Strnad Antonín
10.8.1746-23.9.1799
astronom, matematik
Antonín Strnad byl český vlastenec, meteorolog, geograf, profesor. Byl rektorem Univerzity Karlo-Ferdinandovy a ředitelem hvězdárny v Klementinu.
Antonín Strnad začal zaznamenávat svá meteorologická pozorování v Klementinu a v roce 1775 tak zahájil nejdelší souvislou řadu pozorování na světě. Strnad byl později členem Mannheimské meteorologické společnosti, která podporovala vznik mezinárodní sítě meteorologických stanic na severní polokouli, a mezi roky 1781-1792 se na činnosti společnosti podílel. Aby bylo možné měření navzájem porovnávat, byla za jeho přispění zahájena pravidelná měření v 7, 14 a 21 hodin – v časech, které se používají dodnes. Strnadovy kvalitní materiály, které pro společnost vypracoval, mu vynesly třikrát veřejnou pochvalu.
Po studiu gymnázia v Hradci Králové roku 1763 vstoupil do jezuitského řádu, ale po zrušení řádu v roce 1773 přešel na Univerzitu Karlo-Ferdinandovu, kde studoval matematiku, fyziku a astronomii. Byl žákem Josepha Steplinga, zakladatele observatoře v Klementinu, na níž byl adjunktem od roku 1774. Po smrti J. Steplinga nastoupil roku 1778 na katedře jako mimořádný profesor matematické a fyzikální geografie. V roce 1781 byl jmenován ředitelem hvězdárny, roku 1792 děkanem filozofické fakulty a od roku 1795 rok působil ve funkci rektora univerzity.
V osmdesátých letech 18. století se Strnad také zasloužil o záchranu staroměstského orloje, který byl od roku 1735 v kritickém stavu. Strnad chápal jeho historickou hodnotu a usiloval proto o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podařilo přesvědčit magistrátního radu Fischera a posléze i celý magistrát, jenž uvolnil částku potřebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodinář Šimon Landsperger. Jelikož si magistrát uvědomil, jak velkou službu pro město Strnad tímto činem udělal, byl přijat spolu se svými syny do svazku pražských měšťanů a zbaven všech poplatků.
Strnad se zasloužil také o vznik Královské české společnosti nauk jejímž předsedou byl v letech 1787 až 1788. Snažil se o přetvoření soukromé učené společnosti na veřejnou Královskou českou společnost.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) U velkého dalekohledu není potřeba
1. spojka
2. hledáček
3. motor
4. diferenciál
5. výtah
B) U dalekohledu je potřeba
6. okulár
7. zaměřovač
8. naváděč
9. polarizační filtr
0. stínítko
Kontrolní součet 10
Výpočet
N 49° 54.(A)(B-B)(A/A)
E 014° 48.(A)(A-A)(B+B/2)