Jak rádi bychom se neco dozvedeli o nejstarších obyvatelích, našich predcích. Zatím však nebyl nalezen žádný dukaz, který by nás postavil pred rok 1349, kdy bylo jméno naší obce poprvé zverejneno v úrední listine. Prenesme se do období vlády Lucemburku, tj. do 14.století. Do té doby podléhali pražští biskupové arcibiskupovi v Mohuci. Protože se stále kupily stížnosti na velkou vzdálenost tohoto centra od ceských zemí i na odlišnost jazyka obyvatel Ceského království, vydal papež Klement VI. Bulu, jíž vyprostil pražskou a olomouckou diecézi z pravomoci mohucského arcibiskupa. Dne 30.4.1344 biskupství pražské povýšil na arcibiskupství ( arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic ). Téhož roku (1344) bylo založeno biskupství v Litomyšli ( biskupem se stal Jan I. ).
Arcibiskup Arnošt se nemohl dohodnout s kapitulou olomouckého kostela o tom, co pripadne nove zrízenému litomyšlskému biskupství. Papeži Klementovi VI. Zaslali 3. prosince 1349 dopis se žádostí o vyrešení. Mezi mnohými obcemi, které mely být prirazeny k biskupství litomyšlskému, je v této listine jmenována také Krouna, a to jako Grunaw inferior a Grunaw superior ( Krouna dolní a Krouna horní ), pricemž Grunaw inferior je vlastne dnešní Otradov.
Úplné znení této listiny je obsaženo ve vzácné edici Codex diplomaticus et epistolares Moraviae. Originál je uložen v Moravském zemském archivu ve fondu Benediktini v Rajhrade u Brna. Odtud jsme získali fotografii listiny, latinský prepis a regest ( výtah z listiny ). To, že výše uvádená listina obsahuje skutecne první písemnou zmínku o naší obci, je overeno i v jiných dokumentech.
Mužeme tedy ríci, že v roce 1999 tomu bylo 650 let, kdy Krouna vstoupila do povedomí v psaném záznamu. Další písemný doklad je z následujícího roku, a to opet ve výše jmenovaném Codexu ze 4. listopadu 1350, kdy biskup Jan a kapitula kostela Litomyšlského žádají papeže Klementa VI., aby pripojil k litomyšlskému biskupství kláštery v Podlažicích, Sezemicích, Pardubicích a v Chrudimi a kostely dále vyjmenované. Zde se opet objevuje Krouna, ale jako Grenna superior a Grenna inferior. Rozdílnost jmen Grunaw ( 1349 ) a Grenna ( 1350 ) vznikla možná nedbalostí pisatele. Slovní tvar napovídá, že jméno potoka a obce je asi odvozeno od nemeckého grün ( zelený ).
Následné úrední zápisy o Kroune jsou z roku 1392 v Deskách dvorských, 1456 tamtéž, 1544 v Deskách zemských, 1568 tamtéž, 1654 v Berní rule a dále v dokumentech rychmburského panství. Obec Krouna vznikala jako údolní lánová ves rozkládající se v malebném údolí potoka Krounky v nadmorské výšce 560 m. Zástavbu tvorily v minulosti predevším vetší zemedelské usedlosti a roubené chalupy. Dodnes zustalo na území obce dochováno nekolik objektu lidové architektury, z nichž nejvýznamnejším je uzavrený „Bukáckuv statek“ cp. 61 viz obr. z pocátku 19. století.
Prestože Krouna vždy patrila k vetším a bohatším obcím tohoto regionu, behem 18. století vystoupili nespokojení poddaní proti rychmburské šlechte a vyvolali nekolik selských rebelií. V polovine 19. století žilo v obci takrka 1500 obyvatel, pracovalo 5 mlýnu, pila, ve vsi byl panský dvur s ovcínem, nekolik šenku a mysliven. Základní obživu obyvatelstva, krome zemedelství, predstavovalo tkalcovství, necování, vyšívání, dále lesní práce, pálení vápence a výroba drasla. Proslulá byla krounská drevovýroba, predevším tradicní drevené malované hracky, které obec dodnes reprezentují doma i v zahranicí.
K významným dominantám vsi náleží dva kostely. Katolický kostel sv. Michaela archandela v barokním slohu z druhé poloviny 18.století stojí na míste puvodního dreveného gotického farního kostela, zminovaného již roku 1350. Vzácnou památkou je renesancní krtitelnice ze 16. století. Areál kostela doplnuje márnice a barokní fara z roku 1737. Z 18. století pochází i sousední barokní škola. Krouna se záhy po vydání tolerancního patentu stala i centrem protestantu, vznikl zde jeden z prvních evangelických sboru. Už v roce 1784 byla ve vsi zrízená evangelická modlitebna a od roku 1789 se zacalo vyucovat ve vlastní budove církevní evangelické školy. V roce 1878 byla dokoncena pseudogotická stavba evangelického kostela, která je dílem významného regionálního architekta Františka Schmoranze.
V dolní cásti obce stojí Žižkuv pomník a u Dvora pomník postavený obetem železnicního neštestí v roce 1995.
Agrosymbol Krouna, kruh u obce Krouna objevil pri své ceste do práce dne 7.8.2003 pan Leoš Kyncl. Pristálo UFO na Vysocine ? Namerené prumery kruhu byly S – J: 22,3 m a V – Z: 21,9 m, pricemž stred kruhu se pravp. nacházel v pravém geometrickém stredu.
V katastru obce se vyskytuje vzácná chránená rostlina hvozdík pyšný (Dianthus superbus).
Jižní cást vesnice patrí do CHKO Ždárské vrchy se zarazením významných míst v okolí Tuckovy hájenky a Buciny s rozsáhlou genovou základnou pro zachování buku. Opraveny byly lesní chaloupky, zvané Krounská a Filipovská.
S Krounou jsou spojena významná jména – vynálezce F. Križíka, matematika M. Pelíška, spisovatelu G.R. Opocenského, J. Doležala, F.Šímy, V. Broucka. V blízkém okolí cerpala námety a poznatky ke svým knihám Teréza Nováková.
K obci Krouna správne náleží obecní cásti Rychnov, Františky, Oldriš, Rychnov a Ruda. Všechny patrí k typickým historickým vesnickým celkum Mikroregionu Hlinecko, první zprávy o Rychnove a Oldriši pocházejí již z roku 1392, zbývající byly založeny až v 18. století. Obce dokládající puvodní charakter a zástavbu vsí na Hlinecku. Za povšimnutí stojí predevším památkove chránené objekty lidové architektury, a to roubená usedlost cp. 12 a zdená chalupa cp. 809 v Cachnove, areál statku cp. 23 v Oldriši ci rozsáhlý zdený statek cp.1 a uzavrený statek cp. 36 v Rychnove.