Sadek Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Sadek 1250-2015
V roce 2015 jsme si pripomenuli 765 let od prvni zminky o obci Sadek
Ves Sadek Lezi ve Slezsku v zapadni casti okresu Opava v mirne zvlnenem terenu Steboricke pahorkatiny v nadmorske vysce 362 m. Nejblizsim mestem je asi 15 km vzdalena Opava. Podel kraje obce Proteka potok Herlicka, nekdy tez zvany Radiz, severovychodnim smerem se vleva do Heraltickeho potoka miriciho do reky Opavy.
Sadek je dnes mistni casti obce velke Heraltice, do roku 1976 vsak byl samostanou obci. Patri take do farnosti Velke Heraltice a kostel v Sadku je v teto farnosti filialnim. Krajni raz uzemi je zemedelsky, souvisly porost se nachazi vychodnim snerem od vesnice a proteka jim zmineny potok pod kopcem zvany U sibenice. Nedilnou soucasti vesnice je odjakziva i blizky Sadecky dvur, nemz byl po staleti pansky velkostatek a pozdeji firma statniho statku. Severne od vsi probiha linie pohranicniho opevneni, ktera jako mlcenlivy pametnik uz jen vzdalene pripomina bourlive doby minuleho stoleti.
Prvni pisemna zminka o Sadku je z roku 1250. Je to v latinsky psane listine papeze Inocence IV., vydane v Lyonu dne 18. prosince 1250, kterou je potvrzena drzba vsech dosavadnich statku na Morave klasteru na Velehrade (Szadec). Velehradsky klaster ziskava dne 2. brezna 1315 od krale Jana Lucemburskeho majestat na osvobozeni vsech klasternich statku na uzemi Moravy a Opavska (tehdy i Sadku) od prava zemskeho. To znamenalo vyneti poddanych klastera z trestni pravomoci zemepanskych soudu a prevedeni teto pravomoci plne do rukou klastera. Na prelomu leta a podzimu 1431 se na opavsko vratili husite. V cervenci vypukl pozar diky nemuz husite dobyli mesto. Tim ziskali husite kontrolu nad klasterem. Az po tragicke bitve u Lipan v roce 1434 se klaster znovu ujima svych statku. 12. brezna 1467 byly Steborice a Sadek a s nimi i dalsich 11 vesnic zastaven y Bernardu Birkovi z Nasile. V roce 1490 ziskal kral Vladislav Jagelonsky Moravu, Slezsko a Luzici. Velehradsky klaster se pokousi, ale marne, vykoupit sve byvale steboricke panstvi zpet. Hyncikuv syn Hynek Birka z Nasilne prodava v roce 1514 statky, tedy i Sadek, Bernardu Bruntalskemu z Vrbna. Pani z Vrbna drzi panstvi Heraltice, jehoz soucasti se stal v roce 1589 take Sadek, az do roku 1602. Potom se stava majitelem panstvi Zikmund Sedlnicky z Choltic. Uvadi se, ze v roce 1608 byla jmena usedliku v Sadku ceska. Dalsim majitelem panstvi se v roce 1611 stava Bohuslav Pavlovsky v Pavlovic. Pak se v drzeni stridaji Oppersdorfove a znovu pani z Vrbna.
V roce 1694 se prece jen vraceji velehradsti cisterciaci a drzi majetek az do roku 1767. Po opetovnem panovani panu z Vrbna a kratce Mitrovskych z Nemysle a hrabenky Vilmy Kinske z Vchynic se v roce 1859 dostava majetek pres jeji dceru do rukou Bellegardu, kterym patri az dor roku 1945.
Do roku 1848 vykonava spravu obce v zastoupeni vrchnosti rychtar. Po zruseni patrimonialniho zrizeni byla zavedena obecni samosprava. Prvnim starostou v Sadku se stal sedlak Jan Gebauer. V letech 1850-1869 byl samostatnou obci. Soucasti obce byl take sadecky dvur. V systemu statni spravy byl zarazen do politickeho okresu Bruntal a soudniho okresu okresu Horni Benesov.
Filialni kostel Nanebevzeti Panny Marie je nejvetsi pametihodnosti vesnice. Byl postaven v roce 1865 a stoji na miste starsiho dreveneho kostela z roku 1461.
Vesnice je jiz zcela obydlena Nemci, kteri ji nazyvaji Zattig. Zivi se zemedelstvim. Vsechno obyvatelstvo se hlasilo ke katolickemu vyznani. V roce 1834 mela ves 64 domu a 462 obyvatel, v roce 1930 pak jiz 107 domu a 472 obyvatel. Blizko vesnice staly 3 vetrne mlyny, ale zadny se do dnesni doby nedochoval...
Nemecka skola byla v Sadku jiz v roce 1775, novou budovu mela od roku 1891, ceska mensinova skola zacala v roce 1927 v provizornich podminkach v arealu sadeckeho dvora. Prvnim ucitelem byl Bedrich Jarabac. V roce 1929 se ucilo jiz ve vlastni budove v Sadku, kterou koupila a opravila Matice opavska. Byla v ni i materska skola.
Ceska mensina v Sadku ma svuj zacatek v roce 1927, kdy tu prisli prvni cesti osadnici Ladislav Verner, Ferdinand Orlik a Frantisek Mazur. V roce 1925 vlastnila obec skolu, kovarnu, hasicskou zbrojnici, hostinec, dum pro chude a kamenolom. V provozu byl take dalsi hostinec a mlekarna. Nemecti obyvatele se sdruzuji ve spolku dobrovolnych hasicu (1893), ve spolku honebnim, jezdeckem, a telovychovnem, cesti v Matici opavske (1932).
Nedaleko obce se rozkladal velky pansky dvur, jehoz rozloha zabirala celou tretinu vymery obce. V roce 1927 se stal zbytkovym statkem a jeho dlouholetym spravcem byl Leopold Honzek.
Po vzniku samostatne Ceskoslovenske republiky v roce 1918 vykonavalo spravu obce volne obecni zastupitelstvo, ktere ze sveho stredu volilo obecni radu za predsednictvi starosty. Ceska mensina mela v obecnim zastupitelstvu jednoho zastupce. Nejsilnejsi stranou v mezivalecne dobe byla Nemecka nacionalni strana, pozdeji jednoznacne Sudetonemecka strana, ktera se vyrazne zasadila o rozbiti Ceskoslovenska. Linie budovanych vojenskych opevneni, probihajici nedaleko vesnice, nebyla jiz nikdy dokoncena. Po mnichovske zrade a prichodu nemecke armady v rijnu 1938 byla ceska skola v Sadku zavrena a premenena v obecni kancelar. Ceske obyvatelstvo muselo obec opustit a jeho majetek byl zabaven.
Ves byla osvobozena sovetskou armadou 6.kvetna 1945. Nejdrive spravu obce zajistoval jmenovany mistni komisar a v roce 1946 byla vytvorena mistni spravni komise. V temze roce byl ustaven prvni mistni narodni vybor, jehoz predsednou se stal Josef Stupen.
Po povalecnych peripetiich byli v roce 1946 Nemci odsunuti. Na jejich mista prichazeji novi osidlenci. Nejdrive hospodari samostatne, ale potom jsou prinuceni hospodarit kolektivne. Az v zari roku 1952 zakladaji jednotne zemedelske druzstvo a prvnim predsedou se stava Josef Gebauer. JZD hospodari samostatne do roku 1974, potom je slouceno s JZD ve Velkych Heralticich a v roce 1976 se dale slucuji s JZD Brumovice. Honzkuv statek byl v roce 1948 zestatnen a byl zarazen do velke Cs. statnich statku. V roce 1977 byla farma statku prirazena ke sloucenym druzstvum.
Ve vesnici se stavelo - kulturni areal, kanalizac, parcik, vodni nadrz, prodejna Jednota v akci Z , a opravovalo - kulturni dum, pozarni nadr.
Sadek se stava mistni casti Velkych Heraltic v roce 1976 zrizenim strediskove obce. Ma svoje zastoupeni v obecnim zastupitelstvu spolecne obce, do niz patri jeste dalsi vesnice Kosetice, Male Heraltice a Tabor. Dnes ma Sadek 295 obyvatel.
V roce 2003 byla opravena pozarni zbrojnice, v roce 2007 horni a v Roce 2010 dolni kaplicka. V obci existuje vice nez desitka podnikatelskych oboru a sluzeb.
V dobe narustajiciho ohrozeni Ceskoslovenska byl na jare 1936 v parlamentu odhlasovan zakon o obrane statu, pro nejz hlasovala i cast nemeckych poslancu. Jiz v roce 1935 vsak zacala podel tehdejsi hranice s Nemeckem, hlavni hrozbou samotne existence naseho statu, vystavba staleho opevneni vedouci od Bohumina smerem na zapad. Nejdrive to byla linie tezkeho opevneni, z niz byl do konce zari 1938 jako posledni ve Slezsku vybetonovan pechotni srub OP-S 38 severne od Sadku. Betonaz ve dnech 16-22.8. provadela stavebni firma Bohuslav Krysa z Mofravske Ostravy. Byl to posledni srub linie opavskeho useku a byl postaven, z duvodu sve dulezitosti, ve III. stupni odolnosti.
Srub byl trizvonovy, prostredni mel byt pozorovaci pro tvrz Sibenice nedaleko Brezove. Celni zahoz uz nebyl proveden, stejne jako nebyly zvony pevnosti osazeny dely.
Tato linie byla doplnena radou lehkych pevnustek. Vystavba useku V-Sadek byla zadana v lete 1937. Vystavbu opevneni provadely vybrane firmy pod vojenskym stavebnim dozorem casto na uzemi s vetsinou obyvatelstva nemecke narodnosti. To stale vice podlehalo vlivu Sudetonemecke strany a teke propagandy nacistickeho Nemecka, coz se projevovalo rostoucimi utoky ozbrojenych bojuvek na ceske instituce a obyvatelstvo, ale i na vojenske objekty.
Proto byly od roku 1936 vytvareny specialni vojenske jednotky, zvane prapory strazni. Strazni prapor XIII, jehoz velitelstvi bylo od roku 1938 v Bruntale, mel ctyri roty, ktere mely po rozmisteni sidla ve Svobodnych Hermanicich, Hlavnici, Litultovicich a Jakartovicich. Vojaci po skupinkach provadeli pochuzky po rozestavenych nebo vytycenych objektech, stridali se v dennich i nocnich strazich. Denne byly hlaseny prepady straznich hlidek a zaskodnicke akce. Vojaci brzy poznali, ze je nemecti obyvatele nemaji radi. Treti rota se premistila z Litultovic do Brezove, kde se ubytovala v hostinci p. Radka a v dubnu 1938 se cast roty nastehovala do Sadku. Zdejsi nemecti obyvatele naopak projevovali vojakum velkou naklonnost. Ubytovali se v hasicske zbrojnici, jejich velitelem byl cetar Jan Kubis. Byl obetavy a poctivy velitel, ktery se o sve vojaky vzorne staral. Vsechno nadseni a odhodlanost nmasich vojaku zhatil vysledek konference v Mnichove, jedna z nejcernejsich udalosti nasi historie. Za nasimi odchazejicimi jednotkami 7, rijna uz postupovala nemecka armada. Po demobilizaci odesel Jan Kubis do zahranici, v roce 1940 se zucastnil boju ve Francii a potom se dostal do Velke Britanie k 1. cs. smisene brigade. Prosel parasutistickym vycvikem a 29.12.1941 byl vysazen do Protektoratu jako clen skupiny Antropoid. S Josefem Gabcikem provedl atentat na zastupujiciho risskeho protektora Heydrycha.Spolu s poslednimi sesti cs. parasutisty bojoval 18.6.1942 s nemeckou presilou v kostele sv. Cyrila a Metodeje v Praze. Byl tezce zranen a pri prevozu do nemocnice zemrel. Jmeno tohoto hrdiny bude pripominat pametni deska umistena na hasicske zbrojnici v Sadku kde v pohnute dobe roku 1938 pobyval.
Zdroj: Bohuslav Fajkus, Sadek 1250-2010 z historie obce
Keska je umistena uvnitr srubu v jeho leve casti. Minete vlevo vstup do dalsi komory. Za rohem vlevo pod stropem je otvor s kesi. Vracejte prosim kes na stejne misto. Pozor! Je tam schodiste do nizssi zatopene casti, tak at tam nestpadnete. Ve srubu je v deni dobe docela videt. Nedokoncenou stavbou dovnitr prochazi dost svetla pres velke otvory. Oci si ve tme za chvili docela zvyknou. Kdo se boji tmy tak at si vezme baterku.
Additional Hints
(Decrypt)
Xrfxn wr hzvfgran hiavge fehoh i wrub yrir pnfgv. Zvargr iyrib ifghc qb qnyfv xbzbel. Mn eburz iyrib cbq fgebcrz wr bgibe f xrfv. Ienprwgr cebfvz xrf an fgrwar zvfgb. Cbmbe! Wr gnz fpubqvfgr qb avmffv mngbcrar pnfgv, gnx ng gnz arfgcnqargr. Ir fehoh wr i qrav qbor freb, gnxmr wr qbpryn ivqrg. Arqbxbaprabh fgniobh qbiavge cebpunmv qbfg firgyn cerf iryxr bgibel. Bpv fv ir gzr mn puivyv qbpryn milxabh. Xqb fr obwv gzl gnx ng fv irmzr ongrexh.