Bývalé mestecko, dnes víska Záblatí leží asi 5 km západne od okresního mesta Prachatice na toku reky Blanice a na hranici Chránené krajinné oblasti Šumava v nadmorské výšce 593 m. První zmínky o vsi pocházejí z roku 1337. Roku 1400 Václav IV. svolil, aby Zikmund Huller, k jehož tvrzi Husi tehdy mestys patril, Záblatí opevnil. Huler byl milcem krále Václava IV. a naplnen obludnou nenávistí proti duchovenstvu, odvažoval se cetných výpadu proti církevním statkum v okolí. Zajal mj. tri duchovní, z nichž prvého dal upálit, druhého stít a tretího posléze utopit.
Arcibiskup ho nato prohlásil "za nejvetšího neprátele Boha i církve katolické, za prodlouženou ruku dáblovu a posla Antikristova". Král naopak Hulera zahrnul prízní ješte vyšší, dal roku 1400 povýšit Záblatí, patrící k panství pri hradu Husi, na mesto, majitele panství ucinil pak svým královským rádcem a podkomorím. Po odhalení falešné kvitance byl však Huler nakonec zadržen a ješte téhož dne roku 1405 stat. Mestecko zároven získalo mestská práva (napr. právo týdenních trhu) podle vzoru Písku a také právo zrídit silnici do Pasova. Jako na jiných místech pri rece Blanici, se i v Záblatí ve stredoveku rýžovalo zlato. Z tehdejších hradeb se však nezachovalo nic.
V roce 1630 Záblatí prešlo do vimperského panství.
V roce 1910 zde stálo 91 domu a žilo 492 obyvatel (k ceštine se tehdy hlásili tri). Ješte v první polovine 20. století bylo Záblatí mesteckem s rušným hospodárským životem. Po druhé svetové válce byla cást obyvatelstva vysídlena a obec rabována Nyní má obec Záblatí asi 350 obyvatel a patrí k ní ješte další vesnice, napr. Hlásná Lhota, Repešín, Zverenice. Hlavní dominantou Záblatí je kostel Umucení sv. Jana Krtitele. Je rane gotického puvodu a byl již r. 1359 farním kostelem. Z puvodní gotické stavby se zachoval presbytár, sakristie a zdivo lodi. Ta byla pozdeji zaklenuta pozdnegotickou sítovou klenbou.
V letech 1729-1733 byla k jižní stene kostela pristavena barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. V kostele je možné spatrit radu gotických stavebních prvku – kružby oken, ostení dverí, krtitelnici. V roce 1874 fara i kostel vyhorely, v následujícím roce byly obnoveny jejich krovy. V kostele se dochovaly pozdne gotické malby znázornující výjevy "Christologického cyklu", které byly v nedávné dobe restaurovány a oltár ze 17. století. Pred kostelem stojí kamenný kríž s litinovým korpusem, a je datován letopoctem 1876. Soucástí komplexu je i fara (c.p. 38), která se nachází pres ulici naproti kostelu. Jedná se o puvodne pozdne gotickou budovu, patrne z 15. ci ranného 16. století.
V sedmdesátých letech (dvacátého století), kdy místní kostel spadal pod farnost v Lažišti, zde sloužil mše kardinál Miroslav Vlk.
Keš najdete tak, že na námestí spocítáte pocet kalichu na kríži pred kostelem (A); poslední císlice v letopoctu na témže kríži je B; Rozdíl letopoctu na pomníku za kostelem je C; a naproti pres ulici zjistíte E tak, že spocítáte pocet podkov ve znaku nad vraty Obecního úradu. Poté prejdete na další stage, kde stojí kaplicka. Na ní je letopocet WXYZ. D spocítáte takto: X-(W+Y)
Finalka N 49° 00.AB5 E 013° 56.(C+1)DE
Není to podmínka, ale byl bych rád kdyby jste v prípade dobrého výhledu propojili i foto.