Fotokopie pramene informací
Vetla patrí mezi nejznámejší pusté osady v místopise moravském. Nejstarší dochované listinné zmínky o ní spadají do pocátku 14. století. Dodnes není jasné, kdy a za jakých okolností byla zpustošena. Nebo ano?
Vetlu známe dnes spíše jako název lesa, rozkládajícího se západne od silnice c. 37 ze Ždáru nad Sázavou k obci Vatín. Temné vetelské lesy protíná železnicní trat. Kdo touto oblastí nekdy procházel pešky, projíždel na kole ci treba jen venoval pozornost krajine z ujíždejícího vlaku, nemohl si nevšimnout malebného rybníka ozvláštneného nekolika ostruvky. Nejeden malír ždárských krajinek mu venoval pozornost. Už víme, že nám 20 let visí doma na stene podzimne zabarvený obraz popisovaného rybníka. Jmenuje se Návesník – Vetla. Není zde jediným. V oblasti pomyslného trojúhelníku Ždár nad Sázavou – Nové Veselí – Vatín se nachází nekolik dalších rybníku a rybnícku, z toho 8 z nich (vcetne Návesníku) spojuje jako korálky na šnurce Vetelský potok.
Zaniklá ves Vetla
Proc název Návesník? Hráz rybníka se ve své podobe a poloze dodnes zachovala z dob, kdy byl rybník návesním práve ve vesnici Vetla. Povest O hejkalu u vesnicky Vetly (ŠACHA, V.: U vyhaslých milíru, 1990) ||GC2BWB6|| hovorí i o dochované obecní studni. Ta se ovšem nepodarila jakkoli identifikovat ani dnešním vatínským rodákum. Povest dále praví, že zánik vesnicky Vetly souvisí s husitskými válkami.
Co na to historické prameny?
Mezi prostými lidmi se skutecne tradovalo, že zánik Vetly patrí nutne do doby husitských válek (15. století) ci pozdeji válek švédských. Ani jedna tato domnenka tedy není pravdivá.
Toto spojení se však nestalo. Znovu postaven byl pouze Vatín, a sice asi 1 km severozápadne od puvodního sedlište. Listina sice nebyla datována, ale archivár ji zaradil k roku 1303 dle jejího charakteru. Pánové z Mostište, o kterých se v ní píše, navíc oba žili ve 14. století a vsi prodávali již jako pusté!
Pramen: Ždárský obzor: list pro vzdelání a poucení, venovaný nejširším vrstvám lidu na Ždársku. Rocník VIII. Ve Ždáre na Morave : Místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu pro Ždár a okolí, 1906-1907. Rídí MUDr. Bedrich Drož.
Zavítejte do krásné krajiny lesu, polí, luk a rybníku, protkané asfaltovými, lesními i šterkovitými ci polními „jezedáckými“ cestami. Je zde klidné a príjemné prostredí pro cyklistiku nebo procházku.
Doporucený prístup ke skrýši
Uvádím 2 výchozí body. Pomerne dobre by se dalo dojet i blíže k cache, ALE od uvedených waypointu hned nebo v zápetí následuje zákaz vjezdu!! Nekdy jsou zde závory. Tajne doufám, že všichni kaceri jsou slušní, takže budou pokracovat peškobusem nebo na kole. - Cyklisté zde jezdí bežne, takže už kvuli sobe doufám, že jsou i pres zákaz tolerováni. :-) – Cesty jsou výborne sjízdné, lesnaté okolí príjemné a samotná trasa k cíli vyjde na méne jak 2 km.
Kamenný rybník N 49° 32.988 E 15° 56.582, dále po cervené. Na rozcestí N 49° 32.493 E 15° 56.494 pokracujte doleva.
Odbocka na lesní asfaltku ze silnice c. 37 N 49° 32.605 E 15° 57.658. Zde i možnost parkovat.
Umístení cache je zvoleno zámerne tak, aby od nej byl výhled jak na rybník, tak na prilehlý les a pole. Dá se predpokládat, že pred témer 8 stoletími byste od cache koukali práve na puvodní osadu Vetla, rozkládající se kolem Návesníku.
Cesta cyklosjízdná. N 49° 32.291 E 15° 56.346 – odbocka z cervené turistické znacky.