Rok: 1982
Délka snímku: 87 minut
Režie: Dušan Klein
Hrají: Pavel Kríž, David Matásek, Miroslava Šafránková,
František Filipovský, Josef Somr, Jirí Cisler, Oldrích
Navrátil, Lenka Korínková, František Ringo Cech, Mila
Myslíková, Adolf Filip, Lubomír Kostelka, Ludek Kopriva, Jirí
Kodet, Zdena Hadrbolcová, Slávka Špánková-Hozová, Barbora
Štepánová, Jirina Jirásková
Popis
z filmu:
Štepán tudy probíhá, potom, co je poveren maminkou donést
šaty Boruvce. Zajímavostí této cesty, které si
všimnou predevším Melnicáci je, že Štepán
vybíhá z námestí, pokracuje dále Pražskou branou a náhle
se objeví dole u Labe u Veslarského klubu a po chvilce koncí svuj
beh u domu Boruvky, který se nachází nedaleko u Pražské brány.
Kdyby ve skutecnosti bežel z námestí k domu Boruvky,
cesta by trvala jen pár minut, takhle je cesta ve skutecnosti
mnohem, mnohem delší.
Popis
místa:
Klub veslaru melnických 1881, zkrácene KVM, je dobrovolným,
nezávislým sdružením obcanu, kterí jsou jeho cleny na základe
spolecného zájmu.
První éra po založení
Klub se v prvních deseti letech zúcastnil nekolika souteží,
kde vydobyl nekolik medailí a dve cestné ceny. V roce 1885 dokonce
sám usporádal závody, kterých se zúcastnili i zahranicní veslari.
Porádány byly i klubovní slavnosti. Nejvýznamnejší událostí
staly se však výrocní plesy porádané od roku 1906.
Co se týce závodní cinnosti v letech 1910-1913, nebylo ze
zacátku príliš mnoho príležitostí. Klubovní život
se rozvíjel hlavne o svátcích a prázdninách.V této dobe se zacala
ujímat kanoistika jako sport turistický. Práve této cinnosti se
melnictí veslari venovali, takže došlo i k
sjíždení ceských rek.
Po roce 1918
Po první svetové válce se život ve veslarském klubu zacal
preci jen pohybovat sportovnejším smerem. Život ve
veslarském klubu ke konci dvacátých let už zcela jasne
spocíval v prípravách a trénincích na závody a cinnosti závodní.
Tuto dobu zdobí mnoho slavných jmen a úspechu melnického veslování.
KVM mel i zastoupení na svetových soutežích vcetne
olympijských her.
Druhá svetová válka
Sportovní cinnost byla zpocátku pozastavena a k tomu se pridala v
roce 1940 povoden, pri níž nás opustila lodenice. V roce
1945 sportovní cinnost ustala v ocekávání prvního mírového dne.
Až prišel 9. kveten 1945, osudný nálet na Melník a
zbloudilá bomba promenila lodenici a veškerý veslarský
materiál v hromadu nepotrebných trísek. Budoucnost melnického
veslování se jevila cerne.
Po druhé svetové válce
Bylo treba zacít v podstate od zacátku. Z melnického veslarství
zbyly jen dosažené úspechy, tradice, nekolik verných clenu a
hromada trosek klubovny na breku reky. Hlavní duraz byl kladen na
vypestování dorostu a tak po nekolika letech Melník opet startuje
na závodech.
