Konsel Josef
(20. brezna 1875 – 18. cervence 1958)
Ceske lesnictvi a lesnicka veda se pravem honosi nekolika osobnostmi, ktere dosahly svou praci evropske urovne a uznani. Cestne misto mezi nimi zaujima Josef Konsel, vedec, odborny spisovatel a prekladatel, ucitel, organizator a praktik.
Mladi a vzdelani
J. Konsel se narodil 20. brezna 1875 v Urcicich u Prostejova, v rodine maleho zemedelce. Po absolutoriu gymnazia v Kromerizi (maturoval roku 1893) odesel na Bohosloveckou fakultu v Olomouci a byl zde roku 1897 vysvecen na kneze. Na prani tamejsiho arcibiskupa Kohna vstoupil na Lesnickou fakultu VSZ ve Vidni, kterou ukoncil predepsanymi statnimi zkouskami, vcetne tzv. diplomove, roku 1901 s titulem lesni inzenyr. V rijnu 1901 nastoupil J. Konsel sluzbu prideleneho referenta zarizovaci a katastralni kancelare pri ustrednim reditelstvi arcibiskupskych statku v Kromerizi.
Ve sluzbach arcibiskupskych
Lesum arcibiskupskych dominii pak venoval 21 let sveho zivota. Trasoval a budoval nejen lesni chodniky, ale i soustavu odvoznich cest a silnic; revidoval stare a vypracovaval nove zarizovaci elaboraty pro vetsinu lesu tohoto rozsahleho celku. Jak v zarizeni lesu, tak i ve sve pozdejsi draze vysokoskolskeho ucitele, vedeckeho spisovatele a organizatora se mu stal vzorem jeho vidensky ucitel prof. Adolf Guttenberg (1841 – 1917).
Pri sve namahave praci J. Konsel nezapominal ani na dalsi studium. Roku 1905 slozil ucitelskou zkousku pro stredni lesnicke skoly s ceskym a nemeckym vyucovacim jazykem, roku 1907 pak ministerialni zkousku ve Vidni pro lesni technickou sluzbu. Byl proto ihned jmenovan nadlesnim, potom roku 1910 lesmistrem a roku 1911 prednostou lesni taxacni kancelare.
Do teto doby spada jeho nejaktivnejsi taxacni cinnost postihujici na 30 tisic hektaru lesu. Sve vehlasne elaboraty vypracovaval jak nemecky, tak cesky s tim, ze pro ceske texty prukopnicky vytvarel nove nazvoslovi pro oblast financne spravni, geodetickou, zarizovaci, tezebni a zalesnovani. Tyto vystizne terminy pozdeji vesly do oficialniho ceskeho nazvoslovi hospodarske upravy lesu. Roku 1919 se J. Konsel stal lesnim referentem (radou) arcibiskupskeho ustredniho reditelstvi a na jare 1921 centralnim reditelem.
Profesorem lesnicke fakulty v Brne
Jiz v roce 1920 nabidl Konselovi nove zrizeny lesnicky odbor VSZ v Brne profesuru, kterou pro pracovni vytizeni prozatim odmitl. Na doporuceni prof. R. Hasi ho znovu a tentokrat uspesne, tato skola povolala od 1. 11. 1922 za prvniho radneho profesora (1923) lesni tvorby, pesteni a nauky o lesnich stanovistich a ziskala tak vynikajiciho vedce.
Jeho vedecka cinnost se rozvijela jak na fakulte, tak i v rade ucenych a odbornych korporaci. Na jeho fakultni Ustav pesteni lesu, ktery vybudoval a vybavil pomuckami a knihovnou, navazoval i Statni vyzkumny ustav pro pesteni lesu a lesnickou biologii, takze byl vedoucim pestebni slozky ceskoslovenskeho lesnickeho vyzkumu. Dale byl clenem napr. spravniho vyboru pro rizeni skolniho lesniho statku, Masarykovy akademie prace a Cs. akademie zemedelske a nekolika zahranicnich organizaci. V letech 1927/1928 a 1932/1933 byl zvolen dekanem Lesnicke fakulty, v letech 1933/1934 rektorem a 1934/1935 prorektorem VSZ v Brne. Roku 1939 obdrzel hodnost doktora technickych ved honoris causa, kdyz rok predtim odesel do duchodu a usadil se ve Velke Bystrici u Olomouce. Zde take 18. cervence 1958 zemrel.
Literarni odkaz
Bohate odborne pusobeni profesora Konsela doplnuje plodna literarni cinnost. Knizne vysla napr. Nauka o lesnich stanovistich (1923), publikace Svycarskymi lesy (1925), preklad dila finskeho lesnickeho badatele A. K. Cajandera, Pojem a vyznam lesnich typu (1927), Lesnicke pokusnictvi pestebni (1928) a Strucny nastin tvorby a pesteni lesa v biologickem poneti (1931). Posledni prace mela zasadni vyznam jako ucebnice a prinesla definice zakladnich pojmu a zasad lesnickych ved.
Konsel dale napsal na 80 vedeckych a popularizacnich clanku, ktere se tykaji takrka vsech stezejnich lesnickych problemu a publikoval je v mnoha tuzemskych a zahranicnich odbornych casopisech, prednasel i na mezinarodnich kongresech a jednanich o pozemkove reforme, jejiz lesni casti nebyl prilis naklonen. Vsechny prispevky jsou dokladem jeho schopnosti skvele kriticke analyzy novych vyzkumu a zasad, k nimz pripojoval sve puvodni myslenky a zkusenosti.
Po vydani prelomove prace z roku 1931 se Konsel chopil noveho velkeho ukolu, a to redigovani Naucneho slovniku lesnickeho. Pripravil seznam hesel, nasel si spolupracovniky a v lednu 1932 vydal prvni dvojcislo slovniku, ktery vychazel po sesitech. Cely prvni dil (A-L) byl hotov na konci roku 1934 a obsahoval 4.560 hesel, psanych Konselem, 36 spolupracovniky a oddelenim lesnicke ekonomie v Brne. 723 obrazky v textu (a dve prilohy) na 850 stranach. I toto dilo, ukoncene za rekordnich osm let roku 1940 druhym dilem (M-Z), je nutne povazovat za prelomove, protoze bylo mj. vedeno snahou „pokusit se o samostatne budovani hospodarstvi lesniho na vlastnich zakladech vedeckeho vyzkumu“, proklamujici„dati pouta myslenkovym smerum prichazejicim vybojne z Nemecka i s odbornou terminologii“.
Bylo dosud nejobsahlejsi a nejlepsi v ceske odborne lesnicke literature, prvotinou, ktera nekopirovala zadny za znamych vzoru. Dilo bylo mimoradne nezbytne a nepostradatelne pro kazdeho samostatneho lesniho hospodare, studenty a vzdelany pomocny lesnicky personal. J. Konsel se nejen jim, ale i svymi novatorskymi pociny, jako napr. zdokonalenim trasovaci metody, metodami odhadu a ocenovani porostnich hmot, prevodem nizkeho lesa na vysokokmenny pres nepravy sdruzeny les a pomistnou clonnou seci atd. pravem zaradil mezi nejprednejsi a nejpracovitejsi predstavitele ceske lesnicke vedy.
Listing prevzat ze stranek http://www.mezistromy.cz
Ke kesi:
Jedna se o moji prvni kes, takze pripadne navrhy ohledne umisteni atd. uvitam. Souradnice jsou spocitany dle nekolika mereni ve vicero dnech, ale kvuli hustemu porostu nad hlavou kes nelze zamerit presne, tak pouzij hint. Kes byla betatestovana a byla nalezena bez vetsich obtizi. Kes je umistena dale od pamatniku, abyste meli klid pro lov. Chovejte se i tak nenapadne, prece je tam trochu videt z cesty. Do kese prosim neumistujte kinder srot. Pokud pojedete autem, tak jej nechte na parkovišti viz. waypointy a dále musite pesky a nebo na kole.
Za Betatest dekuji kacerum Popina a Motstr