(PM) qehuý fybhcrx mcenin - mqbyn (RA) frpbaq sebz evtug fvqr - obggbz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)